Informace: Bez střechy, krovu a stropu. Zůstalo jen obvodové zdivo shora zakryté plechem. V patře má zdivo opravenou fasádu, v přízemí bylo ponecháno bez omítek. V okenních a dveřních otvorech jsou jen mříže. - Židovská komunita v Plzni se ve 2. polovině 19. století natolik rozrostla, že nepříliš stará synagoga svojí kapacitou přestávala stačit. Z tohoto důvodu vyrostla v roce 1875 v jejím těsném sousedství (při jižní straně) podle plánů stavitele J. Meltzera druhá synagoga, nazývaná Pomocná. Jedná se o stavbu na lichoběžníkovém půdorysu 20 x 8 až 10 m. Byla kryta nízkou pultovou střechou. Vnitřní dispozice byla původně rozčleněna patrovou galerií. Byla dokonce vybavena unikátním systémem vytápění, a proto byla hojně užívána i v zimních měsících. Pomocná synagoga byla spojena v patře dřevěnou pavlačí se Starou synagogou, přes pavlač se vcházelo na ženskou galerii, a také mezilehlým kamenným schodištěm. Koncem 19. století byl ve dvoře vystavěn ještě dům šámese, správce synagogy. Spojovacím krčkem bylo možno z domu vstoupit přímo do hlavního sálu synagogy. K bohoslužbám byla Pomocná synagoga nejspíše využívána až do roku 1892, kdy byla dokončena stavba Velké synagogy; tehdy se hlavní dění židovské obce přestěhovalo tam a ve Staré a Pomocné synagoze se až do roku 1939 konaly jen komornější události. Pomocná synagoga byla ještě někdy na počátku 20. století využívaná jako židovská škola. Po nacistické okupaci v roce 1939 byly všechny židovské svatyně proměněny v různé užitkové prostory. Zatímco ve Staré synagoze se vnitřní vybavení zachovalo, byť ve zchátralém stavu, synagoga Pomocná o své vnitřní vybavení brzy přišla a byla vestavbou dřevěného patra přeměněna na skladiště. Po řadě citelných šrámů v podobě nešetrných stavebních zásahů po druhé světové válce zůstala natolik neudržovaná, že se v roce 1997 zřítila její střecha, aby dokonala dílo zkázy. Stát zůstalo pouze obvodové zdivo. V roce 2002 byl interiér synagogy vyčištěn, vydlážděn, okenní a dveřní otvory byly opatřeny mřížemi a místo se proměnilo v památník obětem holocaustu nazvaný „Zahrada vzpomínek“. Památník byl vytvořen ve dnech 16.-19.4.2002, když se připomínalo 60. výročí transportu židovských obyvatel Plzně do Terezína. V těch dnech probíhala ve Staré synagoze akce Napiš jedno jméno. Dobrovolníci z řad plzeňské veřejnosti, zejména studenti středních škol, přicházeli do synagogy a zapisovali jména plzeňských obětí holocaustu na oblázky. Každý dobrovolník napsal jedno jméno s datem narození na jeden oblázek. Popsané kameny pak byly ukládány abecedně na plochu podlahy Pomocné synagogy a rozmístěny do tvaru Davidovy hvězdy. Myšlenka vycházela ze zvyku pokládat na židovské hroby kamínky, které jsou svědectvím vzpomínky. Do projektu obnovy památníku "Zahrada vzpomínek" se v posledních letech zapojuje stále více škol. Téměř každým rokem přicházejí děti různých věkových kategorií, aby obnovily deštěm smyté nápisy. - Pozemek se synagogou patří Židovské obci Plzeň.
Zdroj: cs.wikipedia.org; Renata Klodnerová: Synagogy v Plzeňském kraji
Komentáře