| Jiná jména: | Grün |
|---|---|
| Obec: | Nová Ves |
| Kód obce | 560561 |
| Okres: | Sokolov |
| Kraj: | Karlovarský |
| Kat. území: | Louka u Mariánských Lázní |
| Kód kat. území: | 705560 |
| Sídelní útvar: | Louka |
| Osada | Louka |
| Kód osady | 105562 |
| Pověřený obecní úřad |
Horní Slavkov |
| Obec s rozšířenou působností |
Sokolov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Bečov nad Teplou |
| Kraj (po 1849): | Loketský |
| Okres (po 1854): | Bečov nad Teplou |
| Soudní okres (1938): |
Bečov nad Teplou |
| Politický okres (1938): |
Teplá |
| Soudní okres (do 1949): |
Bečov nad Teplou |
| Politický okres (do 1949): |
Teplá |
| Okres (po 1949): | Mariánské Lázně |
| Okres (po 1960): | Sokolov |
| Kat. území stab. katastru: |
Louka |
| Rok mapování stab. katastru: |
1841 |
| Typ lokality: | ves torzální |
| Administrativní typ lokality: |
osada, dř. i obec |
| Název CZ GIS dílu: | Louka |
| Kód CZ GIS dílu: | 8747 |
| X [JTSK]: | -857521 |
| Y [JTSK]: | -1029583 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Parcela: | stavební č. 20 (705560) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 27.5.1724 - 1728, přestavěn 1850 - 1853 |
| Zbořeno: | 1987 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.055188°N, 12.808461°E
Poloha: na návsi
Informace: Novorománský kostel stál na ostrůvku zeleně uprostřed silnic v centru obce v místech, kde jsou nyní malé borovice. - Jednolodní, obdélný, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží nad představěnou předsíní před západním průčelím. Loď byla osvětlena třemi páry vysokých oken; stěny byly členěny pilastry zakončenými jednoduše zdobenými hlavicemi, spodek profilované římsy zdobil obloučkový vlys. Věž byla rozčleněna římsami do tří pater a zastřešena vysokým jehlanem. Loď byla kryta plochým stropem, zvýrazněným jednoduchou ornamentální malbou. Zařízení z konce 17. století. K nejcennějším prvkům patřil hlavní oltář s mohutnými tordovanými sloupky a obrazem sv. Václava, oba boční oltáře a plasticky zdobená kazatelna. V západní části byla umístěna dřevěná kruchta, nesená dvěma válcovými sloupky s bohatě zdobeným prolamovaným parapetem. - Původně barokní obecní kaple sv. Václava byla vystavěna v letech 1724 - 1728 podle návrhu neznámého architekta na návsi uprostřed vsi Louka. Základní kámen nové kaple byl položen dne 27.5.1724 a stavební práce byly dokončeny roku 1728. Dne 26.10.1728 byla následně dokončená kaple sv. Václava slavnostně vysvěcena. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla v Mnichově. Teprve dne 11.5.1786 byla při zdejší kapli zřízena lokálie a Louka získala vlastního kněze. V roce 1788 následně vznikla samostatná farnost Louka a při zdejší kapli byla postavena pozdně barokní budova nové fary. V následujících letech byly do farní kaple pořízeny starší oltáře z konce 17. století, které byly přeneseny z některého z kostelů tepelského klášterního okrsku. Doplněno muselo být rovněž liturgické vybavení kaple. Roku 1789 byly proto ze zrušeného minoritského kláštera ve Stříbře zakoupeny 4 stará liturgická roucha (ornáty), 4 střední cínové svícny, pár mešních svícnů, sváteční misál a misál pro requiem, mešní zvonek, pestrobarevný závoj ad. v celkové hodnotě 9 zlatých a 6 krejcarů. V roce 1790 byla poté k opravě ornátů zakoupena v Praze naměřená roucha za 4 zlaté a 20 krejcarů. V roce 1837 již delší dobu poškozené varhany opravil za 55 zlatých varhanář Ferdinand Johann Guth z Čisté u Rakovníka. Roku 1838 byla provedena nutná renovace farní budovy a roku 1840 poté proběhla její přestavba. V letech 1850-1853 byla původní kaple přestavěna na farní kostel v pseudorománském slohu pod vedením stavebního mistra Josefa Scherbauma z Lokte. K západnímu vstupnímu průčelí byla tehdy přistavěna nová hranolová zvonová věž. V roce 1867 provedl chebský varhanář Josef Müller další opravu zdejších varhan za 117 zlatých a znovu roku 1872 za 38 zlatých. Následujícího roku 1868 byl poté pořízen nový zvon s figurální a ornamentální výzdobou o průměru 61,5 cm a výšce 55 cm. Na plášti zvonu byla vyvedena německá legenda: „Mich gos Johann Grassmair in Wilten bei Innsbruck 1868“ (Ulil mne Johann Grassmair z Wiltenu u Innsbrucku). Patrně po roce 1890 bylo změněno zasvěcení postranních oltářů kostela a původní plastiky světců ve středových výklencích byly nahrazeny moderními sochami Neposkvrněného Srdce Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Roku 1904 opravoval varhanář Wilhelm Schusser z Teplé zdejší varhany. Během první světové války byly dva zdejší zvony zrekvírovány na válečné účely, ve věži poté zůstal pouze zvon z roku 1868. V roce 1928 byly do věže kostela pořízeny dva nové zvony od zvonařského mistra Richarda Herolda z Chomutova. Během 1. poloviny 20. století byl rovněž nově vymalován interiér farního kostela. - Po vyhnání německého obyvatelstva po skončení 2. světové války přestal být kostel udržován a postupně chátral. Roku 1947 byl kostel s celou vsí zahrnut do vojenského újezdu Prameny a ke dni 1.7.1950 byl kostel církvi zabaven a předán do správy armádě. Následně byl veškerý vnitřní mobiliář kostela odvezen a snad rozmístěn do několika kostelů ve středních Čechách. Po zrušení vojenského újezdu ke dni 15.8.1954 byl v roce 1960 kostel opraven a sloužil poté státním statkům jako seník. V roce 1987 byl kostel zbořen, přestože byl vcelku v dobrém stavu. - Pozemek, na němž kostel stál, patří římskokatolické církvi (Kanonii premonstrátů Teplá).
Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech
Komentáře