Informace: V rekonstrukci; levá věž dostává novou měděnou střechu (je v lešení). Střední část pravé strany lodi má novou střechu provizorně krytou lepenkou (pravá stěna je v lešení). Sanktusník chybí již od poškození kostela při bojích v roce 1945. Osekána je omítka z podezdívky. - Již ve 13. století byl na Předním cvilínském kopci uctíván mariánský obraz nebo soška na dřevěném sloupu. Obraz nechal v 16. století, po nástupu luteránského knížecího rodu Hohenzollernů, tehdejší vládce panství zničit, jakožto symbol konce katolictví na Krnovsku. Po Bílé hoře v době rekatolizace byl v roce 1635 vztyčen na posvátném místě velký dřevěný kříž. Samotná poutní tradice sahá do počátku 17. století. Iniciátorem byl tehdejší představený minoritského kláštera Cornelius Ottweiler, který vídával nad Cvilínem každou noc vycházet hvězdu jasnější než všechny ostatní a pozoroval podivnou moc vycházející z posvátného ticha, jenž naplňovalo jeho nitro blahodárným klidem. Ottweilerovo několikaleté úsilí vybudovat na Předním cvilínském kopci kapličku bylo korunováno úspěchem v roce 1684. Samotný Ottweiler se toho nedožil, ale jeho přání zrealizoval jeho nástupce P. Čepán. Dřevěnou kapli zasvětili Povýšení sv. Kříže a Bolestné Panně Marii. Oblibu získal tento kostelík kvůli obrazu Matky Boží Cvilínské namalovaným krnovským radním a měšťanem Heinrichem Teuberem, ke kterému začaly přicházet stovky procesí. Zájemců bylo tolik, že se málokdy do nevelkého Božího stánku vešli. Za kvadrianátu P. Bedřicha Kubína byl proto v letech 1722 - 1728 na vrchu vedle původního dřevěného kostelíka vybudován nový mariánský, tentokrát kamenný, kostel. Tento barokní chrám je dílem místních krnovských stavitelů Andrease a Georga Friedricha Ganseových, otce a syna. Autorem malířské výzdoby klenby se stal věhlasný brněnský mistr František Eckstein. Oltáře pocházely z dílen sochařů a řezbářů Johannese Lehnera, Hanse Michala Huebnera či krnovského malíře Ondřeje Thomase. Hlavní oltář zdobí Teuberovy obrazy Panny Marie Sedmibolestné, boční kaple jsou zasvěceny sv. Michalovi, sv. Kříži, sv. Anně, sv. Janu Nepomuckému, Božskému srdci a sv. Vavřinci. V roce 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen ke zboření. Od zkázy ho zachránili čtyři krnovští měšťané - A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker a M. Weiss, kteří ho vykoupili za 406 zlatých. Znovuotevření kostela bylo dosaženo již v roce 1795, předtím však musela být vystavěna kolonie Mariánské Pole s 18 domy, aby byl důvod znovuotevření kostela pro její obyvatele. Císařský výnos však nedovolil, aby kostel znovu spravovali minorité, proto přešel do vlastnictví města Krnova a duchovní správu převzali diecézní kněží. Ani později nebylo poutní místo ušetřeno dalších pohrom. Značnou škodu nadělal dne 21.8.1865 požár. Shořela nejen střecha, ale také obě věže i se zvony, které se v žáru úplně roztavily. Věřící však okamžitě začali mezi sebou pořádat sbírky, a tak se kostel během dvou let podařilo opravit. V sedmdesátých letech 19. století bylo úsilím městského kaplana Edmunda Friedla položeno 222 schodů vedoucích ke kostelu. Řád minoritů získal kostel opět v roce 1942 výměnou za pozemky, které nutně potřebovalo rozrůstající se město. Na jaře 1945, v době závěrečných bojů druhé světové války, pronikla stropem do hlavní lodi letecká puma, prorazila dlažbu, dopadla až na dno krypty a zničila klenbu se vzácnými freskami i levou věž. Z iniciativy nového představeného kláštera minoritů Šebestiána Vavrečky byl kostel obnoven a dne 13.9.1947 opět vysvěcen pomocným biskupem olomouckým Stanislavem Zelou. Interiér kostela byl podle původních zachovalých dokumentů vyzdoben freskami - věrnými kopiemi díla Františka Ecksteina. V době komunismu byla činnost řádu minoritů násilně přerušena. O kostel se starali opět diecézní kněží, a to až do roku 1994, kdy byl poutní kostel předán zpět minoritskému řádu. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi (Provincii Řádu minoritů v ČR); v roce 2023 církev získala 18.967.000,- Kč na revitalizaci kostela z Integrovaného regionálního operačního programu; oprava má být hotová do 30.11.2026. V roce 2025 půjde na opravu kostela dalších 4.600.000,- Kč z dotačních programů Moravskoslezského kraje a z Česko - německého fondu budoucnosti.
Komentáře