| Jiná jména: | Německý Rychnov, Deutsch Reichenau |
|---|---|
| Obec: | Přední Výtoň |
| Kód obce: | 545716 |
| Okres: | Český Krumlov |
| Kraj: | Jihočeský |
| Kat. území: | Jasánky |
| Kód kat. území: | 635316 |
| Sídelní útvar: | Rychnůvek |
| Osada: | Přední Výtoň |
| Kód osady: | 134392 |
| Pověřený obecní úřad: |
Vyšší Brod |
| Obec s rozšířenou působností: |
Český Krumlov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Český Krumlov |
| Kraj (po 1849): | Budějovický |
| Okres (po 1854): | Vyšší Brod |
| Soudní okres (1938): |
Vyšší Brod |
| Politický okres (1938): |
Kaplice |
| Soudní okres (do 1949): |
Vyšší Brod |
| Politický okres (do 1949): |
Kaplice |
| Okres (po 1949): | Kaplice |
| Okres (po 1960): | Český Krumlov |
| Kat. území stab. katastru: |
Jasánky |
| Rok mapování stab. katastru: |
1826 |
| Typ lokality: | zaniklá ves |
| Administrativní typ lokality: |
býv. osada |
| Název CZ GIS dílu: | Rychnůvek |
| Kód CZ GIS dílu: | 14053 |
| X [JTSK]: | -790889 |
| Y [JTSK]: | -1201540 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | pozemková č. 3554 (635316) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | hraniční pásmo |
| Postaveno: | 14. století, přestavěn 1673 |
| Zbořeno: | 9.6.1959 |
WGS84 souřadnice objektu: 48.615443°N, 14.068083°E
Poloha: ve vsi
Informace: Místo zbořeného kostela je pietně upraveno, je zde vztyčen dřevěný kříž. Byl postaven bývalými německými farníky a 10.8.1991 u kříže sloužil páter Horst Prieschl opět mši. - Původně gotický, roku 1713 povýšen na děkanský. - Omítaná stavba s vysokou střechou a čtyřpatrovou věží přilehlou na severozápadě k rohu lodi; s cibulovitou bání věže a s cibulovitým ukončením její lucerny (podobný tvar měla i sanktusová věžička). - Kostel byl jednolodní, obdélný, loď 19,30 x 9,50 m, s trojboce ukončeným presbytářem o rozměrech 9,6 (hloubka) x 6 m (šířka). Střecha lodi sedlová, presbytáře valbová, všechna okna byla nahoře ukončena polokruhově: v presbytáři byla tři, v lodi po třech na každé straně a na kruchtě také tři. V jižním průčelí bylo jedno okno, v západním průčelí byla dvě. Kryt lodi byl taškový, věže a sanktusníku plechový. Loď byla sklenuta ve čtyřech polích křížovými klenbami se štukovými žebry; presbytář byl zaklenut v jednom poli křížem a v závěru paprskovitě bez žeber. Zařízení bylo pozdně renesanční, zčásti rokokové. Hlavní oltář byl dvojitý, vpředu bílý rokokový s částečným zlacením a při zdi za ním stál pozdně renesanční oltář. Uprostřed hlavního oltáře visel obraz zavraždění sv. Václava a nad ním menší obraz Panny Marie s Ježíškem. Vedle oltáře stály pozlacené sochy v životní velikosti sv. Vojtěcha, sv. Ludmily, sv. Prokopa a sv. Ivana. Dva dřevěné boční oltáře pocházely z konce 18. století. Dřevěná rokoková kazatelna s reliéfem sv. Josefa měla na víku sochu. Nejstarší zvon byl z roku 1749 a další z roku 1757. Varhany od B. Semráda pocházely z roku 1749; v 50. letech 20. století byly zničeny, jen část píšťal byla přenesena do kostela v Besednicích. - Po vyhnání německy hovořících obyvatel ze vsi po skončení 2. světové války došlo k částečnému osídlení vsi českými novousedlíky. Po komunistickém puči v roce 1948 byli ze vsi deportováni všichni, kteří projevovali jakýkoli nesouhlas s novým režimem. V září 1950 byla vystěhována fara a kostel byl uzavřen. Fara začala sloužit k ustájení dobytka. Brzy poté byly vyhnáni i zbývající obyvatelé vsi. Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal Dr. Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl osud kostela v Rychnůvku zpečetěn. Dne 2.6.1959 informoval Bohumil Blažek, vedoucí odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Kaplici o tomto rozhodnutí mjr. Antonína Janovce, velitele jednotek Ministerstva vnitra, které prováděly demolice v okrese. Pro účely demolice byl kostel v Rychnůvku označen jako objekt určený k demolici číslo 2/735, objem jeho zdiva byl spočítán na 2.890 krychlových metrů. V rámci demoliční akce, která v okrese Kaplice začala již dne 17.5.1959, byl kostel v Rychnůvku dne 9.6.1959 v 18,00 hodin odstřelen dvěma explozemi (někdy se chybně uvádí datum demolice i 4.5.1957, konec dubna 1959 či 15.6.1959). Před odstřelem vlastního kostela došlo k demolici všech domů v Rychnůvku. Z kostela zůstala jen velká hromada trosek, jež zasypala okolní hřbitov; na hromadě trosek je nově postaven kříž. Z kostela se podařilo zachránit boční tabulový oltář Panny Marie z 18. století s gotickou sochou z 2. poloviny 14. století, který je dnes v lodi kostela ve Frymburku. - Pozemek, na němž kostel stál, patří obci Přední Výtoň. - Ves Rychnůvek je zcela zbořena; směrem na Jasánky jsou obnoveny tři kříže a jedna boží muka.
Komentáře
Dobrý den, budu Vám za tyto fotografie velmi vděčný, můžete je vložit přímo k jednotlivým stavbám nebo je poslat na adresu mivalencik@seznam.cz, v tom případě bych je vložil já. Děkuji.
Mám fotku bočního oltáře a jedné velké sochy,zachráněné z tohoto kostela,něco už jsem předposlal omylem bez registrace. Mám velké množství fotek okresu Č.K.,foceno v letech 1982 až 2012,je to zaměřeno spíš na varhany, ale i s kostely a interierem,který už dnes je nekde nezachován. Zdravím. V.M.