| Jiná jména: | Keprtovice, Kepertovice, Geprtovice, Gepertovice, Geppertsau |
|---|---|
| Obec: | Libavá |
| Kód obce: | 503941 |
| Okres: | Olomouc |
| Kraj: | Olomoucký |
| Kat. území: | Rudoltovice |
| Kód kat. území: | 990191 |
| Sídelní útvar: | Údolná |
| Osada: | Libavá |
| Kód osady: | 390259 |
| Pověřený obecní úřad: |
- (VÚ Libavá) |
| Obec s rozšířenou působností: |
Olomouc |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Kroměříž |
| Kraj (po 1849): | Přerovský |
| Okres (po 1854): | Město Libavá |
| Soudní okres (1938): |
Město Libavá |
| Politický okres (1938): |
Moravský Beroun |
| Soudní okres (do 1949): |
Město Libavá |
| Politický okres (do 1949): |
Moravský Beroun |
| Okres (po 1949): | Olomouc |
| Okres (po 1960): | Olomouc |
| Kat. území stab. katastru: |
Údolná |
| Rok mapování stab. katastru: |
1830 |
| Typ lokality: | díl zaniklé hist. osady |
| Administrativní typ lokality: |
- (díl rekonstrukční) |
| Název CZ GIS dílu: | Údolná II |
| Kód CZ GIS dílu: | 31229 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | kú Rudoltovice (dř. kú Údolná) |
| X [JTSK]: | -523998 |
| Y [JTSK]: | -1112108 |
Zaniklá zděná velká kaple (známka 600)
| Typ stavby: | kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 160 (990191) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | vojenský prostor |
| Postaveno: | (dřevěná), 24.4.1858 (základní kámen) - 1861 (posvěcení) |
| Zbořeno: | asi v 60. letech 20. století |
WGS84 souřadnice objektu: 49.697551°N, 17.557974°E
Poloha: ve vsi
Charakteristika: s věží
Informace: Původní kaple, či lépe zvonice, byla dřevěná s věží, její půdorys měl rozměry pouhé 3 x 3 m, proto byla nahrazena novou kaplí sv. Jiří. Základní kámen k ní byl položen dne 24.4.1858, na svátek sv. Jiří, stavba byla dokončena roku 1860. Přispěli na ni obec a také bývalý císař Ferdinand s císařovnou Marií Annou (315 zlatých) a papežský legát Rosini Fölbel (420 zlatých). Nová, k severovýchodu orientovaná kaple byla posvěcena v roce 1861. - Šlo o jednoduchou stavbu na obdélném půdorysu o rozměrech 11 x 19 m, s odsazeným trojboce zakončeným presbytářem a se sedlovou, v zadní části zvalbenou střechou. V průčelí se zvedal trojúhelníkový štít, kterým neprobíhala korunní římsa. Hřeben střechy byl v přední části prolomen čtyřbokým sanktusníkem s vysokou jehlancovou střechou ukončenou makovicí s křížkem. Loď byla prosvětlena po obou stranách vždy párem půlkruhově zaklenutých oken, presbytář pak okny kruhového tvaru. Rizalitový vstup ukončený lomeným obloukem byl krytý sedlovou stříškou. - Hlavní oltář zdobil dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem a obraz patrona kaple sv. Jiří pravděpodobně v obvyklém ikonografickém podání, tj. sv. Jiří zabíjí draka (zlo). Presbytář byl vymalován světle modrou barvou, na níž se třpytily zlaté hvězdy. V lodi kaple bylo rozvěšeno 14 obrazů zastavení křížové cesty z roku 1872 a obrazy světců. Obrazy Křížové cesty posvětil dne 24.4.1872, tj. u příležitosti svátku patrona kostela sv. Jiří z Kappadokie, kapucín P. Mauritius Schrutka, kvardián olomouckého kláštera. Dřevěné lavice v lodi byly rozmístěny ve dvou řadách. Na rozšíření chudého inventáře měl zásluhu starovodský rektor a farář P. Christian Voborník, který roku 1860 předal pro kapli v Údolné libavskému faráři P. Eduardu Fischerovi šest velkých cínových svícnů za 27 zlatých a k tomu dva ornáty. Nejdražšími položkami, které se vyskytují v inventurním soupisu od konce roku 1871, jsou stříbrný kalich s paténou (120 zl.) a zvon (80 zl.). Varhany, které pro kapli postavil pravděpodobně Antonín Tandler, varhanář ve Městě Libavé, měly jeden manuál, jeden pedál, osm registrů a mechanickou trakturu, jak vyplývá z formuláře ze dne 9.5.1944. Zachoval se též korespondenční lístek od varhanáře Richarda Madera (KirchenConcert- Orgel u. Harmonium- Bau- Austall in Bärn), datovaný dnem 24.5.1944. Pravděpodobně byly varhany uchráněny od rekvizice, protože o nich existuje další zpráva ze dne 12.6.1947, kde se na tzv. košilce korespondence týkající se varhan zrušených kostelů zachovala poznámka: „V tom: „Keprtovice. Nemám dodatků.“. Podepsal ji P. Stanislav Svoboda, konzistorní revident. Snad byly varhany odvezeny, místo ale není známé. Původní zvony z kaple byly odevzdány k válečným účelům v období první světové války; jeden z nich pocházel z roku 1858 a měl průměr 40 cm. K roku 1942 byly ve věži kaple uváděny další dva zvony, jeden o váze 150 kg o průměru 54 cm a druhý o váze 80 kg o průměru 40 cm. Jejich slavnostní svěcení se konalo dne 1.6.1936, světitelem byl budišovský děkan a libavský farář P. Karl Kolsdorf. Jeden ze zvonů darovala dcera dědičného rychtáře Anna Rauskolbová. Tyto zvony byly zrekvírovány za 2. světové války. - Dne 17.9.1946 rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Moravský Beroun, který zahrnoval i celou ves Údolná. Poslední zpráva o stavu kaple je obsažena v hlášení olomouckého krajského církevního tajemníka Ladislava Horáka Náboženskému fondu do Prahy. „Ve smyslu urychlené likvidace vybavení kostelů ve Vojenském újezdu Libavá“ provedl Horák návštěvu újezdu dne 24.4.1951 a ve věci kaple v Údolné podal tuto krátkou informaci: „Kaple zničena, bez vybavení, nic k odvozu“. O převozu inventáře kaple do vnitrozemí se nezachovaly žádné dokumenty. Je proto velmi pravděpodobné, že byl zničen. - Podle leteckých snímků kaple v roce 1950 stála a měla i střechu, v letech 1954 a 1959 stálo již jen obvodové zdivo bez krovu a střechy. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Vojenským lesům a statkům ČR, s.p. - Ves Údolná je zcela zbořena; poslední domy byly zbourány v polovině 60. let 20. století.
Zdroj: Jana Krejčová - časopis POODŘÍ č. 3/2010
Komentáře
Informace doplněny, děkuji.
Kronika Libavska, J.Machala: Obec Keprtovice je poprvé připomínána v r.1581. Název Údolná byl stanoven až v r.1948, kdy již vesnice nebyla obydlena. Kaple sv.Jiří byla postavena v r.1858 a na její výstavbu přispěl i bývalý císař Ferdinand a císařovna Marie Anna. Poslední domy byly zbourány v polovině 60.let.