WGS84 souřadnice objektu: 50.0897801426°N, 17.7075308681°E

Poloha: V od náměstí

Informace: Má novou střechu, věže měděnou. Interiér opraven. - Stojí na Barvířské ulici číslo 28 na místě původních hradeb, orientována je do Soukenické ulice (dříve Tempelring). - Synagoga byla postavena v letech 1871 - 1872 stavitelem Ernestem Latzelem v novorománském slohu, s interiéry v maurském stylu, inspirovanými stavbami sefardských Židů. Celkové náklady na výstavbu templu dosáhly 26 tisíc zlatých, z toho 500 zlatých přispěl sám císař František Josef I. - Jedná se o 24 m dlouhou a 17 m širokou budovu v elektickém historizujícím slohu se dvěma věžemi na východním průčelí. Exteriér stavby je neorománský, v interiéru převládají maurské prvky. Jmenovitě jde o dřevěný vyřezávaný kazetový strop (hnědočerveně malovaný) a loubí ženských galerií (ochozů, balkonů) v úrovni prvního patra nad hlavním sálem. Přízemí sálu bylo vyhrazeno mužům. Uvedený styl čerpá inspiraci ve stavbách Sefardů, tedy Židů vyhnaných roku 1492 ze Španělska do Nizozemí, severní Afriky a na Balkán. Na celé Moravě a ve Slezsku se synagoga s interiéry ve středověkém maurském slohu dochovala pouze v Krnově. Krnovská synagoga je zároveň jednou z pouze tří existujících synagogálních staveb v Moravskoslezském kraji (vedle Nového Jičína a Českého Těšína), přičemž jako jediná si uchovala svůj původní vzhled (dokonce i okenní rámy jsou originály) a tím i historickou hodnotu. Naopak všechny ostravské synagogy, stejně jako synagogu v Opavě, zbourali nacisté. Na litinových sloupech, nesoucích ochozy vyhrazené ženám, se dodnes nacházejí rozvody plynového osvětlení. Pod okny jsou větrací otvory již nefunkčního systému vzduchotechniky. Na půdě je uložena kamenná deska, do níž je hebrejsky vytesáno deset přikázání. Desatero, coby důkaz věrnosti Bohu, bylo až do roku 1938 umístěno na venkovním střešním soklu mezi věžemi, směrem do Soukenické ulice. Severovýchodní věž synagogy nabízí pěkný výhled na střed města. Přístupná je skrze jihovýchodní věž, a to točitým dřevěným schodištěm. Venkovní dveře v přízemí, vedoucí do Soukenické ulice, jsou pouze dekorativním prvkem fasády, za nímž se nachází zdivo. V těchto místech uvnitř sálu visel aron ha-kodeš (svatostánek), tedy dřevěná skříň se svitky Tóry, ze kterých se při bohoslužbách četlo. - V roce 1898 byly v synagoze instalovány varhany firmy Gebrüder Rieger. K bohoslužbám byla synagoga využívána do roku 1938; na podzim téhož roku ji před vypálením zachránilo odvážné rozhodnutí městské rady, složené ze sudetských Němců. Městská rada převahou jednoho hlasu schválila návrh stavitele Franze Irblicha rychle adaptovat synagogu na městskou tržnici. Ze synagogy byly odstraněny všechny symboly židovské víry, hebrejsky psané kamenné desatero přikázání bylo umístěno na půdu, varhany demontovala firma Rieger a prodala je do katolického kostela v dnešním Polsku. Během tzv. "říšského pogromu" pak byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova. Kamufláž se natolik podařila, že jak říšské, tak česko-slovenské noviny nepravdivé psaly o vypálení synagogy v Krnově. Po skončení 2. světové války byla synagoga nejprve prázdná, poté zde byl sklad, uvažovalo se i o zřízení kina. Nakonec bylo vlastnictví synagogy převedeno na stát a od roku 1960 zde sídlil okresní archiv, čímž byl naštěstí zakonzervován historický ráz této památky. Roku 1994 stát synagogu vrátil Židovské obci v Olomouci. Tečku za 37 lety působení okresního archivu v budově synagogy učinila povodeň v červenci 1997. Tehdy vznikla mezi nadšenci judaismu a krnovskými mladými patrioty myšlenka zachránit silně poškozenou synagogu pro budoucí generace. S minimálními finančními prostředky se s vlastníkem pustili do vyjednávání o možnosti synagogy spravovat a pomalu rekonstruovat. Synagoga se tak dočkala částečné opravy zdiva, která zastavila další chátrání. Byla položena nová dlažba a prostor byl upraven pro provizorní využívání. V květnu 1999 založili zájemci o osud synagogy občanské sdružení Krnovská synagoga (OSKS), které si dalo za cíl zachránit synagogu jako kulturní, náboženskou a společenskou památku a přispět k jejímu využívání. V dalších letech navázali členové sdružení kontakt s přeživšími potomky předválečné židovské komunity. Na základě z různých zdrojů získaných informací vznikla v roce 2002 publikace o historii Židů na Krnovsku a Bruntálsku. Sdružení začalo budovu využívat k pořádání kulturních aktivit - koncertů, výstav, přednášek, z nichž mnohé měly mezinárodní charakter. V roce 2004 byla budova synagogy převedena do majetku Federace židovských obcí v ČR, došlo k rekonstrukci střešní krytiny obou věží a po 66 letech se na věže vrátily Davidovy hvězdy. Sdružení v roce 2004 zahájilo donátorský projekt "70 míst, 70 osudů" na získání souboru historických lavic z roku 1897, který původně sloužily v synagoze v Olomouci, vypálené nacisty v létě 1939. Peníze na zakoupení lavic a jejich opravu získalo sdružení od vlastních členů a sponzorů. Menší část souboru lavic byla posléze postoupena synagoze v Lošticích. V roce 2006 započala v synagoze kompletní repase oken, část podle dochovaných vzorků původních okenních tabulí. Obsah činnosti sdružení byl v roce 2006 doplněn o vzdělávací program proveřejnost - čtení českého rabínského překladu Tóry s výkladem. Není bez zajímavosti, že v témže roce byl v jeruzalémské synagoze Emet ve Emuna objeven původní svitek Tóry z krnovské synagogy, zachráněný v roce 1938 místopředsedou zdejší židovské obce Karlem Friedem. V roce 2006 se na východní průčelí synagogy symbolicky navrátil motiv desatera přikázání v podobě vitráží. Od roku 2007 probíhala v synagoze oprava elektroinstalace, pokračovaly přednášky a kulturní aktivity, byla navázána těsná spolupráce se Židovskou obcí v Ostravě. Od roku 2008 probíhá v synagoze ve spolupráci se Židovskou obcí v Ostravě každoroční připomínka obětí šoa, poprvé zde po 70 letech opět zněla modlitba v hebrejštině, když synagogu po 70 letech opět navštívil rabín. V listopadu 2008, během 70. výročí záchrany synagogy v Krnově, byla na vstup do hlavního sálu symbolicky umístěna mezuza, vyjadřující naději, že se budova v budoucnosti alespoň zčásti navrátí svému původnímu účelu. V roce 2009 byla synagoga zařazena do projektu "Revitalizace židovských památek České republiky - Deset hvězd". V rámci tohoto projektu proběhla v letech 2012 - 2013 kompletní oprava synagogy spolufinancovaná Evropskou unií. V opravené synagoze pak byla umístěna přesná replika původního svatostánku se schránkou na Tóru. K slavnostnímu znovuotevření synagogy pro veřejnost došlo dne 13.6.2014. Synagoga od té doby slouží jako regionální židovské kulturní a vzdělávací centrum pro Moravskoslezský kraj, je v ní umístěna stálá expozice „Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci“. - Pozemek se synagogou patří Federaci židovských obcí v České republice.

Zdroj: bruntalsky.denik.cz; krnovska-synagoga.cz

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

• Miloslav Horník napsal 10.3.2019 7:53

  Proč právě krnovská synagoga unikla vypálení, objasňuje článek na základě bádání archiváře Branislava Dorka zde – https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/z-historie-regionu-kdo-zachranil-synagogu-role-franze-irblicha-je-jen-mytus-20190309.html

• Miloslav Horník napsal 4.12.2018 8:51

  V krátkém videu (4,5 min.) se dozvíte více o této synagoze a prohlédnete si i její interiér zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/217562221500024/video/552217

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat