WGS84 souřadnice objektu: 48.596797°N, 14.216715°E

Poloha: ve vsi

Informace: Původní kostel pocházející ze 14. století s kapacitou 505 věřících byl na objednávku Cistrciáckého opatství ve Vyšším Brodě nahrazen v letech 1893 - 1896 novostavbou v novorománském slohu z tesaných kvádrů. Podle původních plánů vypracovaných civilním inženýrem Franzem (Františkem) Karlem z Vyššího Brodu se zvažovala novostavba kostela postavená východně od původního kostela s tím, že nový kostel neměl mít věž. V tomto návrhu měla být zachována věž z původního kostela, která se měla upravit a po zboření starého kostela sloužit jako samostatná zvonice. Ve druhém návrhu od Franze Karla z března 1893 už se počítalo s novostavbou většího kostela pro 900 věřících s trojboce zakončeným presbytářem a představěnou novostavbou věže. V srpnu 1893 Franz Karel připravil třetí a finální plány na novostavbu kostela, které se od druhého návrhu lišily hlavně pravoúhlým zakončením presbytáře. Kostel byl postaven do roku 1896 cca 30 m na východ od původního kostela. Zajímavostí nového kostela bylo, že se vrchol jeho věže nacházel přesně ve výšce 1.000 m nad mořem. Trojlodní stavba dosahovala celkové délky 39 m, loď byla široká 14 m a pravoúhle zakončený presbytář 10 m. Loď a presbytář měly sedlovou střechu krytou cementovými deskami. K jižní straně presbytáře přiléhala sakristie, ze západního průčelí lodi vyčnívala jednopatrová 50 m vysoká hranolová věž krytá na osmistěnném jehlanci taškami. Byly v ní umístěny čtyři zvony; nejstarší zvon byl z roku 1590, další známý zvon byl z roku 1618. Okna v lodi a presbytáři byla dělena prutem a zdobena kružbou o kruhu a dvou polokruzích. V lodi jich bylo pět, v presbytáři dvě, navíc bylo nad vstupem na pravém boku lodi kruhové okno s jednoduchou osmipaprskovou kružbou. Loď byla ve výši 11,8 m zaklenuta ve třech polích křížovými klenbami bez žeber, presbytář byl ve výši 10,5 m zaklenut také křížovou klenbou bez žeber. Dnes ztracený hlavní oltář kostela z roku 1896 byl vyřezán z polychromovaného dřeva a byl dílem Josefa Rifessera, řezbáře ze Sankt Ulrich (Gröden) v Tyrolsku. Zpodobňoval nahoře sv. Leopolda, pod ním Nejsvětější Trojici, vlevo nahoře sv. Linharta, vpravo nahoře sv. Jana Nepomuckého, na reliéfu uprostřed patrony kostela sv. Jana a Pavla, vlevo dole sv. Bernarda a vpravo dole sv. Benedikta. Postranní pozdně renesanční oltáře pocházely ze 17. století a byly převezeny z vyšebrodského kláštera. Varhany postavil v roce 1874 Anton Hanel z Lince. Věžní hodiny zhotovil hodinář Johann Krammer a kovář Wenzel Hutter z Kapliček. - Po roce 1948 sloužil kostel jako ovčín. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. Kostel v Kapličkách do této demoliční akce zařazen nebyl, ale v roce 1958 byla loď kostela zbavena krovu, který byl použit na opravu vyhořelé střechy kulturního domu ve Vyšším Brodě. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal Dr. Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl osud kostela v Kapličkách zpečetěn. Dne 2.6.1959 informoval Bohumil Blažek, vedoucí odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Kaplici o tomto rozhodnutí mjr. Antonína Janovce, velitele jednotek Ministerstva vnitra, které prováděly demolice v okrese. Pro účely demolice byl kostel v Kapličkách označen jako objekt určený k demolici číslo 2/137, objem jeho zdiva byl spočítán na 2.623 krychlových metrů. V rámci demoliční akce, která v okrese Kaplice začala již dne 17.5.1959, byl kostel v Kapličkách dne 4.6.1959 odstřelen. Před odstřelem byly oltář a varhany z kostela odvezeny neznámo kam. - Kostel stál na krásném dominantním místě. - Pozemek, na němž kostel stál, patří římskokatolické církvi (Cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě). - Ves Kapličky je zcela zbořena, nyní na jejím místě stojí dřevěná bouda a kovová vojenská pozorovatelna.

Zdroj: Václav Marek

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat