Poloha: v Pražské ulici, vedle pozdějšího domu U zvonu
Informace: Již záhy po založení Plzně získává toto místo charitativní funkci. Kolem roku 1320 se měšťan Konrád z Dobřan rozhodl, vybudovat zde, těsně za hradbami města, špitál, jehož posláním byla péče o nemohoucí. Roku 1321 byla vysvěcena špitální kaple a 15. srpna následujícího roku je špitál odevzdán pod správu řádu německých křížovníků. V roce 1331 se poprvé objevuje pojmenování kaple po sv. Máří Magdaléně. - Kaple byla jednolodní s plochým stropem, pouze presbyterium bylo zaklenuto širokými hruškovitými žebry křížové klenby na polygonálních příporách s hlavicemi. - Podoba špitálu se během staletí několikrát proměnila, k největším změnám došlo patrně po skončení husitských válek kolem roku 1500 a po třicetileté válce. K rozšíření špitálu došlo roku 1452. V roce 1507 však budova vyhořela během série úmyslně založených požárů, které tehdy zasáhly městské jádro, a špitál tak musel být vystavěn znovu. Pravděpodobně nedlouho po roce 1546 se špitál stěhuje do města v hradbách - na roh Rajské (dnes Sedláčkovy) a Dlouhé (dnešní Veleslavínovy) ulice. V noci z 19. na 20. září 1618 území U Zvonu opět zasáhl oheň. Tentokrát vypálili celé Špitálské Předměstí obyvatelé Plzně sami. Šlo tehdy o preventivní obranný akt vedený vojenským velitelem Felixem Dornheimem proti Mansfeldovým vojskům, která obléhala Plzeň. Jedinou stavbou, která začátek třicetileté války přežila, byla špitálská kaple. Ta však byla ohrožena během stavby obranných bastionů v letech 1639 - 1649. Východní bastion, který s kaplí kolidoval, však nakonec nebyl realizován. V dalším století došlo k rozšíření přilehlého hřbitova. Stalo se tak nejprve v polovině 18. století a následně v letech 1779 - 1780. Druhé rozšíření v podstatě vymezilo současnou parcelu. Během josefínských reforem roku 1783 byla kaple zrušena a dalšího roku byl zrušen také hřbitov. Následoval odprodej budov zvonaři Josefu Pernerovi, který odsvěcenou kapli přeměnil v klasicistní obytnou stavbu, pojmenovanou podle svého řemesla U Zlatého zvonu (odtud dnešní název). Patrně ve stejném období byly na pozemku bývalého hřbitova realizovány další stavby. Někdy později byla kaple zbořena. V letech 1871 -1873 nechal nadporučík František Wanka hned vedle místa kaple vystavět soubor činžovních domů. Stavbu tehdy největších pavlačových domů v Plzni provedl Eduard Jahl. Domy byly zbořeny po povodni v roce 2002 kvůli narušení jejich statiky. - Kaple stála na čtveřici pozemků; všechny čtyři (pozemkové parcely č. 5296/4, 5296/3, 5295/2 a 5296/7) patří městu Plzeň.
Komentáře