* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
61.528

Na Halandě

Jiná jména: Auf der Hallanda
Obec: Blšany
Kód obce: 566021
Okres: Louny
Kraj: Ústecký
Kat. území: Blšany
Kód kat. území: 605786
Sídelní útvar: Blšany
Osada: Blšany
Kód osady: 5789
Pověřený
obecní úřad:
Podbořany
Obec
s rozšířenou
působností:
Podbořany
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Blšany město
Kraj (po 1849): Žatecký
Okres (po 1854): Podbořany
Soudní
okres (1938):
Podbořany
Politický
okres (1938):
Podbořany
Soudní
okres (do 1949):
Podbořany
Politický
okres (do 1949):
Podbořany
Okres (po 1949): Podbořany
Okres (po 1960): Louny
Kat. území
stab. katastru:
Blšany
Rok mapování
stab. katastru:
1843
Typ lokality: ves
Administrativní
typ lokality:
- (urbanistická osada)
Název CZ GIS dílu: Na Halandě
Kód CZ GIS dílu: 61528
X [JTSK]: -807974
Y [JTSK]: -1018567
19.455

kostel sv. Václava

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklý zděný kostel (známka 600)

Typ stavby: kostel
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: církevní
Parcela: pozemková č. 1808 (605786)
Období devastace: 1654 - 1848
Důvod devastace: politické rozhodnutí
Postaveno: (po 1318), koncem 14. století, přestavěn 1763 - 1767
Zbořeno: po 1791

WGS84 souřadnice objektu: 50.2355160297°N, 13.4742458712°E

Poloha: S od města, v zaniklé vsi Nevechovice

Informace: Archeologické sondy jsou zahrabány hlínou. Pozemek se základy kostela je ohraničen kamennými sloupky. - Na křižovatce cest z Blšan do Pšova a z Podbořan do Měcholup stávala ves Nevechovice a v ní dřevěný kostelík sv. Václava. Koncem 14. století byl postaven z kamene, jak dokládá výzva ke sbírce na kostel od žateckého děkana a vicearcijáhna Beneše. Ves sice zanikla asi již v husitských válkách, ale svatyně nepokojnou dobu přečkala. U kostelíka se nalézal zázračný svatováclavský pramen opředený mnohými legendami. - Podle Hájkovy kroniky roku 1318 na místě budoucího kostela porazily české oddíly vedené Vilémem Zajícem z Valdeka německé vojsko krále Jana Lucemburského a Vilém pak na památku vítězné bitvy nechal postavit kostelík. V roce 1617 byl kostelu věnován cenný kalich. Velké poutě směřovaly ke kostelíku i po třicetileté válce, třebaže byl tehdy velmi zchátralý. Ale v letech 1669 - 1678 byl kostel barokně přestavěn, přičemž finance poskytla místní vrchnost, blšanští měšťané a farář. Nový kostel měl tři barokní oltáře; jeden hlavní a dva vedlejší. U kostela stávala také poustevna, kde až do josefínských reforem bydlel františkánský terciář. O duchovní službu se starali kapucíni ze Žatce nebo františkáni z Kadaně. V letech 1763 - 1767 byl kostel nákladem hraběte Prokopa Adalberta Černína znovu přestavěn, dokonce k němu byla zřízena křížová cesta. Ale již o dvě desetiletí později, v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. bylo rozhodnuto o zrušení kostela. Stalo se tak výnosem ze dne 12.12.1785 a dne 16.5.1786 zde byla konána poslední mše. Kostel byl v roce 1791 prodán za 646 zlatých a 30 krejcarů na stavební materiál. Následně byl s výjimkou oltářní zdi presbytáře zbořen, materiál byl snad použit na stavbu pošty v Podbořanech. Sanktusník z kostela i s hodinami dodnes zdobí radnici v Blšanech. Kostelní lavice získal kostel ve Velké Černoci, hlavní oltář byl přesunut do Očihova a oba postranní do Buškovic. Dva zvony byly přesunuty až do Pernštejna na Chomutovsku a kazatelna se dostala až do kostela v Malém Háji v Krušných horách nad Litvínovem, který byl založen na přímý příkaz císaře. - Pozemek, na němž kostel stál, patří římskokatolické církvi. V roce 2024 proběhl v místě kostela archeologický průzkum. Spolek "Společenstvo pro památky Podbořanska" zorganizovalo v roce 2025 na místě kostela zřízení památníku, který tuto zničenou sakrální stavbu připomíná.

Zdroj: ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. - Oblastní muzeum v Lounech

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: