| Jiná jména: | Nepřivazy, Epperswagen |
|---|---|
| Obec: | Libavá |
| Kód obce: | 503941 |
| Okres: | Olomouc |
| Kraj: | Olomoucký |
| Kat. území: | Velká Střelná |
| Kód kat. území: | 990256 |
| Sídelní útvar: | Nepřivaz |
| Osada: | Libavá |
| Kód osady: | 390259 |
| Pověřený obecní úřad: |
- (VÚ Libavá) |
| Obec s rozšířenou působností: |
Olomouc |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Velká Bystřice |
| Kraj (po 1849): | Olomoucký |
| Okres (po 1854): | Olomouc |
| Soudní okres (1938): |
Olomouc |
| Politický okres (1938): |
Olomouc |
| Soudní okres (do 1949): |
Olomouc |
| Politický okres (do 1949): |
Olomouc |
| Okres (po 1949): | Olomouc |
| Okres (po 1960): | Olomouc |
| Kat. území stab. katastru: |
Nepřivaz |
| Rok mapování stab. katastru: |
1834 |
| Typ lokality: | díl území (dominantní) |
| Administrativní typ lokality: |
- (díl rekonstrukční) |
| Název CZ GIS dílu: | Nepřivaz I |
| Kód CZ GIS dílu: | 65726 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | kú Velká Střelná (dř. kú Nepřivaz), os. Libavá |
| X [JTSK]: | -532872 |
| Y [JTSK]: | -1116654 |
Zaniklá zděná velká kaple (známka 600)
| Typ stavby: | kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 212 (990256) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | vojenský prostor |
| Postaveno: | (starší), 1924 - 10.8.1924 (posvěcení) |
| Zbořeno: | někdy po květnu 1966 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.649625°N, 17.441442°E
Poloha: ve vsi
Charakteristika: se sanktusníkem
Informace: Obvodové zdivo je od roku 2023 postupně vykopáváno z trosek členy spolku Lubavia. V současnosti je vykopáno celé obdélné zdivo s trojbokým závěrem s výjimkou větší části přední stěny - ta se postupně z obou stran vykopává. Vykopané zdivo je po celém obvodu zachováno do výše 0,3 - 0,6 m, místy je navýšeno naskládanými kameny z trosek kaple. - V Nepřivazi po celá staletí kaple nebyla, až do roku 1924 měla ves jen dřevěnou zvoničku. Patrně na návrh sedláka Josefa Polzera z č. p. 21 bylo přijato rozhodnutí, aby stará a zchátralá zvonice byla nahrazena kaplí. Byl tedy ustaven stavební spolek, v jehož čele Josef Polzer stál. Stavba kaple byla zaplacena z obecních peněz s přispěním obcí Jestřabí a Varhošť a statku olomoucké kapituly (vrchního ředitele kapitulního statku Konopského z Velké Bystřice). Kaple měla jeden oltář, který měl být podle původního záměru vytvořen v románském slohu, nicméně Franzi Motzkemu z č.p. 44 se podařilo vyřezat oltář ve slohu gotickém. Bíle natřený oltář ve vrcholu ukončovala velká socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, pravděpodobně z německé tovární produkce. Sochu pořídil zakladatel kaple Franz Polzer, socha ale spoluobyvateli nebyla hodnocena jako pěkná. Obrazy na stěny s motivem sv. Rodiny a sv. Aloise věnovala mládež z Nepřivazi. Mešní kasule byla darem Paramentálního spolku v Olomouci (Paramentenvereines zu Olmütz), sochu Bolestné Matky Boží darovala paní Antonia Baierová ze Svatého Kopečka. Z darů farníků pocházelo také pozlacení některých předmětů z mobiliáře kaple. Obrazy křížové cesty posvětil dne 15.2.1925 řádový kněz (kapucín) z Olomouce. Největší část nákladů na pořízení zvonu nesla obec, metropolitní kapitula darovala dřevo, něco zaplatil vrchní ředitel Konopský a část nákladů byla uhrazena ze sbírek v Jestřabí a Varhošti. Celkové náklady dosáhly 30.000,- Kč. Metropolitní kapitula byla ochotná pro kapli založit nadaci ve výši 2.000,- Kč, aby ji dobře zajistila. V povolení ke svěcení kaple stálo, že kaple nemá mešní licenci. Slavnostního svěcení dne 10.8.1924 se zúčastnili i jestřabští a varhoštští občané, farář vedl průvod, přišli i usedlíci ze sousedních Hluboček. Jak bývalo zvykem, byla sloužena polní mše svatá s kázáním, poté následovala lidová slavnost. - Do kaple orientované severovýchodně, postavené na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem, se vstupovalo z průčelí, které bylo v úrovni střechy opatřené římsou. Ve středu trojúhelného štítu nad průčelím bylo prolomeno půlkruhově zaklenuté okno, vstup byl rovněž půlkruhově uzavřen, stejně jako boční okna (po jednom z každé strany). Fasáda byla členěna lemujícími lisenami, sedlová střecha byla pokryta štípanou břidlicí. Z jejího hřebene téměř zkraje vyrůstal polygonální oplechovaný sanktusník ukončený dvakrát odstupňovanou přilbovou stříškou s makovicí a křížem. Kaple mohla mít na délku něco kolem 10 m, na šířku asi 6 m. Celková výška včetně křížku na sanktusníku činila cca 14 m. V kapli byly pravděpodobně i varhany, protože dne 10.12.1945 hlásila zdejší místní správní komise Okresnímu národnímu výboru v Olomouci: „… A také varhaníka zde není“. - Dne 17.9.1946 schválila vláda vytvoření vojenského tábora Moravský Beroun (pozdější vojenský újezd Libavá), do něhož byla zahrnuta i ves Nepřivaz. Znamenalo to vystěhování všech obyvatel ze vsi a její likvidaci. Nicméně dne 25.10.1950 předložilo velitelství výcvikového tábora Újezdnímu úřadu vojenského újezdu Libavá seznam budov roztříděných do tří skupin podle jejich plánovaného užití. Do skupiny církevních budov, u kterých se předpokládalo jejich udržování, patřily kostely ve Městě Libavé, Rudoltovicích, Kozlově, Slavkově a Velké Střelné a také kaple v Nepřivazi. Ves Nepřivaz byla demolována pravděpodobně roku 1965, nicméně podle leteckého snímku z 13.5.1966 kaple ještě stála a měla i střechu. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. - Okolí vsi je zarostlé náletovými dřevinami.
Zdroj: Jana Krejčová - časopis POODŘÍ č. 2/2012
Komentáře
Informace doplněny, děkuji.
Kronika Libavska, J.Machala: První zmínka o obci je z r.1406, kdy obec patřila hradu Hluboký. Do r.1924 byla ve vsi dřevěná zvonice a tehdy zde byla postavena kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Obec byla srovnána mezi lety 1960 až 1970.