| Jiná jména: | |
|---|---|
| Obec: | Majdalena |
| Kód obce: | 546712 |
| Okres: | Jindřichův Hradec |
| Kraj: | Jihočeský |
| Kat. území: | Majdalena |
| Kód kat. území: | 689904 |
| Sídelní útvar: | Svatá Barbora |
| Osada: | Majdalena |
| Kód osady: | 89907 |
| Pověřený obecní úřad: |
Třeboň |
| Obec s rozšířenou působností: |
Třeboň |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Třeboň |
| Kraj (po 1849): | Budějovický |
| Okres (po 1854): | Třeboň |
| Soudní okres (1938): |
Třeboň |
| Politický okres (1938): |
Třeboň |
| Soudní okres (do 1949): |
Třeboň |
| Politický okres (do 1949): |
Třeboň |
| Okres (po 1949): | Třeboň |
| Okres (po 1960): | Jindřichův Hradec |
| Kat. území stab. katastru: |
Herda |
| Rok mapování stab. katastru: |
1827 |
| Typ lokality: | víska |
| Administrativní typ lokality: |
býv. místní část |
| Název CZ GIS dílu: | Svatá Barbora |
| Kód CZ GIS dílu: | 42645 |
| X [JTSK]: | -730496 |
| Y [JTSK]: | -1171791 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | soukromé |
| Parcela: | pozemková č. 47/1 (689904) |
| Období devastace: | 1654 - 1848 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1495 - 1498 (vysvěcen 6.8.1498), obnoven 1712 - 1714 |
| Zbořeno: | 1816 |
WGS84 souřadnice objektu: 48.955192°N, 14.826462°E
Přidal: admin
Poloha: u osady
Informace: Se stavbou kostela se začalo v roce 1495 za panování Petra IV. z Rožmberka (1462 - 1523) a za tři roky byl kostel dostavěn. Vysvětil jej biskup Jan Simbalienský dne 6.8.1498. - Vzhledem k tomu, že Rožmberkovi zemřela již v útlém mládí jediná dcera jménem Barbora, je pravděpodobné, že výstavba i volba zasvěcení kostela souvisejí s nadějí šlechtice v její věčnou blaženost. - V kostele tehdy byly tři oltáře: sv. Barbory (patronky šťastné smrti), Panny Marie a sv. Prokopa (jednoho z patronů českých poustevníků). Přesto zůstává nezodpovězena otázka, kdo stavbu kostela financoval. Neověřený zdroj (spolehlivé doklady o zdejších poustevnících pocházejí až ze 16. století) uvádí, že kostel byl vystavěn z darů od poutníků a z příspěvků jiných dobrodinců. - Nový poustevnický kostelík sv. Barbory se patrně netěšil takové oblibě jako nedaleká poustevna sv. Máří Magdalény. Ve sv. Barboře není doložena poustevnická komunita, tak jako je tomu v případě sv. Máří Magdalény. Spíše se zdá, že zdejší poustevna bývala osídlena jen sporadicky. Z roku 1527 pochází zpráva, že při kostelíku působí poustevník víry utrakvistické a že tupí katolíky a jejich víru. Tehdejší hejtman na Třeboni Jan Cinišpán z Heršláku se obával, že by mohl být kostel znesvěcen a tak se zmínil pánu svému z Rožmberka. Jan z Rožmberka svému úředníkovi uložil, aby poustevníkovi nařídil se odstěhovat. Další poustevníci ve sv. Barboře jsou doloženi z let 1534 (Bartoš Stolička) a 1570 (poustevník Petr). - V době třicetileté války zřejmě kostelík značně zchátral a snad byl i vypleněn roku 1619 stavovskými vojsky. Zůstal několik let bez opravy. Kniha kostelních účtů jej popisuje jako ruinu: „Zůstávaje mnoho let bez krovu, ačkoliv chůr byl klenutej, avšak od dešťův neřkuli se nezbořil, ale ani nepromokl. V kostele pak dříví vosikové zrostlo a před oltářem na pravej straně do kostela jdouc veliká vosika se zelenala“. - Roku 1633 byl kostel přestavován a po požáru roku 1655 jej nechal znovu obnovit hejtman třeboňského panství Jakub Ruland. Kostel získal poté řadu příznivců a stalo se z něj hojně navštěvované poutní místo. Do roku 1661 zde sloužil jednou za měsíc mši svatou farář z Lutové, poté ze Suchdola. - Další zpustošení způsobil blesk roku 1709 a kostel byl znovu vystavěn. K této době se také vztahuje pověst o knížeti Adamu Františku Schwarzenberkovi (1680 - 1732), který zde v hlubokém lese na lovu zabloudil a modlil se k sv. Barboře. Z vděčnosti za vyváznutí z nebezpečí pak se svou ženou Eleonorou Amálií (1682 - 1741) nechali kostel v letech 1712 - 1714 obnovit. - Budova kostela ze sklonku 15. století doznala během 17. století mnoha změn. Kostel byl poměrně velký o rozměrech přibližně 30 x 15 m. Roku 1741 sem dal třeboňský měšťan Antonín Miller zhotovit nový oltář sv. Barbory. Konec kostela i poustevny přivodily josefínské reformy roku 1786. Kostelní zařízení bylo prodáno v dražbě a pak umístěno v okolních kostelích. - Kostel byl po zrušení využíván jako chlév pro dobytek a jeho zkázu urychlil ještě požár šindele roku 1810, kdy plameny zasáhly v několika hodinách krov kostela i věže. Tehdy byl z věže kostela snesen železný kříž a darován na věž kostela v Suchdole nad Lužnicí. - Roku 1816 byl kostel zbořen a zdi rozebrány na stavební materiál. Místu se dnes říká Barbora, ale po kostele a poustevně zde nezbyly žádné stopy. Dnes nelze lokalizaci zaniklého kostela bez archeologického průzkumu s jistotou určit. - Cennými památkami na zaniklý kostel sv. Barbory jsou především barokní oltář sv. Barbory, který byl po zrušení kostela převezen do kostela sv. Alžběty v Třeboni společně se zvony. Oltář byl roku 1974 převezen do hlavního děkanského chrámu v Třeboni, kde se nachází dodnes. Obraz Ukřižování Páně byl zakoupen roku 1888 do Rudolfina a dnes je v Národní galerii v Praze. Oltář sv. Máří Magdalény a obraz sv. Prokopa se dostaly do kostela v Jílovicích. Pozoruhodná pozdně barokní kazatelna ve tvaru velryby (symbol to proroka Jonáše) byla převezena do kostela v Bošilci a je jediná tohoto typu v jižních Čechách. - Jako náhrada za zaniklý kostel byla v jeho blízkosti postavena alespoň menší kaple sv. Barbory, která byla dne 28.8.1834 posvěcena třeboňským děkanem Josefem Zelenkou. Tehdy také byly sepsány dějiny tohoto poutního místa a listiny byly vloženy pod oltářní kámen. - Pozemek, na němž kostel stál, je v soukromém vlastnictví.
Zdroj: Jiří Černý: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dol
Komentáře