| Jiná jména: | Neu-Olisch, Neuohlisch |
|---|---|
| Obec: | Huntířov |
| Kód obce: | 562521 |
| Okres: | Děčín |
| Kraj: | Ústecký |
| Kat. území: | Nová Oleška |
| Kód kat. území: | 649546 |
| Sídelní útvar: | Nová Oleška |
| Osada: | Nová Oleška |
| Kód osady: | 49549 |
| Pověřený obecní úřad: |
Děčín |
| Obec s rozšířenou působností: |
Děčín |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Markvartice |
| Kraj (po 1849): | Litoměřický |
| Okres (po 1854): | Česká Kamenice |
| Soudní okres (1938): |
Česká Kamenice |
| Politický okres (1938): |
Děčín |
| Soudní okres (do 1949): |
Česká Kamenice |
| Politický okres (do 1949): |
Děčín |
| Okres (po 1949): | Děčín |
| Okres (po 1960): | Děčín |
| Kat. území stab. katastru: |
Nová Oleška |
| Rok mapování stab. katastru: |
1843 |
| Typ lokality: | ves |
| Administrativní typ lokality: |
osada, dř. i obec |
| Název CZ GIS dílu: | Nová Oleška |
| Kód CZ GIS dílu: | 10667 |
| X [JTSK]: | -738896 |
| Y [JTSK]: | -962698 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 34 (649546) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1823 - 30.5.1825 (posvěcení), rozšířen 1843 - 1844 |
| Zbořeno: | asi 1976 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.808783°N, 14.318184°E
Poloha: ve vsi
Charakteristika: s věží
Informace: Pozdně barokní filiální kostel stál na kopci nad údolím mezi dvěma velkými lípami. Vedlo k němu schodiště vroubené lipami (zachováno). Z kostela zůstala jen část základové zdi a dosti rozhozených opracovaných kamenů. - Nyní je na jeho místě postavena chata, z opracovaných kamenů má nadělány různé zídky. - Jednolodní, obdélný, s lodí rozšířenou ve východní části, s užším, polokruhově zakončeným presbytářem a s věží a předsíní před západním průčelím. Věž byla třípatrová, hranolová, v přízemí hladká, v patrech se zkosenými nárožími, měla lizénové rámce nebo pilastry a obdélná, polokruhově zakončená okna. Věž byla zastřešená nízkou cibulovou bání s osmibokou zvoničkou. Obdélný portál v západní stěně věže byl chráněn otevřenou pseudodórskou předsíňkou s trojúhelníkovým štítem neseným dvěma sloupy. Nad hlavním vchodem byl zavěšen reliéf Korunování Panny Marie. Východní část lodi byla rozšířena mělkými rizality s trojúhelníkovými štíty. Loď i presbytář byly osvětleny obdélnými, půlkruhově zaklenutými okny, fasády byly členěny lizénovými pásy. V ose chóru byl pravoúhlý vstup a nad ním drobné oválné okénko; podobné osvětlovalo i prostor na dřevěné kruchtě v západní části lodi. Nad východní část střechy byla vztyčena drobná sanktusová věžička. Vnitřek byl kryt falešnou rákosovou valenou klenbou, presbytář a rozšířená část lodi byly členěny slepými arkádami na přízedních pilířích, kruchta na dvou volutových konzolách. Apsida byla sklenuta konchou. Hlavní dřevěný oltář s obrazem Nejsvětější Trojice byl klasicistní z 2. poloviny 19. století, kazatelna s reliéfem Kristus u studně pocházela z počátku 19.století. Kostel měl i dvě sochy Panny Marie (z toho jednu údajně vytvořil mnichovský voskář Georg Gautsch v roce 1883), dále varhany a tři zvony. - Na místě nazývaném dříve jako Kostelní vršek, stával od roku 1733 kříž, který byl později nahrazen zvoničkou. Stavbu kaple na místě zvoničky v letech 1823 - 1825 iniciovali F. Ahne a B. Baudler (oběma zakladatelům bylo povoleno zřídit si v kapli rodinné hrobky). Nová kaple byla slavnostně posvěcena dne 30.5.1825 za účasti mnoha církevních představitelů. V letech 1843 - 1844 byla kaple zvětšena a změněna ve filiální kostel. Dne 14.9.1866 kostel vyhořel, požárem byl zničen strop a vybavení kostela. Netrvalo však ani rok a vše bylo pořízeno nové. - Pravidelně ve čtvrtek byla zde přednesena mše, mimo to v neděli, ve svátek Nejsvětější Trojice a o Božím těle byla vykonána sváteční bohoslužba. Také ke sňatkům, křtům a na zádušní mši přišel docházel do Nové Olešky farář z Huntířova. Po vyhnání původních obyvatel vsi v roce 1946 se již bohoslužby v kostele nesloužily, ještě se v něm ale konalo několik svateb nových obyvatel vesnice. Přestože kostel již nebyl navštěvován, kostel byl stále uzamčen a jeho zařízení bylo prakticky kompletní. Nedocházelo však k žádné údržbě a docházelo tak k postupnému poškozování střechy i stěn. Dveře byly nakonec vypáčeny a kostel vykraden. Roku 1966 již byl kostel v havarijním stavu; měl děravou střechu a vnitřní zařízení bylo rozkradené či zničené, zůstaly jen částečně poničené kostelní lavice. Rada Okresního národního výboru Děčín rozhodla dne 11.12.1970, že kostel už nadále nebude opravován. V roce 1976 byl kostel zbořen pomocí pásového traktoru z místního statku a materiál byl použit při výstavbě okolních rekreačních chat. Jedna chata byla později postavena dokonce na části původního půdorysu kostela. - Kostel stál na čtveřici pozemků; dva z nich (stavební parcela č. 34 a pozemková parcela č. 40/2) jsou v soukromém vlastnictví (Ing. Zdeňka Štrudlová z Děčína), třetí (pozemková parcela č. 77/11) je také v soukromém vlastnictví (Zdeňka a František Štrudlovi z Děčína) a čtvrtý (pozemková parcela č. 77/8) patří obci Huntířov.
Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech
Komentáře