| Jiná jména: | Dolejší Královice, Unter-Kralowitz |
|---|---|
| Obec: | Dolní Kralovice |
| Kód obce: | 529648 |
| Okres: | Benešov |
| Kraj: | Středočeský |
| Kat. území: | Dolní Kralovice |
| Kód kat. území: | 629332 |
| Sídelní útvar: | Dolní Kralovice |
| Osada: | Dolní Kralovice |
| Kód osady: | 29335 |
| Čtvrť obce: | Dolní Kralovice |
| Kód čtvrtě: | 50112 |
| Pověřený obecní úřad: |
Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností: |
Vlašim |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Dolní Kralovice |
| Kraj (po 1849): | Čáslavský |
| Okres (po 1854): | Dolní Kralovice |
| Soudní okres (1938): |
Dolní Kralovice |
| Politický okres (1938): |
Ledeč nad Sázavou |
| Soudní okres (do 1949): |
Dolní Kralovice |
| Politický okres (do 1949): |
Ledeč nad Sázavou |
| Okres (po 1949): | Ledeč nad Sázavou |
| Okres (po 1960): | Benešov |
| Kat. území stab. katastru: |
Dolní Kralovice |
| Rok mapování stab. katastru: |
1838 |
| Typ lokality: | zaniklá hl. městská čtvrť |
| Administrativní typ lokality: |
- (historická čtvrť) |
| Název CZ GIS dílu: | Dolní Kralovice |
| Kód CZ GIS dílu: | 50112 |
| X [JTSK]: | -696330 |
| Y [JTSK]: | -1095800 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 1970 (629332) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | vodní nádrž |
| Postaveno: | 13. století |
| Zbořeno: | koncem roku 1975 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.671343°N, 15.157664°E
Poloha: v městysi
Informace: Kostel byl působivou gotickou stavbou s obdélnou lodí a obdélným, pětiboce uzavřeným presbytářem. Loď byla nečleněná, plochostropá, presbytář byl zpevněn hranolovými, dvakrát odstupněnými opěráky s pultovou stříškou. Zaklenut byl křížovou klenbou s hruškovými žebry, vybíhajícími z jehlancových konzol. K jeho severní stěně byla připojena obdélná sakristie s oratoří v patře, zastřešená pultovou střechou. K západnímu průčelí přiléhala vysoká hranolová věž s vysokou jehlancovou střechou. Přístupná byla gotickým lomeným portálem, pod věží bylo sklenuto křížovou klenbou. Do západní části lodi byla vestavěna zděná kruchta nesená dvěma pilíři. Kostelnímu vybavení dominoval hlavní oltář a vyřezávaná kazatelna z poloviny 18. století, ze staršího mobiliáře pocházela gotická Madona, umístěná dnes v kostele v Křivosudově. V letech 1971 - 1972 proběhl v interiéru restaurátorský a archeologický průzkum; mimo jiné byla objevena řada kvalitních gotických fresek z 80. - 90. let 14. století. Malby byly sejmuty, zrestaurovány a dnes jsou uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu. - Podle některých pramenů stál (snad dřevěný) kostel v těchto místech již roku 1187. Během 13. století byla původní svatyně nahrazena kamenným kostelem. V písemných pramenech je kostel výslovně připomínán až roku 1352. Během 14. století byl kostel několikrát goticky přestavěn. Kolem roku 1330 byla postavena nová gotická loď a po polovině 14. století k ní byl připojen presbytář. Během 18. století byl kostel barokně upravován a zařízen novým mobiliářem. Větší úprava proběhla roku 1927, kdy pod vedením stavitele Čeňka Nevečeřala byl kostel novogoticky upraven (byla odstraněna původní románská okna v lodi a regotizována věž, poškozená po úderu bleskem v roce 1873). Poslední oprava kostela proběhla v roce 1950. - V roce 1963 bylo rozhodnuto o stavbě Želivské přehrady. Na počátku 70. let 20. století byla zbořena většina domů v městysi a roku 1972 bylo zahájeno napouštění přehrady. Koncem roku 1975 byl kostel odstřelen jako poslední objekt v městysi a následně bylo jeho místo zatopeno Želivskou přehradou. Před odstřelem byly sejmuty a uschovány architektonické články kleneb lodi a sakristie, západní portál lodi a zachovalé fragmenty středověkých nástěnných maleb. Demontovány a uchovány byly také unikátní gotické krovy lodi a presbytáře, pocházející z doby po roce 1476. Do dnešní doby se zachovala také většina kusů mobiliáře, které byly převezeny do několika kostelů na Benešovsku. - Prakticky všechny zachovalé stavební prvky zaniklého kostela byly v roce 1975 přeneseny Do kouřimského skanzenu. Navzdory skutečnosti, že se jednalo o jeden z prvních objektů, který byl do muzea krátce po jeho založení přemístěn, nedošlo dosud k jeho znovupostavení. V 70. a 80. letech 20. století nebyla rekonstrukce památky možná z ideologických důvodů, neboť ze strany zástupců tehdejšího režimu přicházely obavy, že by se znovupostavený kostel mohl stát "nežádoucím poutním místem" věřících obyvatel z oblasti Posázaví. Byla proto zvažována možnost rekonstrukce pouhého středověkého krovu, a za tímto účelem vznikly dvě studie, které navrhovaly různé způsoby prezentace tohoto architektonického torza. K jejich realizaci naštěstí nedošlo, a tak bylo mimoděk zabráněno uskutečnění počinu, který by byl v rozporu s dnešními zásadami památkové péče. V současnosti zpracovávaný projekt dostavby muzea předpokládá stavbu kopie kostela s osazením veškerých zachovalých prvků (tj. konstrukcí krovů, architektonických článků a středověkých nástěnných maleb) a výhledově i s možností navrácení existujících částí původního mobiliáře. - Pozemek, na němž kostel stál, patří firmě Povodí Vltavy, s.p. z Prahy.
Zdroj: Martin Čechura - Zničené kostely Čech; www.skanzenkourim.cz
Komentáře