| Jiná jména: | Holomouc, Olmütz |
|---|---|
| Obec: | Olomouc |
| Kód obce: | 500496 |
| Okres: | Olomouc |
| Kraj: | Olomoucký |
| Kat. území: | Olomouc-město |
| Kód kat. území: | 710504 |
| Sídelní útvar: | Olomouc |
| Osada: | Olomouc |
| Kód osady: | 413836 |
| Čtvrť obce: | Předměstí |
| Kód čtvrtě: | 71487 |
| Pověřený obecní úřad: |
Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností: |
Olomouc |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Olomouc město |
| Kraj (po 1849): | Olomoucký |
| Okres (po 1854): | Olomouc (město) |
| Soudní okres (1938): |
Olomouc (město) |
| Politický okres (1938): |
Olomouc (město) |
| Soudní okres (do 1949): |
Olomouc (město) |
| Politický okres (do 1949): |
Olomouc (město) |
| Okres (po 1949): | Olomouc (město) |
| Okres (po 1960): | Olomouc |
| Kat. území stab. katastru: |
Olomouc |
| Rok mapování stab. katastru: |
1833 |
| Typ lokality: | retrodíl čtvrtě |
| Administrativní typ lokality: |
- (retrodíl MSK) |
| Název CZ GIS dílu: | Předměstí I |
| Kód CZ GIS dílu: | 62746 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | i dř. kú Olomouc |
| X [JTSK]: | -547112 |
| Y [JTSK]: | -1121514 |
Zaniklá zděná synagoga (známka 600)
| Typ stavby: | synagoga |
|---|---|
| Církev: | židovská |
| Parcely: | pozemková č. 105/71 (710504), pozemková č. 105/72 (710504) |
| Období devastace: | 1938 - 1945 |
| Důvod devastace: | politické rozhodnutí |
| Postaveno: | 1895 - 11.4.1897 (zasvěcení) |
| Zbořeno: | 1939 - 1940 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.590464°N, 17.250458°E
Poloha: na Palachově náměstí, za jihozápadním okrajem historického města
Informace: Synagoga byla samostatně stojící stavba komponovaná na hlavní osu, výrazně podélného řešení, s lokálně dominantním působením. Vnitřní rozvrh byl tradiční; z předsíně na severozápadní straně byl vstup pro muže do vestibulu a hlavního sálu v přízemí, kde čtyři pilíře vynášely železnou konstrukci kupole, bočním schodištěm byl výstup do patra na ženskou galerii po třech stranách síně. Sál ukončovalo vyvýšené pódium s řečništěm (almemorem) a svatostánkem (aron ha-kodešem) ve formě malého chrámku. Zajímavým prvkem ovšem byla malá denní modlitebna situovaná ještě za svatostánkem na jihovýchodním okraji budovy - obsahovala svůj vlastní svatostánek, řečniště a 50 míst v lavicích. V patře nad touto modlitebnou byl umístěn zpěvácký chór a varhany. Vnitřní výzdoba synagogy byla architektonicky velmi bohatá. Templ obsahoval 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy. Zvnějšku poutala pozornost vysoká kupole ukončená věžičkou a další dvě věžičky v rozích průčelí. Fasádu z dvoubarevného režného cihelného zdiva pročleňovala okna s rozetami a jemné tvarosloví detailů odkazujících na typicky romantické orientální motivy. Štít nad vstupem z Terezského náměstí ukončovalo kamenné desatero, zadní průčelí směřovalo do Lafayettovy ulice. - Od počátku 19.století fungovala na předměstí Bělidlech v soukromém statku Fischelových (dnes dům Libušina ul. č.p. 44) ortodoxní modlitebna, jež zde působila až do 30. let 20. století. Po uvolnění poměrů a nárůstu počtu Židů po 1. polovině 19. století musela být zřízena modlitebna ve vnitřním městě: v letech 1859-62 existovala v domě v Litovelské ulici č.p. 406 (dnes Riegrova ul. č. l), poté v letech 1862 - 1863 v domě v České ulici č.p. 447 (dnes ulice 8. května č. 2) a v roce 1863 pro ni bylo adaptováno 1. patro domu v ulici Bělidla č.p. 586 (dnes Sokolská ulice č. 7). Židovská komunita budovu v roce 1867 odkoupila a přeměnila ji ve svůj obecní dům. Průčelí třípodlažní budovy člení antikizující portál a šest podokenních reliéfů s biblickými motivy. Do dnešní podoby měl být dům přestavěn snad architektem Jakobem Gartnerem a v roce 1900 byl dům prodán tělovýchovné jednotě Sokol. Pro uspokojení duchovních potřeb členů židovské komunity byla v letech 1895 - 1897 vystavěna v pásmu zrušených hradeb na tehdy vznikajícím náměstí Marie Terezie synagoga podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Velkolepé dílo bylo postaveno místními firmami nákladem čtvrt milionu zlatých. Budova vystavěná v tehdy módním orientálně-byzantském slohu měla impozantní vzhled; její rozměry činily 22 x 39 m a výška 38 m. Požadavek orientace svatostánku k východu nemohl být v dané urbanistické situaci plně respektován, proto osa směřuje k jihovýchodu. Synagoga byla slavnostně zasvěcena dne 11.4.1897. Menší stavební úpravy templu prováděla v roce 1932 firma Ing. Bedřicha Schönfelda (interiér) a v roce 1937 firma Ing. Arnošta Weisze (fasáda). Bezprostředně po okupaci, v noci z 15. na 16.3.1939, byla synagoga místními nacisty vypálena. Požár se pokoušelo bezvýsledně uhasit 15 hasičských sborů, škoda byla úředním odhadem vyčíslena na 1 milion korun. Vypálená budova byla zbořena v letech 1939 - 1940. Pozemek byl později upraven na parčík, jehož střed „zdobilo“ v období komunistické vlády kamenné sousoší Lenina a Stalina; dnes plocha slouží k parkování aut. Dne 7.3.1990 byla poblíž místa vypálené synagogy na dnešním Palachově náměstí, na fasádě budovy sousední přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, slavnostně odhalena pamětní deska, dílo architekta Zdeňka Hynka a sochaře Zdeňka Přikryla. - Synagoga stála na dvojici pozemků; oba patří Židovské obci Olomouc.
Zdroj: http://kehila-olomouc.cz/
Komentáře