| Jiná jména: | Tachau |
|---|---|
| Obec: | Tachov |
| Kód obce: | 560715 |
| Okres: | Tachov |
| Kraj: | Plzeňský |
| Kat. území: | Tachov |
| Kód kat. území: | 764914 |
| Sídelní útvar: | Tachov |
| Osada: | Tachov |
| Kód osady: | 406741 |
| Čtvrť obce: | Židovská Čtvrť |
| Kód čtvrtě: | 50334 |
| Pověřený obecní úřad: |
Tachov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Tachov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Tachov |
| Kraj (po 1849): | Plzeňský |
| Okres (po 1854): | Tachov |
| Soudní okres (1938): |
Tachov |
| Politický okres (1938): |
Tachov |
| Soudní okres (do 1949): |
Tachov |
| Politický okres (do 1949): |
Tachov |
| Okres (po 1949): | Tachov |
| Okres (po 1960): | Tachov |
| Kat. území stab. katastru: |
Tachov |
| Rok mapování stab. katastru: |
1838 |
| Typ lokality: | městská čtvrť židovská |
| Administrativní typ lokality: |
- (historická čtvrť) |
| Název CZ GIS dílu: | Židovská Čtvrť |
| Kód CZ GIS dílu: | 50334 |
| X [JTSK]: | -874552 |
| Y [JTSK]: | -1056104 |
Zaniklá zděná synagoga (známka 600)
| Typ stavby: | synagoga |
|---|---|
| Církev: | židovská |
| Vlastnictví: | soukromé |
| Parcela: | pozemková č. 372/2 (764914) |
| Období devastace: | 1938 - 1945 |
| Důvod devastace: | politické rozhodnutí |
| Postaveno: | prosinec 1911 (základní kámen) - 9.9.1912 (zasvěcení) |
| Zbořeno: | vypálena z 9. na 10.11.1938, později zbořena |
WGS84 souřadnice objektu: 49.794547°N, 12.633553°E
Poloha: v Tempelgasse, dnešní ulici Karla Havlíčka Borovského
Charakteristika: secesní
Informace: Impulsem ke stavbě nové synagogy v Tachově byl rozsáhlý požár Židovské ulice (dnes ul. K. H. Borovského) dne 28.4.1911, při němž byla kromě 22 obytných domů zničena i stará synagoga. Ještě v témže roce vypracoval slavný architekt a znalec synagogální architektury prof. Alfred Grotte projekt, v němž nová synagoga nebyla pojata jako samostatná budova, ale jako součást komplexu budov společně s rabínským domem a zahradou. Celý komplex byl vypracován v účelném, i když uměleckém architektonickém slohu s reminiscencí na secesi. V prosinci 1911 byl položen základní kámen, stavba trvala necelý rok a dne 9.9.1912 (tři dny před svátkem Roš Hašana, tj. židovský nový rok) byla nová synagoga zasvěcena. Za účasti radních města, katolických duchovních a za velkého zájmu židovské i ostatní veřejnosti do ní slavnostně vnesl tóru zdejší rabín Dr. Moses Wohl. - Novostavba solitérního „vilového“ typu stála na nároží ulice K. H. Borovského a nově proražené příčné uličky. Střechu budovy zakončovala malá věžička. Tato synagoga již dodržovala tradiční východní orientaci. Hlavní sál synagogy měl kapacitu 124 míst a jeho podlaha byla v úrovni terénu. V přízemí se kromě něj nacházela ještě jedna menší modlitebna s kapacitou 25 míst, klubovna sloužící jako schůzovní místnost, šatna a toalety. Hlavní vchod měla synagoga od severu, ze zahrady, a v západní zdi byl zřízen nouzový východ. Stupňovitá ženská galerie v prvním patře poskytovala dobrý výhled na bohoslužbu probíhající v hlavním sále, měla kapacitu 120 míst a byl k ní připojen prostor pro zpěváky s varhanami a vlastní toalety. Na ženskou galerii se vystupovalo po dvou točitých schodištích. V hlavním sále pak byly dvě mozaiky, zobrazující Mojžíše s deskami Desatera a Arona s dýmající kadidelnicí. Ze zařízení staré synagogy byla do novostavby zakomponována mosazná pokladnička na milodary v podobě natažené ruky a kamenné rituální umyvadlo s letopočtem 1739 - 1739. Nejvýraznějším prvkem interiéru se stal starobylý barokní aron ha-kodeš (oltář, schrána na tóru) přemístěný ze zrušené synagogy v nedalekém Novém Sedlišti. Bylo to bohatě členěné řezbářské dílo z 18. století, připomínající kostelní oltář. Podle obecní knihy jej nechal zhotovit na své náklady souvěrec Samuel Bloch. Ozdobná železná mříž ohraničující vyvýšené pódium před aronem také pocházela z Nového Sedliště. Oponu před svatostánkem se podařilo zachránit, nyní je ve sbírkách Židovského muzea v Praze. - Rabínský dům byl třípodlažní a obsahoval tři byty z nichž nejprostornější byt patřil rabínovi a nacházel se v prvním patře, a školní třídu. Ta měla okna do ulice i do zahrady a děti se v ní učily hebrejštině a židovskému náboženství. V jedné sklepní místnosti byla projektována mikve, průtočný bazén rituální lázně s čistou vodou, ta však nikdy nebyla realizována. - Novou synagogu užívala židovská obec pouhých 26 let. Po připojení Tachovska k Německu, během tzv. křišťálové noci v 9. na 10.11.1938 byla budova synagogy vypálena nacisty. Tachovským hasičům, kteří tehdy k požáru vyjeli, bylo ordnery zabráněno zahájit záchranné práce. Někdy poté byla vypálená budova zbořena. - Na místě synagogy je nyní zahrada; spolek "Synagoga Tachov" plánuje vytyčit v zahradě půdorys synagogy. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví.
Zdroj: Jiří Fiedler, Pavel Frýda, Renata Klodnerová, Václav Chvátal
Komentáře