Informace: Vznik židovské komunity v Uherském Ostrohu lze klást do 2. poloviny 15. století, existence synagogy je pak písemně doložena v roce 1592, protože urbář z tohoto roku ji zaznamenává na 14. místě v pořadí osedlých domů. Polohu synagogy pak zachycuje plán města z roku 1790. K poslední stavební úpravě asi došlo po roce 1850. - Synagoga byla dvoupodlažní obdélná stavba o rozměrech 17 x 10 m a výšce cca 11 m, krytá valbovou střechou. Uvnitř byly po třech stranách vestavěny lehké galerie pro ženy se 60 místy, v sále bylo 57 míst pro muže. - Svému účelu synagoga sloužila až do počátku 40. let 20. století, kdy nacisté židovské bohoslužby zakázali. Němci poté ze synagogy odvezli cenné vnitřní bohoslužebné vybavení, které bylo stejně jako i z jiných českých a moravských synagog svezeno do Prahy, kde po vítězné válce nacisté plánovali zřídit muzeum sloužící protižidovské propagandě. Následně občané Uherského Ostrohu vyrabovali zbytky zařízení synagogy a to, co se nikomu nehodilo, naházeli do blízké řeky Moravy. Přestože židovští občané města ve městě zatím zůstávali, usnesla se dne 30.3.1942 rada města Uherský Ostroh, že starosta města Alois Navara a radní Ehler budou osobně intervenovat u pana oberlandrata (vrchní okresní správce) ve Zlíně ohledně koupě synagogy městem. Dne 18.5.1942 rada města vzala na vědomí zprávu pana starosty o osobním jednání s panem oberlandratem ve Zlíně, kde bylo dohodnuto, že město pošle příslušnou žádost o odkoupení stavby. Teprve dne 18.1.1943, tj. 10 měsíců poté, co se vedení města začalo pokoušet o získání synagogy, bylo židovské obyvatelstvo města z rozhodnutí nacistických úřadů nuceně deportováno. Dne 12.11.1943 proběhlo měření synagogy za účelem stanovení kupní ceny. Následně dne 3.12.1943 zaslalo Ústředí pro řešení židovské otázky v Čechách a na Moravě (Zentralstelle für die Regelung der Judenfrage in Böhmen und Mähren) v Praze starostovi města informaci, že schvaluje prodej synagogy městu za částku 11.000,- K. Město mělo zaplatit ještě komisionelní výlohy v částce 696,- K. Vedení města následně rozhodlo, že synagoga bude zbořena a materiál rozprodán místním občanům na stavbu domků. Dne 3.1.1944 odsouhlasilo vedení města požádat Západomoravské elektrárny Brno o odstranění konzolí s elektrickými dráty z budovy synagogy, k čemuž došlo v březnu 1944. Dne 6.3.1944 se vedení města usneslo vyzvat místního stavitele Vojtěcha Petříka, jaký obnos by nabídl za synagogu, která má být zbořena. Dne 20.3.1944 se vedení města usneslo zadat zboření synagogy staviteli Vojtěchu Petříkovi za podmínky, že zaplatí hotově městu Uherský Ostroh 5.000,- K a ponechá městu veškerý kámen ze zdí a dlažby budovy a odveze je svým nákladem na místo před kinem Viktoria (dnešní sokolovnou), které mu bude ukázáno. Zajímavé je, že toto usnesení bylo doplněno poznámkou, že demolici synagogy je nutno "provést z důvodů veřejné bezpečnosti, ježto na stavbě jsou značné trhliny". Což ovšem nebyla pravda, jedinou stavební závadou, již synagoga vykazovala, bylo zavlhnutí zdiva v přízemí stavby. Stavitel Petřík pak do konce roku 1944 synagogu zbořil a splnil všechny podmínky vedení města. Proto se dne 19.2.1945 rada města usnesla, že na účet stavitele Petříka zaplatí 5.498,- K za "provedení různých obecních prací v roce 1944". - Šlo asi o jedinou demolici synagogy v českých zemích provedenou v době německé okupace, na níž se německé úřady nijak nepodílely a nijak o ni neusilovaly. Vše zorganizovala česká samospráva města, přičemž její snaha synagogu získat jako zdroj levného stavebního materiálu se datovala do doby již 10 měsíců před deportací a následným povražděním místního židovského obyvatelstva, kdy ještě nikdo nemohl tušit, že něco takového může přijít. - Pozemek, na němž synagoga stála, patří městu Uherský Ostroh.
Zdroj: Věra Hendrychová, Mgr. Lukáš Čoupek, Ph.D. - Státní okresní archiv Uherské Hradiště
Komentáře