| Jiná jména: | Chotěschau, Chotieschau |
|---|---|
| Obec: | Chotěšov |
| Kód obce: | 557838 |
| Okres: | Plzeň-jih |
| Kraj: | Plzeňský |
| Kat. území: | Chotěšov |
| Kód kat. území: | 653161 |
| Sídelní útvar: | Chotěšov_Mantov |
| Osada: | Chotěšov |
| Kód osady: | 53163 |
| Pověřený obecní úřad: |
Stod |
| Obec s rozšířenou působností: |
Stod |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Chotěšov |
| Kraj (po 1849): | Plzeňský |
| Okres (po 1854): | Stod |
| Soudní okres (1938): |
Stod |
| Politický okres (1938): |
Stříbro |
| Soudní okres (do 1949): |
Stod |
| Politický okres (do 1949): |
Stříbro |
| Okres (po 1949): | Stod |
| Okres (po 1960): | Plzeň-jih |
| Kat. území stab. katastru: |
Chotěšov |
| Rok mapování stab. katastru: |
1838 |
| Typ lokality: | ves |
| Administrativní typ lokality: |
obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Chotěšov |
| Kód CZ GIS dílu: | 5368 |
| X [JTSK]: | -836435 |
| Y [JTSK]: | -1078109 |
Poškozený zděný klášter (známka 340)
| Typ stavby: | klášter |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 4/6 (653161) |
| Období devastace: | 1654 - 1848 |
| Důvod devastace: | politické rozhodnutí |
| Postaveno: | 1202 - 1210 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.6530364515°N, 13.1990140076°E
Poloha: ve vsi
Informace: Kromě střední části pravého křídla má novou střechu. Budova lesovny má novou střechu. Budova prelatury má kromě přední části na levé straně novou střechu. Hospodářské budovy mají vesměs nové střechy. Levé křídlo, levá část zadního křídla a střední číst předního křídlo mimo přízemí mají novou fasádu a opravená okna. - Počátky ženského kláštera v Chotěšově jsou bezprostředně spjaty s premonstráty v Teplé a zakladatelem tamní kanonie blahoslaveným Hroznatou. Na žádost své sestry Vojslavy založil v letech 1202 - 1210 v Chotěšově ženský klášter, osazen byl premonstrátkami z Doksan. - Po pádu Přemysla Otakara II. roku 1278 byl klášter spolu s kostelem vypleněn, vzápětí však byl opraven a kostel byl nově vysvěcen roku 1282. Dne 18.1.1421 byl klášter obsazen husitskými vojsky a posléze vypálen. Jeptišky se uchýlily pod ochranu plzeňských hradeb. Císař Zikmund pak statky kláštera hned příštího roku zastavil, a přestože se podařilo ženskou komunitu obnovit, měla nadále jen omezené finanční prostředky. Lepší časy přišly až s vládou Ladislava Pohrobka, který premonstrátkám potvrdil roku 1455 dřívější výsady i majetek. Přílišná náboženská horlivost probošta Jiřího I. Plotnera patrně vyvolala odvetu u krále Jiřího z Poděbrad, který snad proto zastavil v letech 1465 - 1472 mnohé majetky chotěšovského kláštera. V době třicetileté války žilo v klášteře jen 14 jeptišek a 8 dalších členek. Dekretem ze dne 6.8.1619 propadl konvent konfiskaci a byl roku 1620 prodán do dědičného držení Mansfeldů. Po porážce českých stavů se z nařízení Ferdinanda II. dostal majetek zpět do držení sester. Při následujících válečných událostech byl konvent těžce poškozen. Proto se probošt Pavel I. Herold odhodlal k výstavbě nového konventu, ale do své smrti stačil dílo dokončit jen v hrubé stavbě. Roku 1643 byla ještě postavena nová ohradní zeď kláštera na jižní straně. Své nejlepší časy klášter zažíval za probošta Norberta Kastla v letech 1666 - 1680, který nejen zvelebil chrám, opravil konventní budovy, do kterých zavedl vodu, ale dokonce odpustil velký dluh svým poddaným. Na základě reforem Josefa II. byl klášter 22.3.1782 zrušen. Tehdy v něm sídlících 44 řeholnic obdrželo rentu a po jejich vystěhování připadl majetek kláštera Náboženskému fondu. V lednu 1822 koupil chotěšovské panství kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu za 1 080 000 zlatých. Klášterní kostel byl uzavřen a ponechán zkáze. Roku 1837 navíc vyhořely jeho dvě věže a posléze byl zbourán do základů. V roce 1878 byla konventní budova pronajata sestrám řádu Navštívení Panny Marie. Tyto sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely penzionát pro výchovu dívek z bohatých rodin. V roce 1925 na základě zákona o pozemkové reformě byl majetek Thurn-Taxisovi zkonfiskován. Dvory byly dílem prodány městu Plzni, dílem pachtýřům. Pouze historicky cenné klášterní budovy byly ponechány dosavadnímu majiteli. V roce 1937 koupily sestry za symbolickou cenu od Thurn-Taxise konvent s přilehlými budovami a zahradami. Činnost řádové školy byla ukončena válečnými událostmi v roce 1939. Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. V jednom křídle bylo ubytováno 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách. Po válce došlo k vyhnání německého obyvatelstva a v klášteře zůstaly jen české řádové sestry. V roce 1950 byl starobinec i sestry vystěhovány a do celého kláštera se nastěhovala Československá armáda. Armáda objekt opustila v roce 1973 přiznáním 10 milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena. Od té doby byl klášter neobydlen a byl ve správě Výpočetní a kontrolní ústředny spojů Praha, později ve správě Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Dne 1.1.1991 přešel celý klášter do majetku obce Chotěšov, avšak podle restitučního zákona o navrácení majetku řádům a kongregacím byla dne 1.8.1991 vrácena sestrám řádu Navštívení Panny Marie ta část, kterou v roce 1937 od Thurn-Taxise odkoupily. Sestry, které v té době žily v Chlumci u Ústí nad Labem (od 2007 žijí v Kroměříži v klášteře Milosrdných sester sv. Kříže), pověřily správou svého majetku nejdříve a. s. Christiana Praha, po jejím zániku vykonávala správu řádového majetku obec Chotěšov. - V roce 2002 darovaly sestry konvent obci Chotěšov a zahrady Biskupství plzeňskému. - Pozemek s klášterem patří obci Chotěšov; v roce 2025 půjde na opravu střechy prelatury a opravu správního úřadu 2.900.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje. V dubnu 2024 získala obec Chotěšov dalších 19.997.000,- Kč na opravu kláštera z Integrovaného operačního programu; tyto prostředky by měly být využity do 31.12.2026.
Zdroj: www.klasterchotesov.eu; Dan Bochníček
Komentáře