| Jiná jména: | Novosedly, Novosedly nad Bělou, Neudorf an der Biela, Neundorf an der Biela |
|---|---|
| Obec: | Vrskmaň |
| Kód obce: | 563463 |
| Okres: | Chomutov |
| Kraj: | Ústecký |
| Kat. území: | Nové Sedlo nad Bílinou |
| Kód kat. území: | 706728 |
| Sídelní útvar: | Nové Sedlo nad Bílinou |
| Osada: | Vrskmaň |
| Kód osady: | 186589 |
| Pověřený obecní úřad: |
Jirkov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Chomutov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Nové Sedlo nad Bílinou |
| Kraj (po 1849): | Žatecký |
| Okres (po 1854): | Jirkov |
| Soudní okres (1938): |
Jirkov |
| Politický okres (1938): |
Chomutov |
| Soudní okres (do 1949): |
Jirkov |
| Politický okres (do 1949): |
Chomutov |
| Okres (po 1949): | Chomutov |
| Okres (po 1960): | Chomutov |
| Kat. území stab. katastru: |
Nové Sedlo nad Bílinou |
| Rok mapování stab. katastru: |
1842 |
| Typ lokality: | zaniklá ves |
| Administrativní typ lokality: |
býv. obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Nové Sedlo nad Bílinou |
| Kód CZ GIS dílu: | 10960 |
| X [JTSK]: | -800465 |
| Y [JTSK]: | -987717 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 497/64 (706728) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | těžba |
| Postaveno: | poprvé zmíněn 1270, přestavěn 1674 - 1701 |
| Zbořeno: | 1972 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.507681°N, 13.508948°E
Poloha: na mírném návrší na severním okraji obce
Informace: Původně románský kostel s portálem z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1674 - 1701, nově byl postaven presbytář a sakristie s oratoří v patře. V průběhu 18. století byla na severní straně lodi přistavěna kaple Panny Marie a po 30.6.1904 bylo průčelí doplněno o hranolovou věž. V roce 1960 byly restaurovány barokní fresky. Dne 26.9.1965 se v kostele konala poslední mše; ještě v roce 1965 byl kostel vykraden a část mobiliáře zničena. - Orientovaná jednoduchá stavba obdélného půdorysu s pravoúhle uzavřeným presbytářem a předsazenou věží čtvercového půdorysu. Při severní stěně lodi přistavěna kaple čtvercového půdorysu, stejně tak při severní stěně presbytáře přistavěna sakristie téhož půdorysu. Presbytář s valenou klenbou tvaru plného půlválce se dvěma páry stoupajících lunet; barokní okna. Triumfální oblouk měl ve výběhu záklenku mělkou páskovou římsu, nad kterou se klenula široká neprofilovaná archivolta. V jižní zdi presbytáře pod výběhem lunet bylo pastoforium s jednoduchým plochým orámováním a s archivoltou v podobě oslího hřbetu. Loď s hladkým stropem, na němž bylo namalováno devět nových obrazů nevalné umělecké hodnoty. Loď měla od jihu tři a od severu dvě segmentově zaklenutá okna. V jižní zdi barokní portál, pravoúhlý, s ušima v koutech, na volutových konsolách spočívala římsa se segmentovým tympanonem. V přízemí v jižní zdi byla dvě okna, podobná oknům v presbytáři. V jižní zdi lodi pozdně románský portál ze čtyř hloubkových vrstev: zevně byl široký, plochý, čelně postavený pilastr s bohatě profilovanou trojdílnou trnožovou římsou a římsou v patce záklenku, s oblým prutem s krychlovou hlavicí, kterou zevnitř portálu podpírala vztyčující se postava čtyřnohého zvířete; v střední vrstvě byl pilastr, obrácený dovnitř portálu; v třetí vrstvě byl šroubovitě kanelovaný sloup nesoucí figurální hlavici a v levém i pravém ostění byl pták s roztaženými křídly; vlastní dveřní rám s obloučkovým vlysem na čelní straně, z něhož se zachovalo na každé straně pět obloučků. Podobně členěna i archivolta portálu. Pískovcový portál byl olíčen vrstvou omítkového nátěru. Široký eliptický otvor spojoval loď s boční plochostropou kaplí. Stěny zcela holé, z východní zdi osvětlovalo loď termální okno. Západní část lodi vyplňovala nová trojosá kruchta se zděnými pilíři, rovným překladem a rovným stropem. Hlavice pilířů i poprsník byly bohatě pseudorenesančně profilovány. Sakristie po severní straně presbyteria jednopatrová, plochostropá. Střecha nad presbytářem a lodí sedlová, s valbami. Na hřebeni nad presbytářem byl dřevěný, plechem pobitý pseudorenesanční sanktusník. Východní průčelí kostela, východní věž a nárožní pilastry na presbytáři byly výsledkem pseudorenesanční přestavby. Fasády věže bohatě členěné, portál v přízemí měl segmentové nadpraží. V přízemí věže plochá placková klenba. V ostění triumfálního oblouku zazděny dvě reliéfní renesanční desky (náhrobek a epitaf) z bílého mramoru. Sochy apoštolů na hlavním oltáři a Kalvárie na bočním oltáři z doby okolo roku 1700. Dřevěná socha Madony dřevěná z let 1500 - 1510. Krucifix z doby okolo roku 1520 od U. Creutze. - V květnu 1969 požádal Výzkumný ústav hnědého uhlí o povolení odstřelu kostela z důvodu rozšíření těžby. Památková ochrana kostela zrušena v prosinci téhož roku. Během roku 1972 došlo k demolici kostela a do roku 1975 byla zlikvidována poslední část obce. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Státnímu pozemkovému úřadu.
Zdroj: Mgr. Markéta Prontekerová
Komentáře