Informace: V rekonstrukci; přední a levá přední stěna jsou opraveny, dozděn je oblouk nad vstupem v průčelí. V interiéru je postaveno lešení. Bez střechy, krovu a stropu. Zůstalo jen obvodové zdivo téměř do původní výše, prolomeno je nad většinou oken a dveří. Fasáda větší části kaple je zničená. Zcela zanikla ostění okenních a dveřních otvorů. Uvnitř kaple roste chráněný smrk, jehož stáří je odhadováno na 200 let. - Kaple je vystavěna na protáhlém, symetricky osmibokém půdorysu, k němuž se na severovýchodní straně přimyká obdélná sakristie s oratoří. Hlavní vstup je veden od západu. Patrná je skladba z větší části kamenného zdiva, místy proloženého cihlami. - Hora Malý Blaník byla již od středověku spjata se sv. Máří Magdelenou. Vůbec první zmínka o tomto spojení pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku. Po té, co žena okradla farní kuchařku, beze stopy zmizela. Z příběhu lze vyvodit, že již před polovinou 16. století sloužil Malý Blaník jako významné poutní místo. Roku 1672 odkázal Karel Adam z Říčan v poslední vůli 300 zlatých na stavbu kaple na Malém Blaníku; v roce 1676 je zmiňováno, že se u kaple pořádají velkolepé poutě. Popsán byl i inventář kaple v podobě ornátu (kněžský šat), stříbrného koflíčku (pohárek), antipendia (ozdobný závěs na přední straně oltáře) a malých varhan s jazýčkovými píšťalami a olověnými závažími k měchům. Kde se přesně rozkládala původní kaple, není známo. Okolo roku 1730 věnoval arcibiskup pražský František Ferdinand Khünburg 6.000 zlatých k vystavění nové kaple sv. Máří Magdaleny, jež byla dokončena roku 1753. Kaple tvaru protáhlého osmistěnu s přilehlou sakristií u severovýchodní zdi se nachází na prostranství pod severním vrcholem Malého Blaníku. Nad sakristií se nacházela oratoř a pod ní prý měl svůj byt poustevník. Slavné pouti ke kapli se konávaly vždy 22. července. V důsledku reforem císaře Josefa II. byla kaple v roce 1783 uzavřena a pouti k ní byly zakázány. Zvon z kaple byl přestěhován do Louňovic pod Blaníkem. Od té doby kaple pustla, v roce 1812 se jí propadla střecha a strop. - V roce 1886 přišel tehdejší arcibiskup a kardinál František Schönborn se snahou obnovit poutě na svátek sv. Máří Magdaleny na Malém Blaníku. Nechal tedy k jižní stěně torza kaple postavit malou dřevěnou kapli. Výklenek ve zdi byl osazen malou sochou klečící sv. Máří Magdaleny od řezbáře Eduarda Veselého, která zde vydržela až do roku 1960. - Kvůli poškozování zdiva kaple povětrnostními vlivy bylo navrženo moderně pojaté zastřešení torza kaple, které originálním způsobem zachovává chráněný strom rostoucí uvnitř kaple. Zastřešení kaple není v kontaktu se zdivem, pouze jej ze shora zakrývá a chrání. Střední část zastřešení je navržena tak, aby shora do kaple pronikalo světlo a památný strom měl dostatek vláhy. Zastřešení připomíná tvar křížové klenby a vnitřní prostor opticky uzavírá. Tvar střechy po geometrické stránce představuje průnik dvou válců na sebe kolmých s jehlanem s vrcholem otočeným směrem dolů. Konstrukce střechy je nesena čtyřmi ocelovými sloupy. - Pozemek s kaplí patří spolku Strniště z Košic; v roce 2024 půjde na opravu zříceniny kaple 250.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR..
Komentáře