| Jiná jména: | Dawle |
|---|---|
| Obec: | Davle |
| Kód obce: | 539163 |
| Okres: | Praha-západ |
| Kraj: | Středočeský |
| Kat. území: | Davle |
| Kód kat. území: | 624811 |
| Sídelní útvar: | Davle |
| Osada: | Davle |
| Kód osady: | 24813 |
| Pověřený obecní úřad: |
Jílové u Prahy |
| Obec s rozšířenou působností: |
Černošice |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Slapy |
| Kraj (po 1849): | Berounský |
| Okres (po 1854): | Zbraslav |
| Soudní okres (1938): |
Zbraslav |
| Politický okres (1938): |
Praha-venkov |
| Soudní okres (do 1949): |
Zbraslav |
| Politický okres (do 1949): |
Praha-venkov-jih |
| Okres (po 1949): | Praha-jih |
| Okres (po 1960): | Praha-západ |
| Kat. území stab. katastru: |
Davle (Davle) |
| Rok mapování stab. katastru: |
1840 |
| Typ lokality: | městys |
| Administrativní typ lokality: |
obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Davle |
| Kód CZ GIS dílu: | 2239 |
| X [JTSK]: | -747369 |
| Y [JTSK]: | -1064510 |
Zaniklá zděná synagoga (známka 600)
| Typ stavby: | synagoga |
|---|---|
| Církev: | židovská |
| Vlastnictví: | církevní |
| Parcela: | pozemková č. 887 (624811) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1880 přestavbou domu |
| Zbořeno: | 1960 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.892034°N, 14.399475°E
Poloha: ve Vltavské ulici
Informace: Synagoga stála v centru městyse, v dnešní Vltavské ulici. - Nejstarší písemný doklad o přítomnosti Židů v Davli pochází z roku 1750 a je uložen v archivu Židovského muzea v Praze. - Dle hlášení o stavu židovské obce v Davli, vydaném pro zemskou statistiku z roku 1870, měla Davle svoji vlastní modlitebnu v pronajatém domě, kde byla k tomuto účelu vyčleněna jedna světnice. Tato modlitebna dle dobových pramenů existovala zřejmě již v roce 1865. - Protože v Davli nebyl židovský hřbitov, pohřbívalo se na dobříšském hřbitově. V roce 1870 patřila k davelské židovské obci: Davle, Bojanovice, Hvozdnice, Štěchovice, Brunšov, Trnová a Zvol. Matričním zapisovatelem byl v té době pan Fanta z Mníšku. - V roce 1877 zakoupila židovská obec bývalou hrnčírnu v zatáčce na Sloup. Byla to obytná budova čp. 16, která byla postupně přestavěna na synagogu. - V roce 1880 byla davelská židovská obec konstituována jako samostatná náboženská obec a prvním starostou se stal pan Michael Seidel. - Přízemní budova synagogy byla rozdělena na modlitebnu s chórem na železných sloupech, spojovací chodbu a další dvě místnosti, které sloužily k provozním a obytným účelům pro rabína nebo šámese. Ve východním průčelí byla dvě vysoká, půlkruhově zaklenutá okna jako v kostele, po stranách aronu ha-kodeš (ארון הקודש) a nad ním pak kruhově členěné okénko. Nad východním průčelím bylo vztyčeno Desatero. Mezi lety 1890 - 1896 se v synagoze konaly ohlášky snoubenců. Dále se až do roku 1939 konaly bohoslužby pouze o Vysokých svátcích. Poté byla synagoga uzavřena. - V Davli, zřejmě již před konstitucí židovské náboženské obce, fungoval izraelitský spolek chevra-kadiša, který měl sídlo v Dobříši. Jednalo se o tzv. pohřební bratrstvo „chevra kadiša“, jehož členové se starali o důstojné pochovávání zemřelých podle židovských zvyklostí. Ten, v souladu se zákonem o židovských náboženských obcích, vydával svoje stanovy. Lidé museli platit tzv. náboženskou taxu. Z té se hradil provoz obce, synagogy, plat šámese apod. Davelská židovská obec soustředila několik okolních obcí: Hvozdnice, Měchenice, Trnovou, Klínec, Slivenec, Záhořany, Lochkov a Všenory; tyto obce tvořily severní obvod okresu. Davle, Sázava, Štěchovice, Slapy, Záhořany tvořily její jižní obvod. - Zpočátku měla obec svého rabína, jmenoval se Heinrich Weil a vykonával tuto funkci v letech 1896 - 1898. Protože obec nedisponovala žádnými vlastními fondy, byla nemajetná, nemohla si dovolit svého rabína trvale ustanovit. Mezi lety 1900 - 1900 vykonával funkci rabína Josef Rosenzweig. Davelští představení židovské náboženské obce se snažili, stejně jako jiné menší komunity, vydržovat si učitele náboženství v osobě kantora (chazana), který byl mnohdy i rabínem a šámesem v jedné osobě (Chazan v synagoze předzpívával náboženské texty). Davelský rabín Rosensweig měl ke všem těmto funkcím ještě funkci rocheta (šochet byl židovský řezník, který měl právo upravovat maso dle zásad schity). - Podle zákona z roku 1890 měla být davelská obec připojena k náboženské obci Zbraslav. K faktickému připojení však zřejmě došlo až v roce 1922, jak uvádí kalendář židovské náboženské obce. Oficiálně je však sloučení zmíněno až dopisem Zemského úřadu v Praze z 18.8.1931, který v zemském věstníku vyhlašuje zrušení davelské obce a její sloučení s obcí Zbraslavskou. - V roce 1947 došlo k bilancování a začalo se uvažovat o demolici davelské synagogy. „Škody na budově synagogy, způsobené „válečnými a mimořádnými poměry“ byly odhadnuty ve výši 120 000 Kčs, stavební škody na budově 60 000 Kčs, odcizené vnitřní zařízení 60 000 Kč.“ - Dokumentem Místního národního výboru z roku 1958 byli občané vyzváni k pomoci na demolici synagogy a k rozebrání stavební materiálu pro další účely. Předpokládá se tedy, že nedlouho poté byla synagoga zbourána (zřejmě kolem roku 1960). - Pozemek, na němž synagoga stála, patří Židovské obci v Praze.
Zdroj: PhDr. Kateřina Obermajerová: Hradištko a okolí
Komentáře