WGS84 souřadnice objektu: 49.191368°N, 16.607138°E

Poloha: u kostela na Petrově

Informace: Kaple svaté mučednice Barbory se rozkládala v místech SZ od chrámu sv. Petra a Pavla, na ploše sousedící dnes s domem číslo 268/9, hned vedle uličky ústící do Biskupské ulice. Svatyně zde stávala patrně již ve středověku, ale bohužel se k ní z té doby nedochovala jediná archivní zpráva. Zdá se, že sloužila snad jako kaple hřbitovní, neboť v jejím bezprostředním okolí se rozprostíralo jedno z nejvýznamnějších brněnských pohřebišť. - O původním vzhledu stavby informuje několik vedut města Brna z doby 16. a 17. století. Poprvé se objevuje na rytině Jana Willenberga z roku 1593. Velmi dobře pak kapli zachytil Hieronymus Benno Bayer a Hans Jörg Zeiser na obraze Brna obleženého Švédy. Můžeme zde spatřit na východ orientovanou podélnou svatyni s polygonálním presbytářem. Chybí jí však střecha, což je důsledek požáru vzniklého roku 1643. Další škody pak kapli způsobili Švédové bombardující Brno roku 1645. Stavba poté nezadržitelně chátrala až do počátku 18. století, kdy se začal psát její nový příběh. - Zásluhu na oživení stavby měl především kapitulní děkan František Xaver Leffler (1658 - 1744). Pocházel z Ostravy. V 90. letech 17. století působil jako císařský misionář v Moskvě. Roku 1702 byl pak za své služby jmenován kanovníkem v Brně. Zasloužil se o úpravu řady oltářů na Petrově. Leffler byl velkým ctitelem svaté Barbory a rozhodl se tedy vybudovat důstojné místo jejího kultu. - Jan Tenora, římskokatolický kněz a církevní historik, shromáždil značné množství pramenů týkajících se výstavby nového svatostánku. Ta spadá do let 1720 - 1724. Důležité bylo především zajistit dostatečné finanční prostředky. Na obnovu kaple přispělo mnoho drobných dárců, ale i význačné osobnosti z řad stavu duchovní a světské aristokracie. V letech 1720 - 1723 se podařilo vybrat částku 1391 zlatých a 13 krejcarů. Jedním z přispěvatelů byl i opat kláštera ve Žďáru nad Sázavou, znamenitý budovatel a muž s širokým rozhledem Václav Vejmluva. Ten daroval na zasklení oken kaple sv. Barbory dva tisíce skleněných koleček, pocházejících patrně ze skláren na klášterním panství. - Začátek samotných stavebních prací se pojí s jarními měsíci roku 1721. Již v únoru toho roku byla podepsána stavební smlouva. Za stavitele byl vybrán brněnský zednický mistr František Klíčník. Klíčník mimo jiné slíbil, že jako zbožný dar na stavbu kostela sám dodá a zaplatí dlažbu z černého mramoru pocházející z Mokré u Brna. Bourání staré kaple a odvoz stavebního materiálu prováděli formou roboty poddaní z Bohunic. - Roku 1724 byla stavba dokončena. V poslední fázi její výstavby se prováděly kamenické práce, které provedl za sumu 146 zlatých a 30 krejcarů brněnský mistr Jiří Kerner. Kaple byla těmito úpravami výrazně zvětšena, presbytář měl 11 m na délku, loď pak měřila dalších 19 m. Sálový prostor v podzemí disponoval navíc sklepními prostorami zabudovanými do skály, které sloužily jako chrámová pokladnice a trezor. Ve svatyni bylo postupně zařízeno osm oltářů. Hlavní byl zasvěcen sv. Barboře, ale byla u něj ctěna i kopie milostivého obrazu Panny Marie Čenstochovské. Našli bychom zde také sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny, které vytvořil sochař Antonín Riga. Z dalších oltářů je zmiňován například oltář zasvěcený Janu Sarkanderovi. - V průběhu 18. století byly v kapli zakládány různé nadace (fundace). Jednu z nich ustanovil dne 21.8.1733 brněnský měšťan a také zemský úředník Augustin Jan Kavánek. Obsahem této nadace bylo, že na svátek sv. Barbory zde mělo sloužit mše dvanáct kněží a měly probíhat zpovědi příchozích kajícníků. Vedle toho zde bylo z iniciativy Františka Xavera Lefflera zřízeno bratrstvo sv. Kříže a sv. Barbory, jehož duchovní zaopatření obstarávali vikáři na Petrově. Budovatel kaple Leffler nakonec roku 1744 našel ve svatyni i místo svého posledního odpočinku. - Stav, jak kaple sv. Barbory vypadala v 18. století, zachycuje monumentální výjev znázorňující „Slavnost Božího Těla roku 1748“. Tehdy Brno navštívila i Marie Terezie a svatopetrská kapitula si objednala zvěčnění tohoto slavnostního okamžiku u malíře Františka Vavřince Korompaye. Kapli zde malíř namaloval jako budovu s vysokou střechou pokrytou cihlovou krytinou s dlouhou tenkou plechovou vížkou. - Také v případě této duchovní památky se konec její existence pojí s reformami Josefa II. Biskup Matyáš František Chorinský z Ledské se snažil kapli zachovat, dokonce padlo rozhodnutí předat mu ji. Ovšem po biskupově smrti roku 1786 bylo vše náhle jinak a roku 1788 je vydán příkaz svatyni uzavřít. Monstrance a kalichy byly deponovány do katedrály. Po roce 1790 pak začíná rozprodej liturgického vybavení. Je známo, že dva boční oltáře byly převezeny do kostela sv. Jiljí v Komárově. Poloprázdná kaple byla v 1. polovině 19. století využívána jako skladiště a archiv. Definitivní osud stavby byl zpečetěn roku 1846. Tehdy byl kvůli svému špatnému technickému stavu svatostánek zbořen. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Brno.

Zdroj: Mgr. et Mgr. Jakub Kříž

Fotogalerie

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat