Informace: Věž má novou měděnou střechu. Střecha lodi je místy chatrná. Ve zdivu jsou místy svislé praskliny. Věž, průčelí a přibližně polovina pravé stěny mají opravenou fasádu, zbytek má novou, ještě nenatřenou omítku. V interiéru se nacházejí části kazatelny, stolu Páně, zůstala zde i například hodnotná farářská lavice s iniciálami faráře Kubeše a letopočtem 1827. - Kšely jsou pro historii evangelíků významným místem. Již roku 1415 Petr z Kšel připojil svůj podpis a pečeť na protestní list českých a moravských pánů do Kostnice, nesouhlasící s upálením mistra Jana Husa. Po tolerančním patentu zde vznikl silný sbor, který měl asi 900 členů v šedesáti obcích. Začátky byly trudné. Jak čteme v pamětní knize: „… Prvním duchovním stal se v Kšelích jeden z nejlepších schovanců ref. koleje v Šarišském Potoku, Ondřej Kováč… kterýž dne 27. května 1783 do Kšel zavítal. Nenaleznuv zde ani kostela ani fary, nucen byl po tři léta ve stodole služby vykonávati, sám pak v jedné chaloupce ubytoval se. Potom onemocněv, vrátil se k zotavení do vlasti a tam 8. října 1786 zemřel…“ „…starost stavby kostela vzavše na se především horliví dva mužové, církevní starší J. Břečka, majitel hospody v Kšelích, a šenkýř J. Zahradníček, položili toho domu základ 24. června 1786… s stavbou pak tak pokračováno, že do zimy zvenčí celý hotov byl. Uvnitř toliko kruchty na obou koncích dány byly. Ostatní vnitřní úprava dokončila se teprv r. 1791 a 1792. Ale k službám Božím již 21. led. 1787 posvěcen byl…“ Roku 1851 byla stavba zvýšena, prodloužena a opatřena věží. Z původní toleranční modlitebny, stavěné „na hlínu“, tak po přestavbě zůstala pouze stěna s bočním vstupem. Ze zmínky o dvou kruchtách můžeme usuzovat, že modlitebna měla uspořádání typické pro reformovaný sbor se stolem Páně uprostřed prostoru. Realizované i nerealizované přestavby jsou doloženy plánovou dokumentací ve sborovém archivu. - V 50. letech 20. století rozkulačením významného místního sedláka, starosty a kurátora sboru Jaroslava Miškovského a jeho násilným vystěhováním ze vsi v roce 1954 sbor ztratil oporu a rozložil se. Bohdan Pivoňka v letech 1965 - 1968 konal služby Boží pouze v sále fary, kostel už byl pronajat pro archiv. Následující farář Jiří Štorek realizoval poměrně odvážné a netypické řešení - přesun sídla sboru z vesnice do města, z Kšel do Českého Brodu (k 1. 1. 1969), kde se podařilo získat a posléze opravit původně utrakvistický, již neužívaný renesanční kostelík Nejsvětější Trojice z let 1560 - 1562. Do něj byly z Kšel přeneseny varhany a zvon. Církev v roce 1972 kostel prodala do soukromého vlastnictví; majitelé se pak poměrně často střídali. Restaurátor Jan Přibyl si zde v půdním prostoru rozestavěl byt, osadil střešní okna a rozkryl kus stropu. Záměr se však ukázal nad jeho síly, oprava zůstala nedokončena. Několik let pak kostel nabízela realitní kancelář. - Roku 2012 byl iniciován zápis kostela do seznamu nemovitých kulturních památek. Přes velké úsilí pražského památkáře Ivana Mináře návrh komisí neprošel a Ministerstvo kultury ČR památku neprohlásilo. - Pozemek s kostelem patří Nadačnímu fondu pivoňka, který jej plánuje opravit a oživit.
Zdroj: www.ceskybratr.cz
Fotogalerie
Přidat obrázek:
Komentáře
admin
napsal 31.3.2012 18:51
Máte pravdu, údaj jsem opravil. Děkuji.
butters
napsal 31.3.2012 8:11
Máte tam chybu. To není katolický, ale evangelický kostel.
http://cestyapamatky.cz/kolinsko/ksely/evangelicky-kostel
Komentáře
Máte pravdu, údaj jsem opravil. Děkuji.
Máte tam chybu. To není katolický, ale evangelický kostel. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/ksely/evangelicky-kostel