Jiná jména: | Kunčice, Kunzendorf |
---|---|
Část obce: | Hořejší Kunčice |
Kat. území: | Hořejší Kunčice |
Kód kat. území: | 645036 |
Obec: | Jakartovice |
Okres: | Opava |
Kraj: | Moravskoslezský |
Region: | Moravský Beroun |
Okres (1938): | Dvorce |
Země: | Morava |
X [JTSK]: | -516054 |
Y [JTSK]: | -1092470 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
Typ stavby: | kostel |
---|---|
Církev: | římskokatolická |
Parcela: | pozemková č. 1674 (645036) |
Období devastace: | 1945–1989 |
Důvod devastace: | požár |
Postaveno: | (starší), 1769 |
Zbořeno: | duben 1965 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.880435°N, 17.642432°E
Poloha: ve vsi
Informace: Kostel stál uprostřed dnes zničeného hřbitova vedle obchodu. Zůstaly jen části ohradní zdi hřbitova, na místě hřbitova a kostela je dnes hřiště. - Kostel byl nově postaven v roce 1769 na místě starého menšího kostela na náklady Pozemkového úřadu. V roce 1836 musel být zpevněn železnými kotvami a v roce 1854 byla kvůli špatné statice cihlová klenba nahrazena dřevěnou a musela být odstraněna věž. Tu později nahradila samostatná zvonice. - Kostel byl mohutnou jednolodní stavbou posazenou na návrší nad vsí. Vedle kostela se nacházela nízká hranolová zvonice. Kostel měl průčelí diskrétně členěné jednoduchými špaletami vytaženými v omítce a lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na evangelijní straně. Kostele měl tři zvony - z let 1484, 1497 a největší, zasvěcený Panně Marii, z roku 1568. K roku 1771 byly v interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva boční, z nichž jeden byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, a také kůr s pozitivem. - Kostel vyhořel při velké bouři dne 9.8.1961. Již dne 5.9.1961 napsal tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích církevnímu tajemníkovi na Okresním národním výboru v Opavě, že vyhořelý kostel představuje nebezpečí, protože hrozí zřícení jeho štítu a při okrajích střechy zůstaly části krytiny, které padají při velkém větru. Žádá, aby na místo byli vysláni hasiči, kteří by uvedené závady za pomoci místních občanů odstranili. V odpovědi ze dne 7.9.1961, kterou zaslal odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě, sdělují Místnímu národnímu výboru, že požadovaná akce je v kompetenci jejich stavební komise a kdyby v místě neměli příslušného odborníka, mají se obrátit na Okresní stavební podnik v Opavě, který podobné akce zajišťuje. Dne 18.7.1963 napsal vedoucí odboru výstavby Okresního národního výboru v Opavě Ing. Stanislav Vacula na Kapitulní konzistoř v Olomouci, že ho týž den navštívil tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích s tím, že v jeho obci vyhořel před dvěma lety po zásahu bleskem kostel, z něhož zůstalo pouze obvodové zdivo. Tajemník mu dále sdělil, že „následkem povětrnostních podmínek je nutno, aby došlo k jeho zboření, a to v nejkratší době, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob, návštěvníků hřbitova, příp. dětí neb jiných občanů“. Ing. Vacula dále napsal: „Žádáme, aby Kapitulní konzistoř požádala o zboření tohoto kostela do 1 týdne“ a potřebné doklady „předložila odboru výstavby ONV v Opavě v této lhůtě. Náklady se zbořením nese vlastník, tj. římskokatolická církev.“ Dne 12.12.1963 se o záchranu kostela pokusil ředitel Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán, když v dopise Kapitulní konzistoři v Olomouci napsal, že „po prohlídce objektu jsme konstatovali, že hmota kostela, která se dodnes nezastřešená uchovala, se zvonicí v sousedství s ohradní zídkou, tvoří v obrazu vesnice stále ještě výraznou dominantu na návrší. Vzhledem k tomu, že za zničení budovy požárem byla vyplacena dle sdělení tajemníka MNV pojistka ve výši 650.000,- Kč, navrhujeme, aby stojící zdivo bylo jednoduchým způsobem zastřešeno, kleštiny znovu sepnuty a výhledově aby budova byla využita pro místní účely. Při zastřešování připouští se v tomto případě konstrukce krovu novodobá při zachování výšky a sklonu střechy.“ K tomu ale nedošlo a dne 14.1.1965 se sešla porada zástupců Okresního národního výboru v Opavě, Místních národních výborů v Hořejších Kunčicích a Podlesí, Lidových milic okresu Opava, vojenského útvaru v Opavě a dalších za účelem postupu bouracích prací kostelů v Podlesí a Horních Kunčicích. Zde bylo dohodnuto, že oba kostely budou odstřeleny v průběhu měsíce února 1965 s tím, že jako první bude odstřelen kostel v Podlesí a následně kostel v Hořejších Kunčicích. Pro provedení demolice měl být k dispozici buldozer a ocelová lana. Odbor výstavby ONV Opava dostal za úkol jednat s Památkovým úřadem a církevními úřady a získat jejich souhlas se zbořením obou kostelů. Místní národní výbor v Hořejších Kunčicích dostal za úkol projednat s pozůstalými odstranění pěti hrobů z blízkosti kostela. Dále bylo dohodnuto, že předmětem demoličních prací nebude zboření zvonice u kostela, že demolici zvonice si musí zajistit Místní národní výbor v Hořejších Kunčicích na vlastní náklady. O přesném datu odstřelu obou kostelů měli být předsedové obou místních národních výborů informováni odborem výstavby Okresního národního výboru v Opavě minimálně čtyři dny předem. Bourací práce na obou kostelích měly být provedeny jako součinnostní cvičení jednotky STCHS CO firmy Ingstav, stavební správy v Opavě, Lidových milicí okresu Opava, vojenské jednotky v Opavě a dalších složek. Součinnost měl organizovat major Pavelek, náčelník štábu CO okresu Opava. Dne 25.1.1965 požádal odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě odbor školství a kultury téhož úřadu o vyjádření, zda nemá námitky proti provedení demolice kostelů v Hořejších Kunčicích a Podlesí. Požádal o stanovisko doplněné vyjádřením Památkového úřadu do dne 5.2.1965; souhlasné stanovisko k demolicím bylo dodáno dne 7.2.1965. Dne 30.1.1965 napsal zástupce Kapitulní konzistoře v Olomouci na odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě, že „souhlasí, aby kostely v Hořejších Kunčicích a Podlesí byly demolicí odstraněny“. Dne 3.2.1965 napsal tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích František Sváček na odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě, že bude nutno „chvíli posečkat ve věci bourání kostela“, protože místní národní výbor ještě nemá souhlas pozůstalých s přemístěním pěti hrobů v okolí kostela. Zároveň dne 3.2.1965 tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích Sváček napsal Krajskému středisku památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, že místní národní výbor „hodlá ke 20. výročí osvobození naší vlasti zbourati zbytky kostela v naší obci“ a požádal „o vydání písemného potvrzení na uvedenou demoliční práci kostela. Doufáme proto, že nám pomůžete v naší práci a potvrzení neb rozhodnutí nám zašlete v co nejkratším čase.“ Dne 2.3.1965 napsal ředitel Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě, že památkáři souhlasí se zbořením kostela v Hořejších Kunčicích. Zároveň však v dodatku k tomuto stanovisku ze dne 8.3.1965 napsal: „Připomínáme, že u vyhořelého kostela v Hořejších Kunčicích byla majitelem vyčerpána pojistka na opravu jiného objektu a náklady na jeho demolici by měl hradit majitel. Kromě toho částka 265.000,- Kč je dosti vysoká a při porovnání s náklady na zastřešení objektu, které by odhadem stálo asi 100.000,- Kč, by bylo ekonomicky výhodnější využít objekt např. na skladiště hospodářských strojů, které jsou na poli zasněženy.“ Dne 23.3.1965 napsal vedoucí odboru výstavby Okresního národního výboru v Opavě Ing. Vacula na Kapitulní konzistoř v Olomouci, že „vzhledem k výsledku různých šetření provedených na vaši žádost uděluje se vám povolání ke zbourání kostelů v Hořejších Kunčicích a Podlesí“ a “ukládá se vám provésti zbourání do 30.4.1965. Při různých šetřeních bylo zjištěno, že oba kostely hrozí zřícením a ohrožují bezpečnost. K dalšímu zachování bylo by zapotřebí stavebních prací v takovém rozsahu, že není možno tyto kostely obnoviti.“ Dále oznámil, že „odstřel kostelů bude proveden n.p. Ingstav, stavební správa Opava a další bourací práce provedou Pozemní stavby Opava. ONV Opava si vyhradil provedení stavebního dozoru pro oba demolované kostely." Kostel byl odstřelen v dubnu 1965. - Pozemek, na němž kostel stál (pozemková parcela č. 1674), je v soukromém vlastnictví.
Zdroj: Pavel Šopák, Kateřina Skalíková, Michala Veselá
Komentáře
Informace doplněny, děkuji.
„Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hořejších Kunčicích pocházel z roku 1769. Tvořila jej mohutná jednolodní stavba, posazená na návrší nad vsí. Vedle kostela se nacházela nízká hranolová zvonice zjevně staršího data, zbořená v 80. letech 20. století. Vzdor jejím hladkým bezozdobným fasádám nelze vyloučit její souvislost s kostelem, který je v Hořejších Kunčicích připomínán již v roce 1393. Kostel měl diskrétně členěná průčelí jednoduchými špaletami vytaženými v omítce a lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na evangelijní straně. V chrámu bylo pět zvonů, největší, zasvěcený P.Marii, pocházel z roku 1568. K roku 1771 jsou v interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva boční, z nichž jeden byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, a také chór s pozitivem.“ 9. srpna roku 1961 kostel zcela vyhořel při velké bouři. V březnu roku 1965 byly zbytky kostela odstřeleny. Z článku: „Zaniklé kostely v Hořejších Kunčicích, Medlicích a Kerharticích“, Pavel Šopák