| Jiná jména: | Tschachwitz |
|---|---|
| Obec: | Březno |
| Kód obce: | 563013 |
| Okres: | Chomutov |
| Kraj: | Ústecký |
| Kat. území: | Březno u Chomutova |
| Kód kat. území: | 614491 |
| Sídelní útvar: | Čachovice |
| Osada: | Březno |
| Kód osady: | 14494 |
| Pověřený obecní úřad: |
Chomutov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Chomutov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Kadaň |
| Kraj (po 1849): | Žatecký |
| Okres (po 1854): | Kadaň |
| Soudní okres (1938): |
Kadaň |
| Politický okres (1938): |
Kadaň |
| Soudní okres (do 1949): |
Kadaň |
| Politický okres (do 1949): |
Kadaň |
| Okres (po 1949): | Kadaň |
| Okres (po 1960): | Chomutov |
| Kat. území stab. katastru: |
Čachovice |
| Rok mapování stab. katastru: |
1842 |
| Typ lokality: | díl území (dominantní) |
| Administrativní typ lokality: |
- (díl rekonstrukční) |
| Název CZ GIS dílu: | Čachovice I |
| Kód CZ GIS dílu: | 30161 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | kú=os. Březno (dř. kú Čachovice) |
| X [JTSK]: | -811522 |
| Y [JTSK]: | -1000799 |
Zaniklý zděný kostel (známka 600)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | firemní |
| Parcela: | pozemková č. 2170 (614491) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | těžba |
| Postaveno: | doložen od 1352, přestavěn 1716 - 1720 |
| Zbořeno: | červenec 1970 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.373542°N, 13.383188°E
Informace: Na konci stoupající protáhlé návsi stál kostel, doložený v písemných pramenech již v roce 1358, ale dá se předpokládat, že stál již podstatně dříve. - Na místě starého gotického kostelíka byl v letech 1716 - 1720 postaven nový objekt v raně barokním slohu: jednolodní, obdélný, honosný, se čtverhranným presbytářem. Stěny lodě byly členěny pilastry a velkými kasulovými okny, horní část obíhala profilovaná římsa. V polovině severní strany stála mohutná hranolová věž. V roce 1863 věž shořela, nová postavena 1869 - 1870. V severní stěně se nacházel hlavní obdélný portál, nad ním segmentové okno. V horním patře věže byl kruhový hodinový ciferník a nad ním další segmentové okno, zastřešena byla vysokou cibulovou střechou. K presbytáři byla připojena velká obdélná sakristie. Západní průčelí bylo zvýrazněno pilastry a plochým předstupujícím rizalitem, završeno bylo volutovým štítem. Ve spodní části byl obdélný portál. Nad kostelem byla vysoká sedlová střecha, se sanktusovou věžičkou v chóru. Interiér byl zaklenut plochou plackovou klenbou, svedenou na vnitřní pilastry, presbytář valeně s výsečemi. Strop byl vyzdoben cennými rokokovými freskami. V západní části lodi byla vestavěna zděná kruchta, zdobená malbami Františka A. Müllera z roku 1751 s motivy ze života sv. Václava. Na kruchtě byly umístěny varhany z roku 1778. Presbytáři dominoval pseudobarokní oltář z 19. století. Boční oltáře panelové, niky se sochami sv. Jana a sv. Antonína z 1722. Rokoková kazatelna z roku 1783 pravděpodobně od A. Waitzmanna. Křtitelnice z roku 1691. Varhany z roku 1778 rozšířené od I. Schmidta z Lokte (devastovány v roce 1966). Sochy evangelistů na triumfálním oblouku a za varhanami od F. Vettera, kolem roku 1720. Křížová cesta malovaná v roce 1849 F. Krouským z Kralup. Obrazy Panny Marie z roku 1856 od R. Bayera. - Roku 1863 zasáhl vesnici velký požár, který se nevyhnul ani kostelu. Kostelní věž zcela vyhořela a znovu byla postavena až v letech 1869 - 1870. Při opravě kostela v roce 1883 byla otevřena krypta pod chórem a v ní nalezeny dvě rakve (Anna Helena ze Štampachu, rozená z Kmentu a rytíř Volf za Štampachu, majitel statku Libouš /1528 - 1553/). Při další rozsáhlé opravě v roce 1926 byla sňata i stávající omítka a pod ní se objevila omítka renesanční zdobená sgrafity a původní druhotně použité zdivo starého gotického kostela. - Na počátku 60. let 20. století byla obec odsouzena k zániku, a to jednak stále se rozšiřující těžbou hnědého uhlí, tak i stavbou Nechranické přehrady. Během roku 1967 byly snímány nástěnné malby od Františka A. Müllera a byly přeneseny do kláštera v Oseku. Původně měla být sejmuta jen malá část, po bližším prozkoumání však byly dodatečně vysoce ohodnoceny a restaurátoři usilovali o sejmutí co největší části těchto maleb. Hodlali tak učinit i bez nároku na honorář, situaci však znesnadnilo sesazení střechy, která byla použita ve vyhořelém kostele na Liberecku. Objekt byl tímto razantně narušen a rychle chátral, práci znesnadnily i další technické potíže. Zbylé secco fresky se nepodařilo sejmout ani do konce roku 1968. Investor, doly Nástup, začal naléhat na urychlení jednání a posun demolice nejpozději na červenec 1969. Doly Nástup urgovaly povolení demolice do konce roku 1969. V původních plánech z roku 1962 se počítalo se zachováním kostela, v roce 1963 však bylo rozhodnuto o demolici celé obce. V roce 1964 byl vandalsky poničen nejen kostel, ale i sloup 14 sv. pomocníků u kostela. Stavbou Nechranické vodní nádrže zaniklo v roce 1967 šest vesnic a částečně byl zatopen i katastr Čachovic. Jeho podstatně větší část byla později zasypána výsypkami Dolů Nástup. - Kostel byl odstřelen v červenci 1970, památková ochrana byla dodatečně sňata dne 22.9.1970. - Pozemek, na němž kostel stál, patří firmě Severočeské doly, a.s. z Chomutova. - Ves Čachovice byla zcela zbořena kvůli dolům.
Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech
Komentáře