Charakteristika: neobvyklá, ze dvou nestejných částí
Informace: Má novou střechu. - Kaple byla postavena mezi květnem a zářím 1863, v září 1863 byla posvěcena. Financování stavby zajistili bezdětní manželé Josef Legler, nar. v Dolním Oldřiši, a Magdalena Leglerová, roz. Elstnerová, ze Srbské č.p. 46. Dobový dokument k připravované stavbě kaple z května 1863 byl nalezen v kostele v Jindřichovicích pod Smrkem. Vznik kaple je zde popisován následovně: Jedné noci se Magdaleně Leglerové zdál sen o tom, že byla pozvána na nějakou hostinu. Tam potkala svou již zemřelou matku, objala ji a zeptala se: "Jak se Ti daří?". Odpověď matky zněla: "Dobře. Pomohla mi Panna Marie a Tobě také pomůže, když k její poctě něco učiníš.". Magdalena Leglerová proto poprosila svého manžela, aby nechal vyřezat a štafírovat mariánskou sochu. Dřevořezba samotná stála 15 zlatých, štafírování 10 zlatých. Když tuto sochu viděl jindřichovický farář Kajetan Hartig, moc se mu líbila a doporučil pro ni zřídit důstojnější místo, než aby stála v obytné světnici malého domku. Proto bylo rozhodnuto postavit pro sochu malou kapli. Když manželé na svém pozemku vedle obytného domku v květnu 1863 vyznačili rozsah budoucí kaple, přicházeli mnozí sousedé a poprosili je, aby v kapli pamatovali na místo k sezení i pro ně. Magdalena Leglerová je vyslyšela, a proto šla bosá do Frýdlantu, aby pro větší stavbu vyřídila oficiální stavební povolení. Stavební kámen, vápno a písek zajistil Josef Legler sám ručním trakařem, vlastní stavbu provedli dva najatí zedníci za skromné úspory obou manželů a zčásti na dluh, který pak manželé po několik let spláceli. Celkové stavební náklady činily 800 zlatých. Kromě výše uvedené sošky financovali další vnitřní vybavení místní krčmář A. Streit, klášter Mariental (v Sasku) a místní sedláci.
I tak byla kaple příliš malá, a proto nechala obec Srbská přistavět před kapli prostornou zvonici se sanktusníkem, čímž kaple získala dnešní neobvyklý tvar. Na pořízení zvonu za 70 zlatých byla uspořádána sbírka, největšími částkami přispěli místní obyvatelé Josef Wöhl, Edmund Altmann a Josef Elstner. Zvon byl 31 cm vysoký a v průměru měřil 39,5 cm. Na jedné straně byl vyobrazen dnes neznámý světec s nápisem "Geschenk der Jugend" ("Dar mládeže"), na druhé straně byl nápis "gegossen in Reichenberg 1863" ("Ulit v Liberci 1863"). I když zvon nenesl jméno zvonaře, tak tehdy byl v Liberci jediným zvonařem Viktor Paul, čímž je jméno zvonaře objasněno. Po smrti obou manželů přešla i nižší část kaple do vlastnictví obce Srbská. Při opravě kaple ještě v době komunismu byl odstraněn sanktusník pro zvon, který už nebyl obnoven. Do budoucna je plánováno obnovení zčásti vytlučených barevných oken, vstupních dveří, sanace vlhkosti a další opravy. - Pozemek s kaplí patří obci Horní Řasnice.
Zdroj: Sudetendeutsche Zeitung č. 51 z 18.12.2020; přeložil Ing. Günter Fiedl
Komentáře