| Jiná jména: | Pilsen |
|---|---|
| Obec: | Plzeň |
| Kód obce | 554791 |
| Okres: | Plzeň (město) |
| Kraj: | Plzeňský |
| Kat. území: | Plzeň |
| Kód kat. území: | 721981 |
| Sídelní útvar: | Plzeň |
| Část obce: | Plzeň 03 |
| Osada | Vnitřní Město |
| Kód osady | 406392 |
| Čtvrť obce: | Plzeň |
| Kód čtvrtě: | 12321 |
| Pověřený obecní úřad |
Plzeň |
| Obec s rozšířenou působností |
Plzeň |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Plzeň |
| Kraj (po 1849): | Plzeňský |
| Okres (po 1854): | Plzeň |
| Soudní okres (1938): |
Plzeň |
| Politický okres (1938): |
Plzeň |
| Soudní okres (do 1949): |
Plzeň (město) |
| Politický okres (do 1949): |
Plzeň (město) |
| Okres (po 1949): | Plzeň (město) |
| Okres (po 1960): | Plzeň (město) |
| Kat. území stab. katastru: |
Plzeň |
| Rok mapování stab. katastru: |
1839 |
| Typ lokality: | hl. městská čtvrť |
| Administrativní typ lokality: |
čtvrť/osada, jindy čtvrť |
| Název CZ GIS dílu: | Plzeň |
| Kód CZ GIS dílu: | 12321 |
| X [JTSK]: | -822406 |
| Y [JTSK]: | -1069728 |
Zaniklý zděný klášter (známka 600)
| Typ stavby: | klášter |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Období devastace: | 1849 - 1918 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | okolo 1300 |
| Zbořeno: | 1899 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.749566°N, 13.376799°E
Poloha: v Dominikánské ulici
Informace: Poprvé je klášter písemně doložen dvěma listinami z roku 1300. Ve středověku zajišťoval vzdělávání chudých chlapců, kteří se chtěli stát mnichy. Klášter se nacházel u hradeb v severozápadní části města a zabíral plochu přibližně 6000 m čtverečních. Na této ploše mělo údajně stát 12 až 16 domů, kostel sv. Ducha se hřbitovem, konvent, hospodářská stavení, rozsáhlá zahrada a dvůr. Střed konventu tvořilo nádvoří, které mělo podobu obdélníku, uvádějí se rozměry 14,5 m x 25,5 m. Okolo nádvoří se nacházel gotický ochoz a ambit. Na ochoz navazovaly obývací místnosti. Samotný vchod do konventu vedl z Dominikánské ulice, na severní a západní straně od konventu se nacházela klášterní zahrada, za kterou byl hospodářský dvůr s konírnou a se stájemi. Stavba klášterního kostela sv. Ducha byla hotova do roku 1314. Nejednalo se však o velkoryse pojatou stavbu, ba naopak v dokumentech je označován jako kaple. Kostel sv. Ducha byl postaven v gotickém slohu a měl celkem čtyři oltáře. První oltář nesl název oltář sv. Ducha, druhý se jmenoval oltář Nejsvětější Trojice a sv. Vavřince. Ten byl postaven roku 1363. Nechali jej vybudovat bratři Bozděch ze Svinné, Bušek z Mostišť, Jan z Hřešihlav s manželkou a Onéš z Hřešihlav. Třetí se nazýval oltář sv. Kříže. Byl vybudován okolo roku 1384 a jeho výstavbu financoval Sezema z Podmokel. Poslední oltář se nazýval oltář sv. Ondřeje. Zmínka o něm se objevuje roku 1395 a na jeho stavbu daroval peníze měšťan Vojslav. Kromě kostela sv. Ducha se při klášteru nacházela také kaple Panny Marie. Kde se kaple nacházela, nelze určit, jelikož o ní existují pouze dvě zmínky z let 1384 a 1385, dále se pak o ní nikde nepíše. Po husitských válkách se dominikánský řád rozhodl postavit nový kostel, jelikož kostel sv. Ducha byl malý a nestačil pro konání bohoslužeb. Základy nového kostela, který byl zasvěcen sv. Markétě, byly položeny v roce 1446. Největšími dobrodinci, kteří přispěli na stavbu kostela, byli páni z Rýzmberka a ze Švihova. Stavba byla dokončena až okolo roku 1500. V roce 1507 postihlo město velké neštěstí, velkou část města zničil rozsáhlý požár, který se nevyhnul ani dominikánskému klášteru. Požár zasáhl kostel sv. Ducha, konvent i nově dostavěný chrám sv. Markéty. Opravy trvaly celé 16. století. Nejvíce na opravy přispěli Jan Chrta, Anna Švanková a Anna Vokounová. Za jejich peníze bylo postaveno celé klenutí a sklepy. Na výmalbě kláštera se podílely cechy a okolní šlechta. Anna Haufová, bohatá plzeňská měšťanka, zaplatila stavbu věže. Chrám sv. Markéty byl trojlodní a celková jeho délka byla 46 metrů. V chrámu bylo postaveno 12 oltářů, avšak přesné informace se dochovaly pouze o čtyřech z nich. Hlavní oltář byl postavěn z peněz Matouše Houfa. Další oltáře se nazývaly oltář sv. Jakuba, oltář sv. Rocha a oltář Panny Marie Růžencové. Součástí chrámu sv. Markéty byla neobyčejně vysoká věž, která měřila přibližně 100 metrů. Věž byla celá postavena z kamene, nacházela se napravo od hlavního vchodu a na jejím vrcholu byla makovice s křížem. O velkoleposti stavby celého chrámu svědčí i fakt, že se o ní vyjádřil provinciál ve svém dopise generálnímu magistrovi řádu, ve kterém o kostele hovoří jako o nejkrásnějším v celé provincii. Dne 24.9.1785 vydal císař Josef II. dvorský dekret, který nařizoval zrušení mnoha klášterů, které byly označeny jako postradatelné pro výkon duchovní péče; mezi zrušenými kláštery byl také dominikánský klášter v Plzni. Klášter s hospodářskými budovami koupilo v roce 1787 město Plzeň za 855 zlatých. Kostel sv. Markéty byl prodán roku 1792 pěti plzeňským měšťanům, kteří ho nechali roku 1802 zbořit. V bývalém konventu byla zřízena vojenská nemocnice, která sloužila do roku 1895. Budova dominikánského konventu byla roku 1899 zbořena. Na místě dominikánského kláštera byla v letech 1900 - 1902 postavena nová budova krajského soudu. - Klášter stál na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 189/2 a 189/1) patří státu. Na jednom stojí budova dnešního Krajského policejního ředitelství, na druhém budova dnešního Krajského soudu. - Dominikáni se do Plzně vrátili v roce 1910 a během několika let si postavili nový klášter s kostelem Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí na Slovanech; ten již nemá s původním dominikánským konventem nic společného.
Zdroj: www.plzen.op.cz + Aneta Benešová - Historie řádu dominikánů v Plzni
Komentáře