Informace: Nyní je na místě kostela volné prostranství. - Gotický kostel byl postaven ve 3. čtvrtině 13. století. Později se stal děkanským kostelem. U kostela byl zřízen hřbitov a bylo zde pohřbíváno zřejmě už ve 14. století. Renesanční věž kostela pocházela z počátku 17. století. - Kostel byl poškozen za bojů v roce 1945, ale dochovala se jeho nejcennější část - raně gotický portál zdobený souvislým vlysem naturalisticky provedených listů. Po skončení 2. světové války nebyl kostel opraven, přesto byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou první kategorie s tím, že jeho portál představoval jedinou zachovalou výtvarně hodnotnou součást raně gotických kostelů v bývalém Ostravském kraji. Nicméně podle místních komunistických funkcionářů poškozená stavba hyzdila obec a tak, aniž by se pokusili cokoli udělat pro její opravu, rozhodli v roce 1962 o její demolici. Termín demolice stanovili na den 11.10.1962. Nepožádali přitom ani Ministerstvo školství a kultury ČSSR o sejmutí památkové ochrany ani nepožádali o vydání demoličního výměru. Do marného boje za záchranu kostela sv. Maří Magdalény se vrhl tehdejší ředitel Okresního muzea v Bruntále Viktor Weiser, který později vzpomínal: „Když jsem se dozvěděl, že kostel má být odstřelen, okamžitě jsem přijel do Osoblahy. Lidé už obsadili okolní meze a čekali na podívanou. Podařilo se mi proniknout až na uzavřené náměstí a tam jsem upozorňoval příslušníky Veřejné bezpečnosti, že chystaná demolice je protizákonná a žádal jsem je, aby mi umožnili setkání se zodpovědnými představiteli.“ Esenbáci se ale nijak nesnažili zoufalému řediteli muzea pomoci. Velitel jednotky, major Janák, se odvolal na údajný příkaz prezidenta republiky, který obdrželo jeho nadřízené velitelství. Weiserovi aspoň dovolil poslední fotografování v již podminovaném kostele. „Mezi přihlížejícími jsem potkal tajemníka Místního národního výboru Oldřicha Ručku, kterému jsem sdělil, že nebyl vydán demoliční výměr ani nebylo provedeno vynětí kostela z památkové péče, a tudíž je objekt stále pod ochranou zákona. Upozornil jsem ho, že je ve své funkci za porušení zákona zodpovědný a vystavuje se možnosti trestního stíhání, pokud akci okamžitě nezastaví,“ uvedl Viktor Weiser. Všichni ho odbývali, že jde o kostel německých rytířů, který nemá památkový význam. „Místní občané viděli, jak jsem pochodil a tropili si ze mě posměch. Přestože už bylo dáno návěstí k odpálení náloží, stále jsem s pocitem bezmoci oficiálně protestoval. Nebrali na vědomí, že nejsem soukromá osoba, ale zástupce památkové péče. Rozhovor si pro rozrušení nepamatuji doslovně, ale nikdy nezapomenu na ironický způsob, kterým mi krajský předseda Československého svazu mládeže sdělil, ať už se nestarám, protože teď to stejně vyletí. Na otázku, zda zná zákonný postup na úseku památkové péče, mi řekl, že památky se zapomněl naučit,“ popsal Weiser poslední sekundy před výbuchem. - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 483 a 482) patří římskokatolické církvi.
Zdroj: bruntalsky.denik.cz
Fotogalerie
Přidat obrázek:
Komentáře
admin
napsal 19.5.2019 17:20
Informace doplněny, děkuji.
Miloslav Horník
napsal 18.3.2018 9:18
Z dnešního tisku: Bruntalsky.denik.cz/ (18. 3. 2018)
Památkář bránil odstřelu osoblažského kostela do poslední sekundy.
https://bruntalsky.denik.cz/kultura_region/pamatkar-branil-odstrelu-osoblazskeho-kostela-do-posledni-sekundy-20180318.html
Komentáře
Informace doplněny, děkuji.
Z dnešního tisku: Bruntalsky.denik.cz/ (18. 3. 2018) Památkář bránil odstřelu osoblažského kostela do poslední sekundy. https://bruntalsky.denik.cz/kultura_region/pamatkar-branil-odstrelu-osoblazskeho-kostela-do-posledni-sekundy-20180318.html