Informace: Má novou střechu. Zdivo potřebuje dosti natřít. Zavřená, zařízená. - Kaplička stojí pod kostelem nad studnou na konci kamenného mostu poutní cesty od Českého Krumlova. Její základy jsou hluboko pod terénem v patě mostu a na zadní straně kapličky jsou dvířka s přístupem do studny. Odtud je vyvedena i trubka, ze které si lze napustit vodu. Přední stěnu kapličky otevírá nika uzavřená kovovou mřížkou, ze které ještě na počátku 20. století vykukovala pumpa. Dnes je zde uvnitř zavěšen obraz Panny Marie a truhlík s květinami. - Matěj Aleš Ungar v roce 1687 zapsal do kájovské farní kroniky: „Z kostelních peněz byla opravena zázračná studánka vedle školy. V září si totiž našel pramen, který naplňoval tuto studánku, jinou cestu. Tím by tato studánka vyschla. Bylo tedy zapotřebí prohloubit ji o 4 lokte (pozn.: 1 český loket = 59,3 cm / prohloubeno o 237,2 cm). Opravdu narazili na pramínek, ale malý. Jelikož by nestačil na studánku, byl sveden z farního jižního pole podzemním potrubím silný pramen ke studánce, který ji opravdu naplnil. Aby byla voda stálá a čistější, nechal jsem studni ode dna až nahoru vyzdít. Kameník z Krumlova dostal 32 fl, kovář 27 fl, kopáč 6 fl, řetěz a ostatní 5 fl, celkem 120 fl 188 kr.“ (pozn.: fl = florin - zlatý, kr = krejcar). Farní kronika dále uvádí, že dne 18.9.1689 byl nad studánkou umístěn kamenný poklop, z čehož by vyplývalo, že v té době ještě kaplička nad pramenem nestála, avšak rytina z roku 1660 ukazuje, že zde už určitá podoba kaple stála. V knize 750 let Kájova se naproti tomu uvádí, že kaplička byla postavena až roku 1689 chvalšinským zedníkem a kameníkem Ludvíkem Ferrerou. Nelze vyloučit, že se jednalo o přestavbu původní stavby, nicméně dostupné prameny se o této skutečnosti nezmiňují. Zajímavý detail nabízí kolorovaná mapa z přelomu 17. a 18. století, podle níž kapličku tehdy obklopovala zeď. V barokním interiéru kapličky byla dříve umístěna vyřezávaná socha Panny Marie ze 17. století. Patrně ještě před ní zde byly vystaveny tři blíže neurčené obrazy od krumlovského malíře Jindřicha Veerle (dle knihy 750 let Kájova). Významným rokem pro studánku se stal letopočet 1884, kdy byla po dlouhé době vyčištěna, celkově zrenovována a opatřena pumpou. Do té doby se vybírala voda vědry. S příchodem nového století jako by se na zázračnou moc pramene zapomnělo. Studánka zůstala zanedbaná a lidé k ní postupně přestali nacházet cestu. Ve farní kronice se v roce 1935 uvádí: „8.září 1935 - stará, na polovinu zasypaná tak zvaná zázračná studánka mezi silnicí a cestou do Kladného byla za velké účasti lidu znovu posvěcena. Studánka se nedala již asi 25 let používat a byla plná kamení. Je 12m hluboká a až na dno vydlážděná kamennými plotnami. Po vyčištění dává výbornou vodu. Proutkaři zjistili, že pramen této studny, jak praví legenda, se opravdu nalézá pod hlavním oltářem kostela.“ - Kaplička je památkově chráněná. - Pozemek s kapličkou patří obci Kájov; obec v roce 2003 zorganizovala opravu kapličky.
Komentáře