Informace: Gotický kostel s věžičkou, který stával na pravém břehu Ohře východně od chebského viaduktu. - Jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem. Stěny byly ploché, nečleněné, prolomené vysokými, lomeně zaklenutými okny s kružbami. V ose západní stěny se nacházel lomený profilovaný portál, v ose jižní stěny byl umístěn portál sedlový. Interiér lodi byl krytý dřevěným stropem, v chóru byla žebrová křížová klenba se čtyřpaprsčitým závěrem. K jižní straně chóru přiléhala obdélná, valeně sklenutá sakristie, propojená s presbytářem sedlovým portálem. Vysoká sedlová střecha, nad portálem velmi úzká západní hranolová věž krytá příkrou špičatou přílbicí. Vchod v průčelí lomený. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou. Po léta zdobilo hlavní oltář románské antepedium (závěs kryjící podstavec oltáře). Tato unikátní památka, zhotovená chebskými klariskami pro hradní kapli, byla roku 1874 přenesena do městského muzea. Boční oltáře byly pořízeny až na konci 17. století. Levý postranní oltář je zhotoven z hrubozrnné žuly. Představuje skupinu Ukřižování podle předlohy Albrechta Dürera. Vybudován byl z nadace Anny Kathariny Sybilly Otto von und auf Ottengrün. Je na něm erb této rodiny a počáteční písmena zakladatelky: A.C.S.v.O. 1687. Dále nápis o věnování: Pánu Bohu ke slávě a všem svatým bez poskvrny a dědičného hříchu počaté Panně Marii je zřízen tento oltář roku 1693. Druhý postranní oltář napravo od kúrového oltáře založil purkmistr Johann Adam Walther von Waldbach 1684 a ozdobil krásnou řezbou rovněž podle Dürerovy předlohy. Také zde je erb donátora. Současně s vnitřní výzdobou kostela nechala Anna Katharina Sybille Otto von Ottengrün postavit křížovou cestu o sedmi zastaveních od kostela sv. Jošta ke kostnici sv. Michala. Byly to výklenky ve zdi se střechou na silné žulové desce. Reliéfy byly vypracovány podobně jako založený postranní oltář. - Kostel nechaly postavit chebské měšťanské rodiny Angelů a Ruduschů v letech 1430 - 1439 v lukách na břehu řeky vedle malé kaple, která byla přebudována na sakristii. Vysvěcen 16.5.1440 řezenským biskupem Fridrichem II. z Parsbergu. Na původním oltáři byl uveden rok 1439, zvon nesl datum 1463. U kostela stávaly od roku 1529 různé stavby, sloužící nemocným či chudým. Obnoven ve 2. polovině 17. století. - Roku 1945 při bombardování železničního mostu zčásti poškozena tašková krytina na střeše; neopravena. Dne 9.2.1948 vydal Zemský národní výbor v Praze rozhodnutí, že kostel má být opraven do původního stavu; nerealizováno. Dne 4.5.1949 informoval Krajský národní výbor v Karlových Varech památkáře, že kostel je v dezolátním stavu a že pro rok 1949 nejsou na jeho opravu vyčleněny peníze. Roku 1954 se zřítila poškozená střecha a strop kostela. V květnu 1964 byla armádní jednotkou pomocí kolového traktoru a těžního lana ubourána severní strana presbytáře, sakristie a koruna zdiva. Stalo se tak údajně omylem při bourání sousedního špitálu a okolních budov vybydlených Romy; vojáci údajně kostel nepoznali. Na žádost ONV v Chebu a na základě stanoviska Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody rozhodlo Ministerstvo kultury 30.10.1964 o upuštění od památkové ochrany; zbylé zdivo kostela bylo zbořeno v roce 1968. - Ke kostelu vedla křížová cesta ze sedmi kapliček od bývalé hřbitovní kostnice sv. Michala (kostnice zbořena roku 1827). - Kostel stál v Tršnické ulici na rozhraní nynější zahrádkářské kolonie a průmyslových objektů. Na místě kostela je dnes prázdná plocha porostlá křovím. - Kostel stál na trojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 1241/1) patří firmě Recont, s.r.o. z Otovic, druhý (stavební parcela č. 4233) patří firmě Chevak Cheb, a.s. z Chebu a třetí (pozemková parcela č. 1239/5) patří městu Cheb.
Komentáře