WGS84 souřadnice objektu: 49.2297649085°N, 17.4737345272°E

Poloha: J od vsi, podél silnice k Novému dvoru

Informace: Litinové obrazy a sloupky jednotlivých zastavení jsou demontovány, na svém místě zůstávají jen poškozené zděné sokly jednotlivých zastavení a poškozené vrcholové kříže. - Původní (první) barokní křížová cesta vznikla v letech 1650 - 1731. Nechal ji postavit hrabě Jan z Rottalu (1605 - 1674). - Nejstarší podoba křížové cesty představovala sedm kamenných (či zděných) barokních kapliček s německy psanými nápisy. V té době se stavěly na počest Panny Marie Sedmibolestné. - O existenci původní podoby první křížové cesty v Kvasicích existuje písemný doklad v podobě vzpomínky Emanuela Proskowetze staršího, uvedené v knize „Crescas labore“: („Zastavení křížové cesty jsou velmi stará, z kamene, v minulosti velmi pěkně malovaná, původně s německými nápisy.“) Dalším dokladem je kreslená mapa z archivu Proskowetzů, ve které je zakresleno 6 kapliček s jedním křížem u cesty a jedna kaplička v lesíku se třemi kříži. Ke křížové cestě je nechal přistavět hrabě František Adam z Lamberka (1730 - 1803) se svou ženou Marií Annou z Rottalu (1734 - 1795)., jak dokládají latinsky psané dokumenty nacházející se v kroměřížském archivu. Novým křížům požehnal dne 5.9.1773 veledůstojný Leopold Antonín Podstatský, generální vikář z Olomouce. - V roce 1858 nechala na místě původní barokní křížové cesty (kapličky byly pravděpodobně ve špatném stavu) postavit hraběnka Karolina Saint Quentin, ovdovělá Lamberková, rozená Šternberková (1804 - 1881) novou křížovou cestu. O této obnově či přestavbě nám podává svědectví německy psaný revers z roku 1858. Novou křížovou cestu tvořilo již 14 zastavení s výjevy malovanými na pozinkovaném plechu, které byly vloženy do dřevěných rámů umístěných na dřevěných sloupech. V reversu hraběnka odkazuje obnos na zachování křížové cesty a její následné udržování či obnovu. - Současná podoba křížové cesty pochází z roku 1883 a sestává ze čtrnácti litinových zastavení a tří kamenných křížů na vrcholu. Nechali ji postavit Leopoldina a Friedrich Thun-Hohenstein, kteří se zavázali i k její údržbě. Litinová zastavení byla vyrobena v Salmovských železárnách a slévárnách v Blansku dle návrhu významného rakouského sochaře Antona Dominika von Fernkorna, jehož sochařská díla lze najít zejména ve Vídni (jezdecké sochy arcivévody Karla a Evžena Savojského, busta Beethovena apod.). - Po roce 1948 přestala být křížová cesta udržována a časem se stala i cílem vandalských útoků. Dnes je 14 zastavení křížové cesty v různé míře poškozeno, ze tří zastavení zbývají jen podstavce. Na konci křížové cesty je trojice kamenných křížů, prostřední je zlomen. - Křížová cesta byla v roce 2022 prohlášena kulturní památkou. - Křížová cesta se rozkládá na 11 pozemcích; 10 pozemků (každý s jedním zastavením) patří obci Kvasice, jedenáctý pozemek se čtyřmi zastaveními a vrcholovými kříži patří Lesům ČR, s.p. - Obce Kvasice a Nová Dědina spolu s místní římskokatolickou farností připravují celkovou rekonstrukci křížové cesty; náklady se odhadují na 4.800.000,- Kč, zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo dne 9.9.2024 příspěvek na opravu ve výši 2.000.000,- Kč. Zbylé prostředky má zaplatit obec Kvasice, která se chce ještě pokusit získat dotaci z evropských fondů. Oprava křížové cesty má být dokončena do léta 2026.

Zdroj: www.historiekvasice.cz

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat