Jiná jména: | Hostiwitz |
---|---|
Část obce: | Hostivice / Břve |
Kat. území: | Hostivice / Litovice |
Kód kat. území: | 645834, 645842 |
Obec: | Hostivice |
Okres: | Praha-západ |
Kraj: | Středočeský |
Region: | Hostivice |
Okres (1938): | Unhošť |
Země: | Čechy |
X [JTSK]: | -754601 |
Y [JTSK]: | -1042169 |
Zaniklá zděná křížová cesta (známka 600)
Typ stavby: | křížová cesta |
---|---|
Církev: | římskokatolická |
Parcela: | pozemková č. 1244/1 (645834) |
Období devastace: | 1945–1989 |
Důvod devastace: | jiný |
Postaveno: | 1720 - 1723 |
Zbořeno: | 1950 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.079593°N, 14.265269°E
Poloha: 13. kaplička poutní cesty od bývalé Strahovské brány v Praze do Hájku, na křižovatce ulic Čsl. Armády a Okružní
Charakteristika: velká
Informace: Kaplička byla úmyslně stržena v roce 1950; byla omotána ocelovým lanem a stržena pásovým traktorem se zdůvodněním, že stínila. - Kaplička neměla žádného donátora, zaplacena byla z peněz kláštera. Místo erbu byl vymalován symbol Nejsvětější Trojice - Boží oko. Nápis k tomu: „Divina providentia filii, pietasqe matris.“ (Božská prozřetelnost Synova a zbožnost Matčina). - Popis obrazů v kapličce podle biskupa Antonína Podlahy: nahoře: Ježíšek v domácnosti dlí s Pannou Marií a sv. Josefem, dole: Sv. František a sv. Klára rozjímají spolu o věcech Božských. - Nápisy v kapličce latinsky: „Est Homo, qui DEUS est; Pater est, sed qui Pater haud est; Est Virgo, at Mater; quam sacro sancta Trias. Ardet Franciscus Pater, Ardet Filia Clara; Duplex in sacro stat Salamandra rogo.“ Překlad: „Jest člověk, který Bohem jest, ale co Otec není; Jest Panna a matka, to nejsvětější Trojice. Hoří nadšením otec František, nadšena jest dcera Clara.“ - Hájecká cesta byla mariánsko-františkánská poutní cesta, která spojovala pražskou Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteře Hájek, který se nachází na území obce Červený Újezd nedaleko Unhoště. Začínala v Praze u Strahovské brány, původně byla dlouhá necelých 20 kilometrů, kapličky na ní byly rozestavěny ve skoro pravidelných odstupech cca 800 - 900 metrů. - Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Němec, dnes již nelze projít v celém její původní trase, protože je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Také z původních dvaceti kapliček jich do dnešního dne zbylo pouhých dvanáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě. Od Pražské Lorety cesta vedla po trasách dnešních ulic Pohořelec, Dlabačov, Gymnastická, Za Strahovem, U Ladronky. Přes dnešní ulici Tomanovu pokračovala přímo ve směru nynější stezky kolem Ladronky a navazuje krátký úsek překrytý částí dnešní Podbělohorské ulice. Od křižovatky s Kukulovou směrem k Malému Břevnovu pokračovala cesta zhruba v dosavadním směru úsekem, kterým dnes vedou jen nevýrazné pěšiny. Přes Malý Břevnov procházela zhruba ve stopě dnešních ulic Bolívarova, Na břevnovské pláni, U Boroviček a Karlovarská. Dále procházela po trase dnešní výpadovky (Karlovarská, Čsl. Armády) až do Hostivice, přičemž přes mimoúrovňovou křižovatku Řepy samozřejmě v původní trase (tedy zhruba po dnešní ulici Na Hůrce). Z Hostivice pokračovala po dnešní Litovické ulici až do Litovic, dále po dnešní ulici U Sušičky. Závěrečný úsek polní cesty je dosud zachován v původní trase. Cesta mezi 18. kapličkou a Hájkem byla ve 2. polovině 20. století rozorána, v letech 1999 - 2000 ji spolek Hostivít ve spolupráci s městem Hostivice vyměřil, obnovil a vysázel kolem ní lipovou alej. Kapličky jsou číslovány od I. do XX., číslo I. je Praze nejblíže. - Výklenkové kapličky byly hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu s pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem, na vrcholu měly kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi. Uvnitř na omítce měly horizontálně půlené malby, přičemž v horní polovině byly výjevy ze života Panny Marie, v dolní polovině ze života svatého Františka a doplňoval je latinský nápis ve formě elegických distich. Malby ve výklenku byly vybrány tak, aby spolu námětově ladily - např. narození Panny Marie a narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka a podobně. Mezi výklenkem a římsou byl znak donátora. Rozměr kapliček činil v průměru 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 m) a půdorys byl 3,8 m x 1,3 m. - V letech 1623 - 1625 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí, a proto byla v roce 1630 přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl (umístěním 4 mnichů) založen a v následujících letech vybudován klášter. - V letech 1720 - 1723 bylo na náklady donátorů vystavěno 20 kapliček podél poutní cesty, do roku 1734 pak trvala její výzdoba. Donátoři přispěli 200 zlatých na výstavbu jedné kapličky a 20 zlatých na údržbu. Takto přispěli například Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic a Magistrát Starého Města pražského. Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (50 zlatých za kapličku), který byl i projektantem stavby, kameník Herstoff či Herrstorff (70 zlatých za kapličku) a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (30 zlatých za kapličku), autor výzdoby. - První kompletní rekonstrukce všech staveb podél cesty proběhla v letech 1751 - 1752. Druhá rekonstrukce včetně restaurace maleb byla provedena v letech 1773 - 1774. Poté Josef II. zrušil příslušnou nadaci a kapličky začaly chátrat. - V letech 1899 - 1900 bylo opraveno 14 kapliček, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta byla už v některých částech přerušena novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Scheiwl. - Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. Do roku 2001 se z původních 20 dochovalo 9 výklenkových kapliček na území Prahy a 2 mimo území Prahy. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu 19. kapličky. V roce 1998 se městská část Praha 6 rozhodla zrekonstruovat 5 kapliček na svém území, což se jí podařilo v letech 2000 - 2001. - Kaplička je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1840 a v mapách I. a III. vojenského mapování. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří firmě Ředitelství silnic a dálnic, s.p. z Prahy.
Zdroj: www.poutnicestahajek.cz
Komentáře
Údaje opraveny, děkuji.
Viz komentář ke kapli č. 12.