Informace: Trosky kaple jsou nově rozhrnuty buldozerem v rámci opravy přilehlého rybníka. - Kaple byla obdélná, s půlkruhově ukončeným presbytářem a sedlovou, vzadu zvalbenou střechou. Po stranách lodi bylo po dvou oknech. Hranolovitá věž se dvěma zvony byla představěna před průčelím. - V letech 1955 - 1956 probíhaly na příkaz Ministerstva vnitra ČSR demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranice s Bavorskem a Rakouskem. K demolici všech budov v Rajchéřově s výjimkou kaple došlo v rámci této akce roce 1955. Kaple nebyla zbořena se zdůvodněním, že je příliš masivní a buldozery, které se při demolici vsi používaly, by si s ní neporadily. O tři roky později ale následovala zvláštní akce, která přinesla zánik kaple - dne 2.6.1958 informoval náčelník útvaru Pohraniční stráže v Nové Bystřici vedoucího odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Dačicích Jana Freihofnera o tom, že po demoliční akci v roce 1955 zůstaly stát v zakázaném pásmu při hranici s Rakouskem ještě budova kaple v Rajchéřově, věž kaple v Košťálkově, mlýn u Košťálkova a budova školy v Romavě a že je nutné urychlené odstranění těchto staveb. S tím, že demolici všech objektů by byl schopen provést státní zaměstnanec Jaroslav Novotný z Nové Bystřice č.p. 89 se skupinou brigádníků také z Nové Bystřice (Josef Buřič, Jaroslav Haken, Jaroslav Dvořáček, František Karpíšek a Bohumír Kos). Hned následující den zjišťoval Jan Freihofner u odboru výstavby Okresního národního výboru v Dačicích, jaká norma platí pro bourání kamenného zdiva a jakou odměnu je možno za ni poskytnout, je-li bourání provedeno brigádnicky. Bleskově byl proveden zákres všech čtyř objektů se spočítáním kubatury zdiva. Podle zákresu měla kaple v Rajchéřově loď obdélného půdorysu o rozměrech 4,5 x 10 m s tím, že zadní stěna měla kvůli polokruhovému tvaru délku zdiva 5 m. Zdivo lodi bylo vysoké 4 m, se stěnami silnými 0,7 m. Střecha byla sedlová. Představěná věž čtvercového půdorysu měla rozměry 4 x 4 m, výška zdiva dosahovala 10 m, se stěnami silnými 0,8 m. Pro účely demolice byl objem zdiva spočítán na 178,6 krychlových metrů. Již dne 4.6.1958 odeslal Jan Freihofner žádost na Ministerstvo vnitra ČSR o poskytnutí zálohy 5.000,- Kčs na demolici všech čtyř objektů. V žádosti mj. uvedl, že požadované demolice budou provedeny skupinou brigádníků, se kterými byla sepsána řádná smlouva o dílo. To nebyla úplně pravda, protože tato smlouva byla podepsána až dne 12.6.1958. Ve smlouvě se brigádníci zavázali provést demolice všech čtyř objektů ve lhůtě 2 měsíců a terén po demolicích řádně srovnat. S tím, že předání provedených demolic bude provedeno protokolárně za účasti obou stran. Skutečně dne 5.7.1958 byl sepsán protokol podepsaný vedoucím odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Dačicích Janem Freihofnerem a vedoucím skupiny brigádníků Jaroslavem Novotným, v němž bylo konstatováno, že odbor vnitřních věcí převzal smluvně požadované dílo a že "zemní práce byly provedeny kvalitně a není ze žádné ze smluvních stran námitek proti jejich provedení". Na základě tohoto protokolu byla dne 8.7.1958 poukázána vedoucímu skupiny brigádníků Jaroslavu Novotnému smluvně dohodnutá částka 4.391,20 Kčs. Přepočtem podle kubatury zdiva bylo za demolici samotné kaple v Rajchéřově skupině brigádníků zaplaceno 1.571,68 Kčs. Jak je uvedeno na průvodce k platebnímu příkazu, hned dne 8.7.1958 v 10:10 hodin byl o vyplacení odměny brigádníkům telefonicky informován útvar Pohraniční stráže v Nové Bystřici. Kvalita provedené práce ale ve skutečnosti asi nebyla tak dobrá, jak uváděl předávací protokol, protože dne 11.12.1958 napsal vedoucí odboru pro věci národních výborů Ministerstva vnitra ČSR Dr. Šmíd dopis vedoucímu odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Dačicích Janu Freihofnerovi, že při prověrce postupu demoličních prací byly zjištěny některé závažné nedostatky při přejímání dokončených prací, zejména pak prací prováděných brigádníky. Vyzval jej, aby osobně provedl kontrolu přímo v terénu a o výsledku podal zprávu. Protože žádost zůstala bez odpovědi, Dr. Šmíd svoji žádost dne 26.2.1959 zopakoval. Teprve na tuto urgenci vedoucí odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Dačicích Jan Freihofner reagoval svým dopisem ze 4.3.1959, v němž mj. konstatoval, že "byly odstraněny všechny objekty určené ke zbourání a podmínky, které byly ve smlouvách uvedeny, byly dodrženy až na některé práce s urovnáním terénu. ... Nedostatky v urovnání terénu byly projednány ... s vedoucím skupiny brigádníků a bylo dohodnuto, že bude ... v jarních měsících (po rozmrznutí povrchu země) terén urovnán". Ani k tomu ale zjevně nedošlo, protože když v květnu 1959 připravil Okresní národní výbor v Dačicích soupis budov v příhraniční oblasti, jejichž demolici měly provést jednotky Ministerstva vnitra ČSR, byl k němu připojen i seznam několika objektů v zakázaném pásmu, mj. zbytky kaple v Rajchéřově, zbytky kaple v Košťálkově a zbytky mlýna u Košťálkova. Takže úplné odstranění zbytků kaple v Rajchéřově provedly až jednotky Ministerstva vnitra ČSR pod vedením nadporučíka Josefa Lomka někdy mezi 11.5. a 30.6.1959, kdy tato akce v tehdejším okrese Dačice probíhala. - Ves Rajchéřov je zcela zbořena. - Pozemek, na němž kaple stála, patří firmě Přírodní park Česká Kanada, s.r.o. z Malčí.
Komentáře