* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
16.181

Šternberk

Jiná jména: Sternberk, Sternberg
Část obce: Šternberk
Kat. území: Šternberk
Kód kat. území: 763527
Obec: Šternberk
Okres: Olomouc
Kraj: Olomoucký
Region: Šternberk
Okres (1938): Šternberk
Země: Morava
X [JTSK]: -542225
Y [JTSK]: -1106717
17.452

bývalý augustiniánský klášter

Poškozený zděný klášter (známka 340)

Typ stavby: klášter
Církev: římskokatolická
Parcely: pozemková č. 9 (763527), pozemková č. 10 (763527), pozemková č. 11 (763527), pozemková č. 12 (763527), pozemková č. 2 (763527), pozemková č. 3/1 (763527)
Období devastace: 1945–1989
Důvod devastace: jiný
Postaveno: 1371

WGS84 souřadnice objektu: 49.73123°N, 17.301633°E

Poloha: při farním kostele

Informace: V rekonstrukci; má novou střechu. Západní a jihozápadní křídla mají nové fasády, zbytek má omítku silně poškozenou. Má nová okna. Interiér je zčásti opraven. - Klášter augustiniánů kanovníků byl založen v roce 1371. Již od svého vzniku byl z velké části své historie centrem vzdělání moravské oblasti. V této instituci se připravovali a vzdělávali především mladí muži pro službu v různých úřadech. Po zrušení kláštera v roce 1784 dekretem Josefa ll. byl objekt rozdělen - část připadla do majetku Arcibiskupství olomouckého (kostel, spojovací trakt a bývalý proboštský palác) a tyto prostory využívala pro farnost dané církve. Prostory bývalého kláštera byly využívány jako kasárna, německé gymnázium a jako skladiště textilu. - Současná podoba někdejšího kláštera v těsné blízkostí šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Spolu s farním kostelem je nejvýznamnější barokní architekturou města. Budova proboštství, dnes fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna asi v letech 1718 - 1723, jeho nástupce Patricius Jan Meixner (1726 - 1734) nechal zabudovat barokní letohrádek, později zbořený, v zahradě kláštera, která byla přeměněna na vznosný park. Vlastní stavba konventu podle projektu Antonia Beduzziho byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka - malíř Jan Kryštof Handke, sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 - 1783. Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl stavitel Václav Thalherr. Na výzdobě kostela se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal, fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a obrazy bočních oltářů namalovali Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser. - Klášter leží na šestici pozemků; dva z nich patří římskokatolické církvi, čtyři další patří městu Šternberk. V roce 2025 půjde na opravu jihovýchodní fasády kláštera 265.000,- Kč z dotačních programů Olomouckého kraje.

Zdroj: www.sternberk.eu

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: