* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
13.908

Rožmitál na Šumavě

Jiná jména: Rožmitál, Rosenthal, Rosenthal im Böhmerwalde
Obec: Rožmitál na Šumavě
Kód obce: 545775
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský
Kat. území: Rožmitál na Šumavě
Kód kat. území: 742805
Sídelní útvar: Rožmitál na Šumavě
Osada: Rožmitál na Šumavě
Kód osady: 142808
Pověřený
obecní úřad:
Kaplice
Obec
s rozšířenou
působností:
Kaplice
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Rožmberk nad Vltavou
Kraj (po 1849): Budějovický
Okres (po 1854): Kaplice
Soudní
okres (1938):
Kaplice
Politický
okres (1938):
Kaplice
Soudní
okres (do 1949):
Kaplice
Politický
okres (do 1949):
Kaplice
Okres (po 1949): Kaplice
Okres (po 1960): Český Krumlov
Kat. území
stab. katastru:
Rožmitál na Šumavě
Rok mapování
stab. katastru:
1826
Typ lokality: býv. městys
Administrativní
typ lokality:
obec i osada
Název CZ GIS dílu: Rožmitál na Šumavě
Kód CZ GIS dílu: 13908
X [JTSK]: -766228
Y [JTSK]: -1195363
18.387

kaple sv. Anny

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklá zděná kaple (známka 600)

Typ stavby: kaple
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: soukromé
Parcela: pozemková č. 1741/1 (742805)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Postaveno: 1836
Zbořeno: někdy mezi 17.5.1959 a 31.7.1959

WGS84 souřadnice objektu: 48.698731°N, 14.390866°E

Poloha: v J části obce, u křižovatky cest

Informace: Kaple byla obdélná, s trojúhelníkovými štíty nad oběma průčelími a sedlovou střechou. - Nazývána Annakapelle či Bergschusterkapelle. - Kapli nechal postavit v roce 1836 na obecním pozemku rožmitálský občan Adalbert Pichler jako výraz své zbožnosti. V kapli bývala dřevěná socha Panny Marie Pomocné. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pro účely demolice byla kaple sv. Anny v Rožmitále na Šumavě označena jako objekt určený k demolici číslo 2/519, objem jejího zdiva byl spočítán na 8 krychlových metrů. Demoliční akce v okrese Kaplice začala pod vedením mjr. Antonína Janovce dne 17.5.1959, její první etapa, jež zahrnovala i demolici kaple sv. Anny v Rožmitále na Šumavě, byla ukončena dne 31.7.1959; někdy v tomto časovém rozmezí byla kaple zbořena. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví.

Zdroj: Zdeněk Ševčík

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: