Informace: Zůstala cca 2 m vysoká obdélná hromada trosek. - Filiální kostel sv. Štěpána na krásném dominantním místě nad vsí je zmiňován již roku 1525. - Byla to jednoduchá barokní stavba, složená z obdélné lodi a obdélného, trojboce zakončeného presbytáře se štíhlou sanktusovou věžičkou, vyrůstající z vrcholu valbové střechy. Fasády byly členěny pouze jednoduchými štukovými rámci. Do lodi byly prolomeny dva páry jednoduchých, půlkruhově ukončených oken; podobná okna osvětlovala na severní a jižní straně i presbytář. K východně stěně presbytáře byla přistavěna drobná kvadratická sakristie. Interiér byl převážně barokní, na hlavním oltáři stála vyřezávaná archa, údajně z období kolem roku 1600. - Kostel byl barokně přestavěn v roce 1679 na náklady majitelky bernartického panství Anny Elizabety Lažanské. Roku 1908 kostel vyhořel po zásahu bleskem, roku 1913 byl opraven. - ThDr. Jaroslav Baštář, který v letech 1948 - 1959 působil jako farář ve Stráži a okolních farnostech, vzpomínal ve své knize "Byl jsem 12 let v pohraničí (1948 - 1959)" na zánik kostela následovně: "Ve strážské farnosti byl filiální starobylý kostel v Jadruži. Byla to dominanta celého kraje. Proto také němečtí střelci použili tohoto kostela jako opěrného bodu a z půdních oken několika kulomety drželi v šachu blížící se americké vojáky. Dělostřelba umlčela kulomety a vážně poškodila kostel. Zdivo kostela bylo neobyčejně silné, kostel byl poraněn, zranění však nebylo smrtelné. Ovšem po r. 1948 nebylo na opravu naděje - alespoň ne v dohledné době. Kostel chátral - ale na záchranu nebylo peněz. Marně jsem upozorňoval kap. konsistoř i Památkový úřad na nebezpečí, jež hrozí překrásnému oltáři s obrazem sv. Štěpána; konsistoř souhlasila s převozem a uskladněním oltáře v depositáři, ovšem instrukce, které jako podmínku celé akci dala, byly v oné době naprosto nepromyšlené. Autor asi nikdy nebyl v pohraničí. Oltář měl být rozebrán jen odborníky; převoz a uskladnění se mělo stát pod jejich dohledem. To bylo v době, kdy na Tachovsku bylo k dispozici několik starých traktorů a jedno nákladní auto, o němž byla řeč. O finanční zajištění nebo aspoň pomoc se kap. konsistoř ani jiný odpovědný úřad nestaraly. Farní úřad sám byl bezmocný. V r. 1956 byl osud kostela zpečetěn. Lidé z Malých Dvorců počali bez jakéhokoli svolení kostel bourat. Odváželi trámy, kameny pro své stavby. Na toto vandalství jsem byl upozorněn lidmi z Jadruže. Dne 17. května jsem se na vlastní oči přesvědčil, že kostel je prakticky ztracen. Marné byly mé přípisy na MNV a předsednictvu v Malých Dvorcích. Zůstaly bez odpovědi. Dne 18.5. se zřítila polovina stropu, prolomilo se klenutí presbytáře a pod svými troskami pohřbilo překrásný oltář. O stavu kostela i o postupu MNV a JZD v Malých Dvorcích jsem informoval kap. konzistoř (31.5.) a Památkový úřad (19.6.). Tím se prolomilo jejich mlčení. Na tento přípis reagoval Památkový úřad suchou výtkou, že příslušná duchovní správa se zavčas nepostarala o záchranu a převzetí oltáře a interiéru. Ovšem - o tom nejdůležitějším se opatrně pomlčelo. Co pro záchranu památného kostela udělali oni? Chudáci, musili najít obětního beránka... Celý případ jadružský uzavřeli úředním rozhodnutím: se souhlasem kap. konsistoře se prohlašuje kostel sv. Štěpána v Jadruži za demolici a jeho existence se vymazává ze seznamu kostelů diecése. To byla poslední tečka za jednou vzácnou historickou památkou... A kolik takových bylo?" Poslední dějství existence kostela napsala počátkem 60. let 20. století armáda; vojáci demoliční jednotky kostel před odstřelem nafotili a po odstřelu se nechali zvěčnit na jeho troskách. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Státnímu pozemkovému úřadu.
Komentáře