* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
5.565

Chyše

Jiná jména: Chýše, Chiesch
Část obce: Chyše
Kat. území: Chyše
Kód kat. území: 655538
Obec: Chyše
Okres: Karlovy Vary
Kraj: Karlovarský
Region: Žlutice
Okres (1938): Žlutice
Země: Čechy
X [JTSK]: -825565
Y [JTSK]: -1029021
17.065

synagoga

Torzální zděná synagoga (známka 500)

Typ stavby: synagoga
Církev: židovská
Parcela: stavební č. 270/4 (655538)
Období devastace: 1945–1989
Důvod devastace: jiný
Postaveno: asi 1848
Zbořeno: 1976

WGS84 souřadnice objektu: 50.10382°N, 13.247694°E

Poloha: JZ od náměstí

Informace: Klasicistní židovská synagoga, která nahradila původní dřevěnou synagogu z 18. století, byla vystavěna v roce 1848 podle návrhu neznámého architekta nad masou jihozápadní rohové bašty středověkého městského opevnění jihozápadně od náměstí na jižním okraji historického jádra města Chyše (Chiesch). Do roku 1870 působila v prostoru spodního patra synagogy židovská škola. Kolem synagogy se rozprostíralo židovské ghetto, které tvořilo pět zděných domů, které obklopovaly velký dvůr. Ghetto, nadneseně nazývané Judenstadt (Židovské město), bývalo spojeno s chyšským náměstím spojeno pouze úzkou uličkou. Mladší židovský sídelní okrsek, nazývaný Husí Víska (Gansdörfl), se rozkládal před městskými hradbami s domy soustředěnými po obou stranách ulice podél severního břehu Židovského rybníka (Judenteich). V sousedství synagogy byly později vybudovány tzv. židovské schody, komunikační zkratka propojující oba židovské sídelní okrsky a tím i vnitřní město s údolím. Ve druhé polovině 19. století byla židovská komunita ve městě nejsilnější, k roku 1870 zde bylo evidováno nejvíce židovského obyvatelstva, celkem 136 osob, poté se již projevuje stěhování do větších měst po občanském zrovnoprávnění. V roce 1893 byla zdejší náboženská obec pro pokles počtu věřících zrušena a péči o zbývající židovské věřící převzal rabinát ve Žluticích. Roku 1900 žilo Chyších celkem 55 Židů. Roku 1912 byla synagoga částečně zmodernizována. V roce 1930 bylo ve městě hlášeno již pouze 22 osob židovského vyznání. Synagoga sloužila k občasným bohoslužbám až do nacistické okupace v roce 1938, tehdy zde žily poslední čtyři židovské rodiny. Během druhé světové války nepodlehla kupodivu zdejší synagoga řízené demolici. Po roce 1945 však opuštěný a neudržovaný objekt postupně chátral. Během následujících let se propadla střecha objektu a zřítila se velká část obvodových i příčných zdí. V roce 1976 bylo nakonec kvůli havarijnímu stavu strženo torzo horního patra bývalé synagogy, okna a vstup do spodního patra, propojeného s městskými hradbami, byla zazděna a vnitřní prostor byl zasypán sutinami z horní části stavby. - Klasicistní synagoga v podobě vysoké hranolové věže vyrůstající z masivu rohové bašty městského opevnění z 15. století, završená vysokou břidlicovou valbovou střechou (jediná podobná synagoga "věžového typu" je dochovaná v Úštěku na Litoměřicku). Vnější stěny synagogy byly hladké, prolomené vysokými obdélnými okny a završené profilovanou korunní římsou. Horní zděné patro synagogy, ve kterém byl umístěn modlitební sál, bylo přístupné z prostoru židovského ghetta. Prostor spodního patra synagogy v mase původní středověké kamenné bašty, ve kterém do roku 1870 působila židovská škola, byl přístupný obdélným pískovcovým portálem vchodu s nadsvětlíkem, prolomeným v západní zdi z prostoru schodiště, a prosvětlen dvěma obdélnými okny v jižní stěně. - Pozemek se synagogou patří Federaci židovských obcí v České republice.

Zdroj: Jiří Fiedler; pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: