* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
4.914

Hroznětín

Jiná jména: Lichtenstadt
Část obce: Hroznětín
Kat. území: Hroznětín
Kód kat. území: 648515
Obec: Hroznětín
Okres: Karlovy Vary
Kraj: Karlovarský
Region: Ostrov
Okres (1938): Karlovy Vary
Země: Čechy
X [JTSK]: -848563
Y [JTSK]: -1002412
17.444

židovský hřbitov

Opravený židovský hřbitov

Typ stavby: židovský hřbitov
Církev: židovská
Období devastace: 1945–1989
Postaveno: asi v 15. století

WGS84 souřadnice objektu: 50.314233°N, 12.862636°E

Poloha: SZ od města, na kraji lesa, v Karlovarské ulici

Charakteristika: velký

Informace: Prakticky všechny náhrobky jsou postavené. Plocha hřbitova je udržovaná. Opravena je hřbitovní zeď. - Je velmi zachovalý s cca 300 náhrobky. - Branka v západní zdi byla značně poškozená, hrozilo zřícení její klenby. Před rokem 2012 byla opravena a odcizená mřížová vrátka byla nahrazena kopií. - Na svažitém břehu říčky Bystřice byl pravděpodobně v 15. století založen tzv. nový židovský hřbitov. Touto doložitelnou datací je hřbitov jedním z nejstarších v Čechách. Dnes již není jisté, zda šlo opravdu o nové místo nebo o rozšíření stávajícího, ještě staršího hřbitova. V každém případě se reagovalo na potřebu většího prostoru pro pohřbívání po židovské přistěhovalecké vlně z roku 1606. Navíc bylo jeho nepříliš vhodné velmi svažité místo ukázkou nedůstojného postavení Židů v tehdejší společnosti. Současná podoba hřbitova je však poznamenána nejen řáděním německého obyvatelstva po záboru Sudet v roce 1938, ale i stavební činností v okolí v dobách socialismu, které řada kamenných náhrobků padla za oběť. Stejně tak původní brána, která přečkala 2. světovou válku, nevydržela však jeden z nájezdů nenechavců v dobách totality a v současné době je součástí oplocení nedalekého stavení. - Ještě poměrně dobrý stav hřbitova na počátku 30. let 20. století popisoval profesor Eugen Linke, konzervátor Státního ústavu památkové péče, výtvarník a kurátor, takto: „……Vstoupíme-li do brány, vstupujeme do nejstarší části hřbitova. Náhrobní desky většinou ze žuly stojí v různé velikosti a po těch ojedinělých po několika krocích stojí hustě vedle sebe vpravo i vlevo od cesty, která vede středem hřbitova. Převažují tu dva tvary náhrobních kamenů: jednak zakončené nahoře, většinou s lištou na okraji, s plochou nebo polokruhovou a do špice se sbíhající římsou různé síly ve stylu gotických vimperků a druhak s dvěma sloupy s koulemi na vrcholu rámujícími nápisovou plochu. Bez tektonické souvislosti se o koule opírají dvě barokní voluty, které nesou nahoru vydutou římsu. Mezi nimi je plocha, vyplněná reliéfně vytvořenou barokní konvicí, označením příslušnosti zemřelého k rodině Löwy….“. Profesor Linke se ale mýlil v určení nejstarší části hřbitova, kterou je bezesporu dolní část souběžná s tokem Bystřice. - Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech, kde se terén ostře svažuje k říčce Bystřici. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 17. století. Bohužel je dnešní stav hřbitova obrazem historických událostí 20. století.

Zdroj: Jana Frank a kol.: Židovské hřbitovy a památky Karlovarského kraje

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: