WGS84 souřadnice objektu: 50.7946894626°N, 15.0743700435°E

Poloha: S od vsi, na kopci

Charakteristika: secesní, s věží

Informace: Má novou střechu. - Kaple Panny Marie U obrázku je secesní stavba římskokatolické církve stojící nedaleko údajně léčivé studánky. Je zajímavá neobvyklým umístěním věže a kruhovým půdorysem. - Někdy v 15. století se dřevorubci, kácející stromy a získávající tak prostor pro založení Ruprechtic, osvěžovali ve studánce, jejíž vodě připisovali dokonce léčivé účinky. Poblíž studánky býval odedávna zavěšen prostý malovaný mariánský obraz. Roku 1807 nechal u studánky rychtář Georg Wöber postavit kříž ve formě kalvárie jako poděkování za své uzdravení. Skutečného věhlasu však studánka dosáhla o 10 let později, když se u ní při pouti údajně uzdravil slepý chlapec z Raspenavy. V roce 1833 pak dal potomek Georga Wöbera podél cesty ke studánce zbudovat křížovou cestu a vysázet kaštanovou alej. Kříž i obě sochy u studánky (sv. Jiří a Panna Marie) byly roku 1862 renovovány libereckým malířem Adolfem Burianem. - Až do začátku 20. století neměly Ruprechtice žádný kostel. Bylo proto rozhodnuto postavit nový, a to v blízkosti léčivé studánky. Stavební výbor byl ustanoven dne 4.12.1892, po 13 let pak shromažďoval potřebné prostředky. Když měl roku 1905 pohromadě 35.000 K, přistoupil k vypsání příslušné soutěže. Město Liberec doporučilo návrh Maxe Kühna a Heinricha Fanty, podle kterého byla stavba dne 26.3.1906 zahájena. Vlastní stavba byla svěřena staviteli Adolfu Hűbnerovi a dokončena dne 30.12.1907. Kapli posvětil dne 27.7.1907 pražský biskup Václav Frind, a bylo určeno, že oficiální název kaple bude Římsko-katolická jubilejní kaple U Obrázku (Rőmisch-katolische Jubiläums Bildkirche). 10.8.1908 byla kaple včetně pozemků a křížové cesty darována libereckému arciděkanství. - Po 2. světové válce byli původní farníci vyhnáni do Německa. Ve své diplomové práci na Masarykově univerzitě o kapli uvedl Jan Dostalík toto: „Kaple, navštěvovaná i opatrovaná německy hovořícím obyvatelstvem, byla po odsunu opuštěna“. Mše se zde sloužila naposledy někdy roku 1958. Už v roce 1954 ale došlo k prvnímu většímu poškození kaple. Byla vykradena a podle zprávy Veřejné bezpečnosti se stala „útočištěm party narušené mládeže“. Další krádeže následovaly poté. V letech 1964 až 1974 v Liberci působil arciděkan Alois Frait. Ten se snažil uchránit církevní stavby před devastací, seč mohl. V prosinci 1966 zaslal Občanský výbor v Ruprechticích Arciděkanskému úřadu v Liberci stížnost na neutěšený stav kaple U Obrázku a žádal „zajistit přístup do kaple, neboť byli viděni výrostci, jak demolují vnitřní části kaple, vypáčili dveře a demolovali krytinu“. Páter Frait dal dveře oplechovat falcovým obložením a zabezpečit je zevnitř silnými sochory. Načež se vandalové vloupali okny poté, co vytrhli železné mříže. Zdemolován byl velký lustr, oltář byl rozštípán. V zimě si udělali v kapli svůj opěrný bod a shromaždiště lyžaři. - Z kroniky farnosti: “…..Na podzim roku 1966 prodal páter Frait křížovou cestu lemující příchod ke kostelu U obrázku za souhlasu kapitluní konzistoře v Litoměřicích farnímu úřadu ve Slavičímně. V Ruprechticích byly v tu dobu křížové cesty dvě a tím zřejmě tuto zachránil před zničením. Prodejní cena byla stanovena dle obecní hodnoty na 2.500 Kčs. - Dne 22.4.1968 je po dohodě s orgánem památkové péče sjednáno, že 40 kamenů rozměrů 70 x 70 x 30, jež tvoří zbytky z křížové cesty, bude dáno “ku stavebnímu účelu čs. Tělovýchovné organizace”. Protihodnotou však žádá vikář Frait opravné práce, zejména zabezpečení krytiny na kostele. Konkrétně pořaduje zhotovení plechového vikýře na věži kaple, který snad byl vyražen při vichřici a nebyl k nalezení. Množství kamenů bylo odvezeno, opravy na kostele však žádné….” - V roce 1967 řešili Občanský výbor a Veřejná bezpečnost vandalismus v kapli opakovaně. V únoru 1968 pronajal vikář Frait kapli stavebnímu družstvu Sever, které si v něm uložilo stavební materiál. Do kaple v té době zatékalo a družstvo se, přes počáteční ujišťování, že střechu opraví, k ničemu nemělo. Lidé si dokonce suverénně odnášeli tašky ze střechy. Zabedněná okna a dveře vandalové dál a dál vyvraceli, což neuniklo kritice v místních novinách Vpřed. Nakonec vše vyvrcholilo zrušením nájemní smlouvy. V červnu 1971 učinil páter Frait pokus nechat zřídit v kapli byt. To ovšem smetl ze stolu liberecký Úřad hlavního architekta s odůvodněním, že „bylo prokázáno, že zřízení bytové jednotky není technicky proveditelné a neřeší záchranu celé stavby“. Luisa Petráková a Olga Doležalová ve své knize 100 let ruprechtického kostela uvádějí: „Z bohaté korespondence mezi zářím 1971 a červnem 1972 dokonce vyplývá, že kaple U Obrázku měla být přenechána k dočasnému užívání informačnímu a propagačnímu podniku Ruch, který poblíž hodlal zřídit autokemp. Využila by se přilehlá louka a kaple by byla užívána jako sklad potravin a nápojů“. V prosinci 1972 bylo vydáno souhlasné rozhodnutí o zřízení kempu. Mělo tu vyrůst sociální zařízení, parkoviště, tábořiště a rekonstrukce měla kostelík změnit na restauraci. Páter Frait se ovšem proti schválenému odnětí 3,4 hektaru půdy kolem kaple odvolal. Dochovalo se hodně korespondence, ovšem konec není znám. Kemp ale nakonec nevznikl. V říjnu 1975 si k dlouhodobému užívání kapli pronajal coby budoucí ateliér architekt Stanislav Švec. Během následujících let byly opraveny krovy, obnoveny vitráže, opravena vytlučená okna a děravá střecha. - Z kroniky farnosti: “…..v souvislosti s převratovým rokem 1989 nastal pohyb I ve věcech církevních. Dne 6.8.1990 kněz Antonín Kejdana, kterému byla svěřena ruprechtická farnost, přebírá klíč od kaple U obrázku. Interiér kaple je z předchozích let značně zdevastován, přestože arch. Švec, kterému byl v roce 1977 kostel pronajat, částečně opravil střechu a do oken dal mříže. Následující roky se P. Antonín věnuje opravě kostela ruprechtického (sv. Antonína), ale hned po jeho slavnostním otevření dne 12.6.1994 začíná pomýšlet na opravy kaple U obrázku. Dne 4.5.1995 P. Antonín získává plnou moc od arciděkana F. Opletala ke všem pracím a záležitostem týkajícím se generální opravy kaple U obrázku. V červnu roku 1995 okres věnuje na opravu kaple 130.000 Kč. Finančním darem připívají I firmy a příznivci kaple. Ale už je jasné, že celková rekonstrukce kaple, kamenné křížové cesty a studánky bude vyžadovat přibližnou částku 3,5 milionu korun. V červenci 1995 se naplno rozjíždějí práce na opravě střechy. Zjišťuje se, že nestačí pouze vyměnit krytinu, ale že i krov je nahnilý, a jsou tedy nutné i další tesařské práce. V noci dne 27.7.1995 je odcizena fólie, která se dává pod keramickou krytinu. Další noc proto zůstává P. Antonín před kostelem a hlídá stavební material. V následujících dnech se v hlídkování střídá několik dalších mužů. V roce 1996 jsou vykonány klempířské práce a kostel získává novou fasádu. V roce 1997 zedníci štukují věž, místní farník pan Jaroslav Patočka restauruje štukovou výzdobu, vymaluje kostel a umělecky zlatí stropní nápis. To vše v barvě modré, zlaté a stříbrné. V roce 1998 se dokončují práce v interiéru, je vedena elektroinstalace, vyvrtána studna, jsou provedeny výkopové práce k budoucímu septiku, prořezává se alej a pan Hlubuček znovu vytváří kůr. V srpnu jsou postaveny kvádry křížové cesty, opraveny vnitřní dveře a je zhotoven oltář z původního zábradlíčka oddělujícího presbytář. Dne 22.8.1998 v 16 hodin je kaple Panny Marie U obrázku znovu posvěcena litoměřickým biskupem mons. ThDr. Josefem Kouklem…..” - Pozemek s kaplí patří římskokatolické církvi.

Zdroj: Jan Mikulička

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat