Informace: Za velkého moru v roce 1680 koupila pražská židovská obec od pražského magistrátu bývalou vinici a zřídila na ní morový lazaret a pohřebiště pro pražskou židovskou obec. Během prvních 10 měsíců existence hřbitova tu pohřbili asi 3.000 mrtvých, více než čtvrtinu obyvatel pražského ghetta. Znovu se zde pohřbívalo za morové epidemie roku 1713, kdy přibylo dalších 3.388 mrtvých. Hřbitov pravděpodobně sloužil i v letech 1745 - 1748. Tehdy byli Židé vypovězeni z Prahy a nemohli používat starý hřbitov v Židovském městě. Dekret Josefa II. z roku 1784 ukončil pohřbívání ve městech. Vyplynul z něj i zákaz pohřbívání na Starém židovském hřbitově, vydaný roku 1787. Rozšířený žižkovský morový hřbitov se tak stal hlavním pohřebištěm pražské židovské obce a zůstal jím až do roku 1890, kdy byl zřízen Nový židovský hřbitov ve Strašnicích. Postupným přikupováním pozemků se žižkovský hřbitov za tu dobu zvětšil pětinásobně (Starý židovský hřbitov má jen zhruba třetinu jeho plochy) a směrem na jih dosáhl až linie dnešní Ondříčkovy ulice. První zákaz pohřbívání vydala úřední místa už roku 1884, až do otevření nového hřbitova ve Strašnicích v roce 1890 pak bylo třeba žádat o odklad jeho platnosti. Poslední pohřeb se na žiřkovském hřbitově konal dne 19.2.1948; pohřbívalo se 180 poškozených svitků Tóry, které do Prahy svezli z Nizozemska nacisté. Po roce 1948 hřbitov přestal být udržován a začal chátrat a postupně zarůstat náletovými dřevinami. V letech 1956 - 1960 se hřbitov postupně z velké části proměnil v park (Mahlerovy sady) a byla zbořena jeho ohradní zeď. Způsob přeměny měl sice k citlivosti daleko, ale zemní práce alespoň nezasáhly do hrobů, náhrobky se povalily, nechaly na místě a vše se zavezlo zeminou. Nejstarší část hřbitova však zůstala zachována a byla od nově založeného parku později oddělena zdí. V této části se dodnes nacházejí náhrobky s význačnými židovskými osobnostmi. Dochovala se také původní budova hřbitovní studny s pamětní deskou z roku 1792 a řada zajímavých náhrobků. Od podzimu 1985 do jara 1986 byla při zakládání stavby televizní věže v části hřbitova přeměněné v park vyhloubena velká hluboká jáma a odtěžená zemina promísená s ostatky pohřbených a zlomky náhrobků, pro snazší manipulaci rozbíjených, odvážena na skládku v Malešicích. Úprava terénu Mahlerových sadů v letech 1986 - 1987 zahrnovala i torzo hřbitova a část dochovaných náhrobků při ní byla přemístěna bez vazby na hroby, které označovaly, a oddělena novou zdí. - Hřbitov se ve své původní rozloze rozkládal na sedmi pozemcích; tři z nich (pozemkové parcely č. 1361/1, 1361/4 a 1361/5) patří firmě České radiokomunikace, a.s. z Prahy, další dva (pozemkové parcely č. 1361/3 a 1362) patří družstvu Štuko z Prahy a poslední dva (pozemkové parcely č. 1361/2 a 1361/6) patří Židovské obci v Praze.
Komentáře