WGS84 souřadnice objektu: 49.0651561894°N, 14.8500314312°E

Poloha: ve vsi

Informace: Má novou střechu, sanktusník měděnou. Kolem kostela je nově uděláno odvodnění. - Původní sanktusník byl odstraněn poté, co do něj koncem 60. let 20. století uhodil blesk a poškodil jeho ukotvení a krytinu; obnoven byl až při opravě kostela v roce 2009. - U počátků kostela bylo podivuhodné zachránění služebné, kterou zde přepadli dva pobudové. Roku 1710, kdy začíná tento příběh, se poblíž již existující vsi Mláka rozkládal hustý prales. Dívka, jejíž jméno bývá v literatuře nejčastěji uváděno jako Marie Anna Leslerová, rodačka z poměrně vzdálené Jihlavy, se tudy ubírala z Budějovic zpět do svého domova. Když přišla do těchto míst, vrhli se na ni dva loupežníci a chtěli ji znásilnit. V tom velikém nebezpečí děvče vzývalo Pannu Marii, k jejímuž milostnému obrazu se v Českých Budějovicích často modlila a měla k němu velikou důvěru. Podle legendy se jí podařilo zmizet zázračným způsobem, takže na zlosyny padla bázeň a utekli. Zbožná panna pak nešla směrem na Jihlavu, jak původně zamýšlela, ale vrátila se do Budějovic a ihned tu z vděčnosti nechala zhotovit obraz Panny Marie Budějovické. Ten pak na místo své záchrany dopravila a zavěsila na strom. Rustikální obraz je malován na obrysově vykrajované desce a znázorňuje Pannu Marii s rozevlátými vlasy a sepjatýma rukama. Událost se měla stát přesně v místech, kde byla později zřízena poutnická studánka, zrušená okolo roku 1973 a přebudovaná na studnu (dodnes u domu č.p. 22). Mohutný dub, na němž podle tradice visel votivní obraz Panny Marie Budějovické, se nalézá pár metrů opodál jako chráněný strom. O něco později, po záchraně dívky, augustiniánský kanovník P. Norbert Moiha, který administroval okolní farnosti z Třeboně, nechal pro obraz postavit dřevěnou kapličku. Lidé se sem začali chodit modlit. Jistý obyvatel z Brna věnoval později značnou finanční částku jako votivní dar za své uzdravení u obrazu Panny Marie v Mláce; k tomu se připojily dary poutníků, zvláště z Jihlavy, stavební materiál od dobrodinců z okolních obcí Třeboně, Lomnice, Kolence, klece, Mláky, Lásenice, Roseče, Mníšku, Pístiny, Stříbřece, Hlíny, Pěny atd. Stavbu kostela také významně podpořili majitelé třeboňského panství kníže Josef Adam Schwarzenberk a jeho manželka Eleonora. Roku 1759 bylo započato se stavbou kostela v barokním stylu, jenž byl stavěn nákladem 6.395 zlatých, a dne 15.8.1769 na Nanebevzetí Panny Marie posvěcen arcibiskupským vikářem Janem Františkem Kobošem z Veselí nad Lužnicí. Tento den byl zároveň do kostela přenesen milostný obraz Panny Marie Mlácké a sloužena zde první mše svatá. Kostel nese neobvyklé patrocinium „Zasnoubení Panny Marie“, jediné toho druhu v českobudějovické diecézi. Svátek upomíná na zasnoubení Panny Marie se sv. Josefem tak, jak jej zmiňuje Matoušovo evangelium. - Kostel stavěl schwarzenberský polír Vavřinec Habel jako jednolodí s půlválcovým presbytářem, sakristie byla přistavěna později. Nad západním průčelím je situován volutový štít s výklenkem, v němž se nachází jednoduchá nástěnná malba Panny Marie Budějovické; osmiboká věžička s cibulovou bání nad štítem byla z havarijních důvodů snesena roku 1974. Interiér svatyně je vybaven kvalitním barokním mobiliářem; především masivním retabulem hlavního oltáře, jehož centru dominuje prosklená nika s obrazem Panny Marie Budějovické, pravděpodobně původním votem, jež nechala pořídit zachráněná dívka, a dále sochami rodičů Panny Marie sv. Anny a sv. Jáchyma a rodičů sv. Jana Křtitele sv. Alžběty a Zachariáše. V nástavci je umístěna skupina Nejsvětější Trojice a několik soch andělů i drobnějších andílků. Boční, pozdně barokní oltáře, jsou zasvěceny sv. Linhartu a sv. Vojtěchu. Figurální plastiky pocházejí vesměs z blíže neznámé dílny, působící na jihu Čech ve 3. třetině 18. století. V 18. a 19. století přicházelo do kostela vyprosit si milosti velké množství poutníků. Ve 20. století již návštěvnost nebyla tak velká. Od roku 1923 se snažili poutní tradici oživovat dominikáni, působící dočasně v Třeboni. V době komunistické ateizace návštěvnost dále klesala a kostel začal postupně pustnout. Po roce 1989 dochází k oživené poutí. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; ta zorganizovala v letech 2008 - 2017 opravu kostela s využitím dotací od Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: Jiří Černý: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dol

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat