| Jiná jména: | Jägerndorf |
|---|---|
| Obec: | Krnov |
| Kód obce: | 597520 |
| Okres: | Bruntál |
| Kraj: | Moravskoslezský |
| Kat. území: | Opavské Předměstí |
| Kód kat. území: | 674630 |
| Sídelní útvar: | Krnov |
| Osada: | Pod Cvilínem |
| Kód osady: | 413071 |
| Čtvrť obce: | Opavské Předměstí |
| Kód čtvrtě: | 22672 |
| Pověřený obecní úřad: |
Krnov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Krnov |
| Historická země: | Slezsko |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Krnov město |
| Kraj (po 1849): | Opavský |
| Okres (po 1854): | Krnov |
| Soudní okres (1938): |
Krnov |
| Politický okres (1938): |
Krnov |
| Soudní okres (do 1949): |
Krnov |
| Politický okres (do 1949): |
Krnov |
| Okres (po 1949): | Krnov |
| Okres (po 1960): | Bruntál |
| Kat. území stab. katastru: |
Opavské Předměstí |
| Rok mapování stab. katastru: |
1836 |
| Typ lokality: | díl čtvrtě |
| Administrativní typ lokality: |
- (díl rekonstrukční) |
| Název CZ GIS dílu: | Opavské Předměstí I |
| Kód CZ GIS dílu: | 56028 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | kú Opavské Předměstí (i dř.), os. Pod Cvilínem |
| X [JTSK]: | -509409 |
| Y [JTSK]: | -1069679 |
Opravený židovský hřbitov
| Typ stavby: | židovský hřbitov |
|---|---|
| Církev: | židovská |
| Vlastnictví: | církevní, soukromé |
| Parcely: | pozemková č. 983 (674630), pozemková č. 984/7 (674630), pozemková č. 984/6 (674630), pozemková č. 988 (674630), pozemková č. 986/1 (674630), pozemková č. 985 (674630), pozemková č. 987 (674630), pozemková č. 984/1 (674630), pozemková č. 984/2 (674630), pozemková č. 984/3 (674630), pozemková č. 984/4 (674630), pozemková č. 984/5 (674630), pozemková č. 984/8 (674630), pozemková č. 984/9 (674630), pozemková č. 984/10 (674630), pozemková č. 984/11 (674630), pozemková č. 984/12 (674630) |
| Období devastace: | 1938 - 1945 |
| Důvod devastace: | politické rozhodnutí |
| Postaveno: | 1872 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.0852247859°N, 17.7253957076°E
Poloha: na JV okraji města, mezi ulicemi Opavská, V osadě a U lazebníka
Informace: Významným počinem krnovské židovské náboženské obce bylo zřízení vlastního hřbitova. Pro tento účel byla roku 1872 zakoupena rozsáhlá parcela pod kopcem Cvilín, svažující se od jihozápadu k severovýchodu směrem k Opavské ulici. První pohřby se uskutečnily pravděpodobně roku 1874 (tento rok je vyznačen na nejstarších náhrobcích). - Za dobu existence krnovského židovského hřbitova zde bylo pochováno více než 500 zemřelých příslušníků židovské komunity z Krnova, Bruntálu, Rýmařova, Osoblahy a dalších okolních obcí, včetně některých přilehlých obcí pruské části Slezska. V období 1. světové války byli pohřbíváni i utečenci židovského původu z Haliče a Bukoviny, evakuovaní z těchto území v době ruské ofenzívy. - Zázemí hřbitova bylo postupně doplněno o obřadní síň (1902), hospodářskou budovu (datum stavby neznámé) a dům správce židovského hřbitova (1930). Z těchto budov však dnes stojí pouze dům správce židovského hřbitova. Na pozemku byla zřízena i kopaná studna s litinovou pumpou, jež se zachovala do dnešních dnů. Hospodářská budova sloužila jako vozovna pro pohřební vůz, k uložení postrojů pro tažné koně a k uskladnění nářadí. Objekt stál ve střední části parcely v místě jedné z dnešních zahradních chatek (při zasypávání sklepení v nedávných letech byly nalezeny součásti koňských postrojů). Horní část parcely hřbitova, zaplněná náhrobky, je rozdělena pravoúhlou sítí chodníků na čtyři nestejně velké kvadranty. Horní dva kvadranty (jižní a západní) jsou zcela zaplněny náhrobky v pravidelných řadách, menší dva dolní kvadranty (východní a severní) jsou naplněny pouze zčásti, v těchto místech je už také řada hrobů zničena (včetně největších hrobek). V dolním severním kvadrantu se nacházely dětské hroby, kterých se zachoval pouze malý počet. Ve stejném prostoru pravděpodobně stála i hrobka rabína Anschlowitze (zachovala se pouze její fotografie). V dolním východním kvadrantu dominuje hrobka klasicistních tvarů továrnické rodiny Bellak. Na jihovýchodním okraji v blízkosti hřbitovní zdi byl po 1. světové válce vybudován památník zde pohřbeným židovským vojákům s textem: „Zde odpočívá v pokoji osm židovských vojáků, 1914 - 1918“ (na hřbitově bylo údajně pohřbeno dokonce i několik ruských vojáků židovské národnosti z 1. světové války, kteří zemřeli v nedalekém zajateckém táboře). - Hřbitov byl demolován nacisty v roce 1939, ničení pokračovalo i po 2. světové válce, nicméně svému účelu sloužil do roku 1968 včetně. V jihovýchodním rohu parcely, přiléhající k ulici V Osadě, byl u bývalého domu správce hřbitova vystavěn rodinný dům. Ve 2. polovině 80. let došlo v důsledku politického tlaku režimu ke zrušení hřbitova a k odprodání nejhodnotnějších náhrobků kamenickým družstvům. Z velkých hrobek se tak zachovala pouze jediná, hrobka rodiny Bellak (tato rodina vlastnila v Krnově továrnu na výrobu sukna). Jiné hrobky, včetně hrobky prvního krnovského rabína Anselma Anschlowitze a hrobky rodiny Mondschein, byly zcela rozebrány na materiál, případně rozkradeny. Velká část náhrobků, které nebyly odvezeny, byla povalena a poškozena. Některé z náhrobků skončily v základech místních novostaveb. Díky pádu totalitního režimu nebyla likvidace hřbitova dokončena, pokračovalo však chátrání a občasná devastace vandalskými zásahy. Dolní část parcely hřbitova, zahrnující do té doby volné plochy nevyužité k pohřbívání, byla prodána do soukromých rukou a využita ke zřízení zahrad. Z původně velkoryse založeného hřbitova zůstalo v majetku židovské obce pouze torzo; pozemek o rozloze 2.500 metrů čtverečních, tj. přibližně čtvrtina původní rozlohy. - Nyní je hřbitov udržován, náhrobky jsou opraveny. Mezi asi 150 dochovanými náhrobky zaujme novobarokní tumba z roku 1910 a secesní hrobka. - Hřbitov se rozkládal na 17 pozemcích; tři z nich patří Federaci židovských obcí v České republice, dalších 13 je v soukromém vlastnictví a jeden je zčásti v soukromém vlastnictví a zčásti ve Vlastnictví Židovské obce Olomouc.
Zdroj: www.bejtolam.cz
Komentáře