* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
8.086

Lesy

Jiná jména: Hercogsvald, Heřejvald, Herzogenwalt, Herčivald, Herzogwald
Část obce: Budišov nad Budišovkou
Kat. území: Lesy
Kód kat. území: 615544
Obec: Budišov nad Budišovkou
Okres: Opava
Kraj: Moravskoslezský
Region: Moravský Beroun
Okres (1938): Dvorce
Země: Morava
X [JTSK]: -518773
Y [JTSK]: -1096362
12.703

bratrská modlitebna

Zaniklá zděná velká kaple (známka 600)

Typ stavby: kaple
Církev: bratrská
Vlastnictví: soukromé
Parcela: pozemková č. 2356 (615544)
Období devastace: 1945–1989
Důvod devastace: jiný
Postaveno: 1900 - srpen 1900

WGS84 souřadnice objektu: 49.843299°N, 17.607955°E

Poloha: VSV od katolického kostela

Informace: Modlitebna je zcela zbořená, její místo je zalesněno. - Ke konci devatenáctého století začal obec Lesy častěji navštěvovat evangelický kazatel Wilhelm Arnstadt, který si zde oblíbil rodinu sedláka Josefa Richtera, v jehož statku se shromažďovali evangelíci, kteří už dříve navštěvovali evangelická kázání v Gnadenfeldu. V roce 1887 byl vystřídán kolportérem Fridrichem Jordanem, díky kterému se místní evangelíci dozvěděli o působení Jednoty bratrské. Roku 1890 požádalo několik místních rodin o přístup do Jednoty. Ačkoliv byla ves v podstatě neznámá, usnesl se dne 21.4.1891 výbor Jednoty bratrské v Rakousku o jejich připuštění do církve. Na konci roku 1891 měla zdejší bratrská skupina 21 členů a bohoslužby se i nadále konaly v místnosti zapůjčené sedlákem Richterem, který později i po špatné zkušenosti, kdy jeden z evangelíků chtěl přejít do bratrstva, ale než stihnul přejít, zemřel, takže nemohl být pohřben na žádném hřbitově, prodal pozemek ke zřízení vlastního bratrského hřbitova. Roku 1892 měl místní sbor Jednoty bratrské již 39 členů, kteří ale stále neměli vlastního kazatele, což bylo, vzhledem k odlehlé poloze obce, značně nežádoucí. Proto byl povolán František Xaver Spiegler z Čeňkovic, jenž dříve založil kazatelnu v Karlovicích u Vrbna pod Pradědem; tato ves však byla pro věřící z Lesů těžko dostupná. Za jeho pomoci se církev do konce století rozšířila na 50 členů a další se hlásili. Roku 1905 byla zdejší pobočka přifařena ke sboru v Ústní nad Orlicí. V té době čítala už 65 věřících. - Jelikož malá modlitebna u sedláka Richtera přestala rozrůstajícímu se sboru stačit a kazatel potřeboval lepší ubytování, napsal dne 4.10.1899 bratr Spiegler do Potštejna naléhavý dopis ohledně potřeby větší modlitebny a doplnil jej vlastním náčrtem. O půl roku později byly plány navržené farářem Reichlem předloženy okresnímu hejtmanství ve Šternberku, které je po menších úpravách schválilo a vydalo povolení ke stavbě kostela a přilehlé fary. Hlavní otázkou však bylo, jak pokrýt náklady stavby. Sbor v Lesích měl sice k roku 1900 našetřeno 3.150 rakouských korun, ale rozpočet stavby měl činit až 14.800 korun. Farář Reichel našel pomoc u Ředitelství Jednoty v Berthelsdorfu, které přispělo částkou 10.000 korun. Tato částka pokryla stavbu celého kostelíka bez zvonů. Do konce srpna 1900 byl na pozemku Josefa Richtera kostelík postaven. O čtyři roky později byla za pomoci půjčky dostavěna taktéž fara. - Pozemek, na němž modlitebna stála, je v soukromém vlastnictví.

Zdroj: Karl-Heinz Körper; Adolf Vacovský

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: