* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
2.144

Čistá

Jiná jména: Město Litrbachy, Lauterbach, Lauterbach Stadt
Část obce: Podstrání
Kat. území: Čistá u Rovné
Kód kat. území: 742163
Obec: Rovná
Okres: Sokolov
Kraj: Karlovarský
Region: Horní Slavkov
Okres (1938): Loket
Země: Čechy
X [JTSK]: -862296
Y [JTSK]: -1023815
13.752

kostel sv. Michala

Zaniklý zděný kostel (známka 600)

Typ stavby: kostel
Církev: římskokatolická
Parcela: pozemková č. 120/2 (742163)
Období devastace: 1945–1989
Důvod devastace: vojenský prostor
Postaveno: (16. století), 1774 - 1775, věž 1777
Zbořeno: asi 1956

WGS84 souřadnice objektu: 50.099515°N, 12.729258°E

Poloha: na západním okraji náměstí

Informace: Základové zdivo kostela je vykopáno z trosek. - Jednolodní, obdélný, s polokruhově uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží (se třemi zvony) v ose kostela za presbytářem na východní straně. Obdélná loď měla zaoblené rohy, nečleněné stěny byly prolomeny obdélnými, půlkruhově zaklenutými okny. Presbytář byl obdélný, zevně uzavřen trojboce, uvnitř půlkruhově. Hranolová věž byla členěná do dvou pater, se třemi velkými a dvěma malými zvony. Vybaven byl kvalitním barokním mobiliářem, zejména hlavním barokním oltářem, bočním oltářem z 2. poloviny 17. století a kazatelnou z roku 1772. - Původní raně renesanční farní kostel byl postaven patrně v 1. polovině 16. století podle návrhu neznámého architekta na západním okraji náměstí. Zdejší fara je poprvé připomínána k roku 1551. Následně se však ve zdejší oblasti rozšířilo luteránství, ke kterému se hlásila většina obyvatel města, a proto byla fara zrušena. Změna nastala až po bitvě na Bílé hoře a následné rekatolizaci ve 20. letech 17. století. V roce 1624 byl v Čisté ustanoven první katolický farář Christian Pfeffer, samostatná farnost však byla obnovena až roku 1671 a do té doby byl zdejší kostel filiálním ke kostelu sv. Kateřiny v Krásně. - Podle dochovaných záznamů tvořily bohatý inventář starého kostela tři zvony, pět oltářů, sochy, obrazy a další. Během velkého městského požáru koncem roku 1772 starý kostel včetně vybavení, spolu s větší částí zástavby města, do základů vyhořel. V letech 1774 - 1775 byla poté na místě původního zničeného objektu postavena podle návrhu stavebního mistra Wenzela Hausmanna z Teplé novostavba pozdně barokního farního kostela sv. Michaela Archanděla. Pro nedostatek prostředků z důvodu vysokých nákladů na obnovu města po požáru však musel architekt oproti plánům značně zjednodušit architektonickou výzdobu vnějšího pláště kostela. V roce 1775 byl poté farní kostel sv. Michaela Archanděla slavnostně vysvěcen. - Kvůli nedostatku místa na stavební parcele byl architekt Hausmann rovněž patrně nucen pozměnit původní plány a přenést zvonovou věž z hlavního průčelí kostela a umístit ji neobvykle v ose za presbytářem na východním okraji objektu, obráceném do prostoru náměstí. Stavba věže poté proběhla v roce 1777 a její přízemí sloužilo jako sakristie. Těsně před vstupním průčelím pak byla postavena obdélná budova fary. - V roce 1777 podal loketský varhanář Johann Josef Pleyer návrh na vytvoření nových varhan s mechanickou trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi za 840 zlatých. Pro nedostatek prostředků však byl nakonec k vytvoření varhan vybrán levnější plzeňský varhanář Franz Prokop Nolli, který poté roku 1781 postavil v kostele za 270 zlatých nové dvoumanuálové varhany. Roku 1827 navrhl varhanář Johann Konstantin Müller z Nepomyšle pořízení nových varhan, které by nahradily tehdy již značně zchátralý nástroj na kruchtě. Varhanář však nakonec provedl toho roku za 135 zlatých pouze opravu starých varhan, poškozených deštěm a sněhem. Další opravy zdejších varhan provedli v roce 1843 chebský varhanář Johann Georg Müller za 317 zlatých, roku 1867 karlovarský varhanář Bartoloměj Haberzetl a roku 1885 varhanář Johann Georg Sommer z Polné u Chebu za 135 zlatých. V roce 1889 poté neznámý varhanář provedl patrně menší práce na opravě varhan v hodnotě 46 zlatých. V roce 1895 poté zdejší varhany opravoval chebský varhanář Martin Zaus, který nahradil původní mixturu osmistopým principálem. V roce 1906 navrhoval Christof Müller z Pomezí stavbu nových varhan, které by nahradily tehdy již zchátralý starý nástroj, k samotné realizaci však nakonec tehdy nedošlo. Nové varhany poté v kostele postavila až roku 1914 varhanářská firma Markus a Zeidler z Úšovic u Mariánských Lázní za 5.800 korun. V roce 1934 opravoval zdejší varhany kraslický varhanář Ernst Fuchs za 3.500 korun. - Hodnotné pozdně barokní vnitřní zařízení kostela pocházelo z doby výstavby objektu v sedmdesátých letech 18. století. Při závěrové stěně presbytáře kostela stával pozdně barokní vyřezávaný sloupový portálový hlavní oltář sv. Michaela Archanděla. Ve středu oltáře býval zavěšen mladší olejový obraz sv. Michaela Archanděla v bohatě vyřezávaném rámu od neznámého autora patrně z druhé poloviny 19. století. Výjev znázorňoval titulního světce jako drakobijce se štítem a mečem. Na oltářním pultu byl postaven bíle štafírovaný bohatě vyřezávaný tabernákl s drobnou plastikou Kalvárie v horní nice a Beránkem Božím ve svatozáři, stojícím na plastických oblacích na jeho vrcholu. Na konzolách po stranách tabernáklu byly postaveny vyřezávané sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jáchyma. Po stranách oltářního obrazu byly situovány sloupy s korintskými hlavicemi a mohutnými nástavci, vynášející bohatě zdobené retabulum s plastickým baldachýnem, zdobené hlavičkami andílků a plastikami andělů. Teprve v roce 1834 oltář v podobě surového dřeva prvně štafíroval mistr Alois Mayss z Lokte. V úzkých zaoblených rozích lodi po obou stranách triumfálního oblouku stávaly pozdně barokní postranní oltáře. Na pravé epištolní straně stál postranní oltář sv. Kříže s mohutným vyřezávaným barokním sousoším Kalvárie z 2. poloviny 17. století. Pod Krucifixem doplňovaly skupinu plastiky Panny Marie, sv. Jana a Máří Magdalény, postavené na vrcholu tabernáklu. Na levé evangelijní straně stál protějškový postranní oltář sv. Jana Křtitele s olejovým oltářním obrazem titulního světce ve středu. Na oltářním pultu stál tabernákl s plastickým křížem s Krucifixem na vrcholu. Po stranách oltářního obrazu byly situovány sloupy, na kterých byly postaveny plastiky andělů. Na vrcholu oltáře bylo umístěno vyřezávané barokní sousoší Piety, patrně rovněž z 2. poloviny 17. století. - Při levém pilíři triumfálního oblouku byla situována pozdně barokní kazatelna z roku 1772, zdobená na koši dvěma reliéfy biblického motivu s měděným hadem a starozákonního Proroka Eliáše. V emblému na zábradlí se nacházel pamětní latinský nápis: „Ad majorem Dei gloriam et honorem S. Michaelis archangeli renov. anno domini MCMI“ (Pro slávu nejvyššího Boha a na počest svatého archanděla Michaela renovováno Léta Páně 1901). - Na protější straně byla u pravého pilíře triumfálního oblouku postavena hodnotná cínová křtitelnice od neznámého autora, pocházející snad ještě z inventáře původního kostela. Zápis ve farní kronice říká, že: „Křtitelnice z cínu by měla pocházet od měšťanů Norimberka, kteří zde v nejstarších dobách vlastnili doly, a kostelu věnovali darem“. Mezi liturgické předměty kostela patřilo mnoho cínových oltářních svícnů z 2. poloviny 18. století, či pozlacená cínová monstrance. - V lodi byly postaveny dvě řady vyřezávaných dřevěných kostelních lavic. - V roce 1915 byl do kostela pořízen nový lustr za 210 korun. - Ve věži byl umístěn velký hlavní zvon, 192 kg těžký. Jednalo se o mistrovské dílo slévačské firmy Divall z Chebu, která jej odlila v roce 1778. Visel ve středu věže, vedle něj visely dva velké, ale o něco menší zvony, po stranách dva nejmenší. Velký mariánský zvon byl pokryt sérií plastik „Ecce homo“ a doplněné nápisem: „Pane, pomoz nám z každé nouze skrze svou mučednickou smrt“ (Herr durch deinen Mortertod helfe uns aus aller Not). Dva vedlejší, o něco menší zvony, nesly jména svatých Michaela a Josefa. Oba měly po obvodu mistrovsky provedený nápis „Fusa fui a Mathia Divall in caesarea regia civitate Egrana“ (odlil mě Matyáš Divall v císařském královském městě Cheb). Byly odlity v roce 1828 ve firmě Elisabeth Divallové. Dva nejmenší zvony nesly po obvodech stejný nápis: „Eger anno 1774 Johann Georg...“ (Cheb, roku 1744 od Johanna Georga). Roku 1917 musely být z věže sundány staré historické zvony. Stejně tak byl snesen i menší zvon z kaple sv. Jana Křtitele, vážící 31 kg. Všechny byly roztaveny pro armádní potřeby. Nový zvon byl objednán v roce 1920, v témže roce odlit. Byl zhotoven tak, aby jeho hlas zněl ve „fis“. Vysvěcen byl 7.3.1920. Jeho celková cena byla 17 360 tehdejších korun a odlila jej specializovaná slévačská firma Richard Herold v Chomutově. Zvon, vážící 95 kg, byl slavnostně zavěšen do kostelní věže dne 27.6.1926. Ale ani nový zvon nepřežil příští válku. Dne 16.1.1942 vojáci wehrmachtu snesli zvon z věže a odvezli jej jako materiál na válečnou výrobu. - Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva byl vydán zákaz osidlování města a okolí, kde vláda ČSR svým usnesením ze dne 17.9.1946 vyhlásila Vojenský výcvikový tábor Císařský les, jehož součástí se stalo i město Čistá. Kostel přestal být udržován a postupně chátral. Z interiéru kostela byl následně odvezen pozdně barokní hlavní oltář sv. Michaela Archanděla, který je dnes instalován v zámecké kapli sv. Anny v Osečanech na Sedlčansku, a pouze ještě několik drobností. Během několika vojenských cvičení s nácvikem dobývání nepřátelského území ve skutečných bojových podmínkách spojených s natáčením instruktážního filmu "Výcvik boje o osadu a v osadě" v zimě na přelomu let 1947 - 1948 bylo opuštěné město ostřelováno těžkou armádní technikou, ničeno granáty a plamenomety a bořeno tanky. Objekt kostela se stal jedním z cílů leteckého bombardování. Dne 1.7.1950 bylo poté silně poničené město začleněno do nově vzniklého vojenského újezdu Prameny, jehož součástí zůstalo až do jeho zrušení ke dni 15.8.1954. - Trosky budov zástavby města včetně bývalého kostela byly poté patrně v roce 1956 strženy a rozhrnuty buldozery; z kostela zůstaly jen rozházené velké opracované kameny. Dne 13.2.1957 informoval Okresní národní výbor Sokolov, že demolice v Čisté již byly provedeny. - Nyní je u bývalého kostela postavena jen pamětní deska s historií města. - V roce 2014 provedl tým archeologů pod vedením Mgr. Filipa Prekopa z loketského pracoviště Národního památkového ústavu zjišťovací archeologický průzkum pozůstatků kostela sv. Michaela Archanděla v rámci projektu zaměřeného na poznávání středověké hornické krajiny severní části Slavkovského lesa, podpořeného Ministerstvem kultury. Během výzkumu byla lokalizována poloha kostela. Čtyři položené sondy zachytily jihozápadní nároží a severní podélnou zeď kostelní lodi a nároží věže za presbytářem. Nalezeny byly rovněž fragmenty kamenného ostění a dlažby kostela. Lokalitu zaniklého města s relikty bývalého kostela a dalších objektů v současnosti udržuje spolek Terra incognita, který se rovněž stará o její dokumentaci a popularizaci. Spolek připravuje podání návrhu na prohlášení území zaniklého města za archeologickou památku. - Pozemek, na němž kostel stál, patří římskokatolické církvi; v roce 2024 půjde na stabilizaci základů kostela 50.000,- Kč z dotačních programů Karlovarského kraje.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

Fotogalerie

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: