Poloha: na úpatí kopce Dubí, v bývalé zámecké oboře, na kraji lesa vlevo od žluté turistické značky, SZ od města
Informace: Má novou prosklenou střechu a nové dveře. Fasáda je opravená. Bez oken. Interiér kaple je z malé části opraven (vnitřní omítky v kapli jsou až na pár zbytků štuků zničeny) a zařízen, opraveny jsou vnitřní omítky v kryptě. Opraveno je rovněž schodiště před vstupem do kaple. Kolem kaple je nově uděláno odvodnění, nově je vykácen pozemek okolo kaple. - Jedná se o zděný objekt z plných pálených cihel s vnější tzv. kamennou omítkou (imitace přírodního kamene). Plocha fasády je rozčleněna svislými a vodorovnými drážkami imitujícími kamenné kvádry. Plocha uvnitř je upravena pemrlováním. Soklová část je provedena z obkladu žulových desek bez viditelného kotvení. Předsazené schodiště a bloky jsou rovněž ze žuly. - V době svého vzniku byla kaple nazývána mauzoleem. Skládá se ze dvou částí. Podzemní prostor sloužil jako hrobka, byl určen k uložení ostatků 6 osob. Daleko honosnější a větší je nadzemní část stavby, která sloužila jako pohřební kaple. Stavbu připravil a realizoval v letech 1907 - 1908 Heinrich Keil von Eichenthurn (nar. 5.7.1856). Keil si za projektanta a zhotovitele stavby zvolil významného opavského stavitele Julia Lundwalla. Architektonická podoba jednoznačně vychází z antiky. Orientována je severo - jižním směrem. Do kaple vedlo předložené schodiště, z něhož zůstaly dva poházené prvky; jinak se nedochovalo. Portál podepírá dvojice dórských sloupů, na nichž leží kladí s holým architrávem, zdobným vlysem a profilovanou korunní římsou. Kladí lemuje celou stavbu. V čelním a zadním štítu jsou trojúhelníkové frontony, čelní fronton vyplňuje rodinný erb. Vstupní otvor do kaple je bez dveří, lemovaný kamenným profilem, na nějž rozměrově navazuje nápis FAMILIE KEIL VON EICHENTHURN v profilovaném rámu. V obou bočních stěnách jsou trojokénka osvětlující kapli. Lesní průčelí zdobí nad kladím fronton bez vnitřního reliéfu, pod ním je další frontonem zakončený vstup do krypty. Z interiéru kaple nezůstalo skoro nic. Zbytky štukových pilastrů, na oltářové stěně svazkových. Krypta vyplňuje celý prostor pod kaplí. - Když Keil dne 14.12.1914 zemřel v Opavě, byl převezen do Města Albrechtic a jako první uložen dne 18.12.1914 do mauzolea. Dle rodného a křestního listu byl celým jménem Heinrich Karl Vincenz Albert Maria Keil se šlechtickým titulem von Eichenthurn propůjčeným mu v roce 1908 C.K. mocnářstvím. Hrobka byla až do počátku 70. let 20. století v bezvadném stavu, v 70. letech 20. století bylo ukradeno bohaté vnitřní vybavení kaple s oltářem. V roce 1984 skupina místních opilců zhanobila ostatky šesti osob z rodiny původních majitelů uložených v kryptě hrobky; vytáhli těla z rakví a rozvěsili je po okolí kaple. Jeden z opilců utrhl hraběti nohu a přinesl ji do hospody, kde s ní klepal o stůl. Viníci nebyli nijak potrestáni. Následně proto byla v roce 1984 část ostatků pohřbena do společného hrobu na hřbitově v Krnově, zbytek zůstal rozházený v okolí mauzolea. - Pozemek s kaplí patří Lesům ČR, s.p.; podnik zorganizoval v roce 2018 částečnou opravu kaple. Slavnostní posvěcení částečně opravené kaple proběhlo dne 28.9.2018. Původní záměr byl kapli opravit zcela a vytvořit v ní minimuzeum průmyslového rozvoje Města Albrechtic, na kterém se hraběcí rod značnou měrou podílel.
Zdroj: www.smirci-krize.cz; Radovan Zatloukal; Ing. Ivan Roller
Komentáře