WGS84 souřadnice objektu: 49.8847050544°N, 16.3028633697°E

Poloha: SV od vsi

Informace: V rekonstrukci; menší část náhrobků je nově postavena. Opravuje se ohradní zeď v horní části hřbitova. Hřbitove je vyčištěn od náletových dřevin. - Hřbitov má tvar lichoběžníku a rozkládá se na ploše 1282 metrů čtverečních. - Byl otevřen v roce 1876, užíván do 2. světové války. - Na hřbitově se nachází několik náhrobků, které stojí čelem k severu a ty nejnovější jsou umístěny v blízkosti márnice. - Několikrát se uvažovalo o zrušení hřbitova. Od 2. světové války hřbitov jen chátral a nebyly peníze na jeho opravu. MNV několikrát jednal se Židovskou obcí v Praze v letech 1971, 1974 a 1977. Mezi projednávané body patřil například návrh na odkoupení zachovalých náhrobků pro zpracování mohyly s deskou připomínající, že zde stával hřbitov. Jednání skončila v roce 1977. Zánik židovského hřbitova se naštěstí nekonal. I přesto, že mnoho náhrobků bylo rozkradeno a poničeno. Na několika místech jsou rozkradené i kameny z obvodové zdi. - Základní rozdíl mezi židovskými a křesťanskými hřbitovy je dán zásadou nenarušitelnosti hrobů. Ostatky pochované osoby musí zůstat navždy na tom samém místě, kde byly pohřbeny. Nebylo tedy možno přemisťovat ostatky ani otevírat hroby. - Na hrobech zemřelých stojí stéla. Jedná se o náhrobní kámen zapuštěný kolmo do země. Na těchto náhrobcích se můžeme dozvědět zajímavé informace o zemřelých osobách. Například zobrazují povolání zesnulé osoby či do jakého rodu patří. Je zde také vyjádřen smutek nad zemřelou osobou, popis záslužných činů a požehnání ke šťastnému životu na onom světě. Epitafy se u nás objevují v hebrejském, hebrejsko-německém nebo hebrejsko-českém jazyce. U méně ortodoxních rodin se od 20. století objevují nápisy pouze v českém nebo německém jazyce. - Márnice, kterou se na hřbitov pravděpodobně vstupovalo, stojí na okraji hřbitova. Sloužila pro umístění nebožtíka, který podle náboženské tradice nesměl být ponechán přes noc v domě, kde zemřel. Členové pohřebního bratrstva (chevra kadiša) dohlíželi na zemřelého a zajišťovali rituální omytí těla (tahara). - Židé na náhrobky svých blízkých nepokládali květiny, ale kamínky. Věřili, že kámen je symbolem vzpomínky a na hrobě zůstane věčně. Další důvod byl ten, že v období starověku žili Židé v poušti a pohřbívali do písku. Aby vítr neodvál písek, navršili na hrob kamení. - Hřbitov je značně zdevastován. Náhrobní kameny jsou povaleny a poničeny, márnice má poškozenou střechu a celý areál je zarostlý břečťanem a náletovými keři. - Od poloviny června 2019 zde pracuje nový správce, který se snaží svou dobrovolnou péčí udělat z tohoto místa opět důstojné místo k odpočinku zde pochovaných židů. - Pozemek se hřbitovem patří Židovské obci v Praze; v roce 2025 půjde na opravu části náhrobků 100.000,- Kč z dotačních programů Pardubického kraje.

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat