* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
5.955

Ješín

Jiná jména: Jeschin
Obec: Velvary
Kód obce: 533041
Okres: Kladno
Kraj: Středočeský
Kat. území: Ješín
Kód kat. území: 659169
Sídelní útvar: Ješín
Osada: Ješín
Kód osady: 59161
Pověřený
obecní úřad:
Velvary
Obec
s rozšířenou
působností:
Slaný
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Zvoleněves
Kraj (po 1849): Rakovnický
Okres (po 1854): Velvary
Soudní
okres (1938):
Velvary
Politický
okres (1938):
Kralupy nad Vltavou
Soudní
okres (do 1949):
Velvary
Politický
okres (do 1949):
Kralupy nad Vltavou
Okres (po 1949): Kralupy nad Vltavou
Okres (po 1960): Kladno
Kat. území
stab. katastru:
Ješín
Rok mapování
stab. katastru:
1840
Typ lokality: ves
Administrativní
typ lokality:
osada, dř. i obec
Název CZ GIS dílu: Ješín
Kód CZ GIS dílu: 5955
X [JTSK]: -756393
Y [JTSK]: -1021265
17.069

synagoga

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklá zděná synagoga (známka 600)

Typ stavby: synagoga
Církev: židovská
Vlastnictví: soukromé
Parcela: stavební č. 70 (659169)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Zbořeno: po 1970

WGS84 souřadnice objektu: 50.264648°N, 14.190082°E

Poloha: v S části vsi

Informace: Synagoga byla obdélná budova s valbovou střechou a polokruhově zakončenými okny. - Časopis Podřipský kraj, č. IV z roku 1937 píše o historii synagogy mimo jiné toto: „ Kdy byla synagoga postavena, není známo, ale poněvadž obec náboženská již od 23.9.1838 existovala, soudí se, že také synagoga tu již byla. Podle našeho pátrání máme zjištěno, že židovská náboženská obec vlastnila dům č. 61 již 30.9. 1831 a již 24.5. 1746 v pozemkových knihách velvarských byl označen Jiří Scholz jako vlastník domu židovského (Judenhaus). Nejstarší záznamy ješínské jsou z roku 1675, kde je vedeno 16 majitelů, ale budova židovská ani jméno židovské se tu nevyskytuje. Až teprve v druhém soupisu z let 1723 - 1749 jsou tu již jména pravděpodobně židovská. Z toho můžeme souditi, že teprve v pozdějších letech se Židé v kraji více soustředili a měli tu i svou modlitebnu. To však jistě stalo se v druhé polovině 18. století, ne-li ještě spíše později. Templ sloužil dlouho svému účelu. Z širokého okolí chodili sem Židé, kteří si nikdy nenaříkali, neboť občanstvo se s nimi dobře snášelo, ba naopak na příležitostné dny se těšilo. O dlouhý den katolické občanstvo navštěvovalo s nimi synagogu, ba i do lavic mělo přístup. Pro přespolní Židy měli domácí lidí přichystány noclehy a byl to taky jakýsi druh příjmu osadníků. Po skončení „Dne smíření“ byly venkovské panimámy obdarovány kávou a buchtami. Možno při této příležitosti také podotknouti, že se tu nikdy neudála nějaká výtržnost protižidovská, jak jinde bývalo, majetek Židů nebyl nikdy ničen, a také nikdy nebyla hrubým způsobem okna vytlučena." - Před 1. světovou válkou se většina židů ze vsi odstěhovala do měst, odešel i poslední rabín pan Eisner. Po rabínově odchodu se v synagoze konaly pobožnosti jen ve svátky, po skončení 1. světové války se už často ani nesešel dostatečný počet lidí (tj. 10) pro konání bohoslužeb, takže se pak bohoslužby konaly jen na den smíření. Poslední bohoslužby v synagoze se konaly v roce 1927. Synagoga chátrala, proto se židovská náboženská obec rozhodla k jejímu prodeji. Dne 1. 12.1927 podepsala náboženská obec smlouvu o prodeji synagogy ješínským rolníkům Anně a Josefovi Kottovým za 20.000,- Kč, které byly použity na stavbu nové synagogy ve Velvarech. Zařízení a knihy z ješínské synagogy byly přestěhovány do nové velvarské synagogy, jeden svitek tóry z Ješína byl zazděn do základního kamene velvarské synagogy. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví.

Zdroj: Jiří Fiedler + časopis Podřipský kraj č. 4 z roku 1937

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: