Informace: Místní název Zderaz se podle pověsti odvozuje od jména družiníka krále Vratislava, který zde roku 1115 založil kostel svatého Petra a Pavla a v něm byl i pochován. V letech 1180-1190 osada patřila dvěma českým šlechticům Kojatovi a Všeborovi z rodu Hrabišiců. Ti darovali svůj majetek včetně kostela řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu řehole svatého Augustina. Ti u něj hned v roce 1190 začali stavět klášter, který se rozkládal na ploše vymezené přibližně dnešními ulicemi Myslíkova, Na Zderaze, Resslova a Karlovým náměstím. Jelikož ves tímto přišla o svůj farní kostel, založili bratři nedaleký románský kostel svatého Václava. - Řád křižovníků postupně zbohatl a dal si postavit nový kostel s konventní budovou. Za husitských válek roku 1420 křižovnické proboštství zaniklo, řádoví bratři byli vyhnáni a konvent s kostelem byl pobořen. Po jejich návratu v roce 1440 zde žili jen dva mniši, probošt a kantor v klášterním škole (na místě domů čp. 270 a 271). V roce 1531 byla zderazská kanonie převedena na ženskou křižovnickou větev. Po Bílé hoře došlo k vzestupu řádu a po třicetileté válce pak k plné obnově konventu. Výstavbě kostela svatého Petra a Pavla předcházel nerealizovaný plán lenního advokáta Jana Stefanna postavit zde rozsáhlý poutní areál. Ten by propojoval mariánský a christologický kult s úctou k jednotlivým svatým. V jedné z částí ukryté za ambity uprostřed rajského dvora měla vzniknout křížová cesta. V roce 1715 byl za nového probošta Jana Bedřicha Josefa Steinmanna položen základ nového kostela, a to díky velkému soukromému odkazu pražského měšťana Mazánka (daroval 10 000 zlatých) a daru císaře Karla VI., který věnoval 20 000 zlatých. Základní kámen k novému baroknímu kostelu postavenému asi dle plánu Jana Blažeje Santiniho, položil svatovítský děkan Bohumír Hebst dne 14.11.1715; vysvěcení stavby proběhlo roku 1721. - Klášter byl zrušen dne 24.7.1784 dekretem císaře Josefa II. Budovy a pozemky byly předány c. a k. eráru a využívány armádou jako kasárna. Samotný kostel byl využíván jako vojenská kovárna a později, až do roku 1902, jako skladiště dekorací Národního divadla. V letech 1871 - 1874 byl na místě části kláštera postaven komplex budov Českého polytechnického ústavu Království českého (dnešní ČVUT), který do svého využívání začlenil budovu proboštství. Roku 1905 byl bývalý kostel zbořen a spolu s ním nízké stavby k němu přiléhající kromě kaple Božího hrobu. Poblíž kaple na dvoře jsou dodnes patrné části gotických lomených oblouků z původní křížové chodby. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Českému vysokému učení technickému v Praze.
Komentáře