Informace: Synagoga byla zevně prostou stavbou na obdélném půdorysu o rozměrech cca 25,4 m x 8,7 m. Postavena byla na ose západ-východ. Interiér osvětlovalo šest segmentových oken na jižní straně, pět na severní straně a dvě na straně východní. Původní vstup byl možný od západu, posléze byl přemístěn na jižní stranu. Půdní prostory osvětlovaly vikýře typu volské oko. Zastřešení klasické (sedlové s taškami). Obvodové zdivo kamenné, klenebné pásy a vlastní klenba cihlové. Vnitřní vybavení pocházelo ze zrušené synagogy polských židů ve Vídni. Bohoslužebný sál klenutý, klenba vyzdobena ornamentální výmalbou. Synagoga byla opatřena dvěma řadami mužských lavic a vyvýšenou ženskou částí. Aron ha-kodeš prostý, nad ním desky Desatera. - Nejstarší písemné doklady zmiňující židovskou komunitu v Horažďovicích pocházejí z roku 1618. Původní synagoga byla postavena okolo roku 1684, tedy z doby, k níž je datován nejstarší dochovaný náhrobní kámen. V různých písemných pramenech se však objevují rozdílná data, vesměs však zmiňující druhou polovinu 17. století. Stará synagoga byla patrně poškozena požárem a na jejím místě vyrostla s užitím starých obvodových zdí synagoga nová. Většina písemných pramenů zmiňuje požár staré synagogy v roce 1868, dochovaný pamětní kámen s tesaným nápisem hovoří o roce 1859. V roce 1901 doznala nová synagoga jistých úprav; byla rozšířena vyvýšená ženská část v západní části modlitebního sálu. V rámci téže úpravy bylo do synagogy zavedeno elektrické osvětlení. Osvětleny byly i desky desatera z leptaného skla od firmy Křižík dle návrhu horažďovického rabína Martina Friedmanna. Nová synagoga č. p. 75 stávala cca 15 m východně od uliční čáry Prácheňské, kdysi Židovské ulice, na nádvoří vnitrobloku. Vstup z Prácheňské ulice byl zajištěn průchodem v domech č. p. 73 a 74. Oba výše uvedené domy sloužily k obytným účelům, v části bývala kdysi židovská škola. Na nádvoří vnitrobloku byla kromě synagogy studna, drobný obytný domek, hospodářské objekty a několik lip. Z nádvoří bylo možno vrátky vejít do hradebního parkánu, kde se v minulosti nalézal starý židovský hřbitov, později též zrušený. - V době nacistické okupace synagoga přestala sloužit bohoslužebným účelům, v roce 1943 byly odprodány lavice a části dřevěného vybavení k topným účelům. Synagoga pak sloužila jako skladiště zdravotního a hospodářského materiálu pro německou armádu, po osvobození v roce 1945 se zde konaly bohoslužby americké armády. Po válce zde bylo umístěno skladiště, výkupna ovoce a partiová prodejna Jednoty. - Synagoga postupně chátrala; dne 2.12.1979 byl vydán stavebním odborem Městského národního výboru v Horažďovicích demoliční výměr, dne 11.1.1980 byla zrušena památková ochrana rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR. V roce 1980 byla synagoga zbořena, tehdy byla zbořena i většina židovského ghetta v Prácheňské ulici. - Před rokem 1984 byly na místě zbořené synagogy postaveny domy č. p. 884 a č. p. 885; v roce 2005 byla na domě č. p. 885 odhalena pamětní deska připomínající existenci synagogy a oběti holocaustu. - V Městském muzeu Horažďovice jsou uloženy dochované drobné fragmenty ze synagogy (např. vitrážová okna). - Pozemek, na němž synagoga stála, patří městu Horažďovice.
Zdroj: Mgr. Roman Vaněk, Městské muzeum Horažďovice + Jiří Fiedler
Komentáře