WGS84 souřadnice objektu: 49.117796°N, 13.529368°E

Poloha: ve vísce

Charakteristika: se sanktusníkem

Informace: Kaple stála na křižovatce cest po levé straně cesty do Flusárny; jsou zde zarostlé trosky. - Byla obdélná (cca 7 x 4 m), vysoká cca 8 m. Sedlová střecha s věžičkou posunutou na hřbetu střechy směrem k přednímu štítu (štít na straně vchodu přesahoval přes střechu, měl zhruba trojúhelníkový tvar se zaoblenými rohy). Nad vchodem bylo polokruhové okénko, nad ním ve štítu obdélné okno, po obou stranách lodi po jednom obdélném okně zakončeném nahoře půlobloukem. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí). V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Směrnice, kterou pro tuto demoliční akci vydalo dne 15.7.1957 Ministerstvo vnitra, uváděla: "Z demoliční akce se vyjmou objekty, které určí odbory školství a kultury rady KNV ve spolupráci se Státní památkovou správou jako kulturní památky k zachování." Demoliční akci v pohraničním pásmu organizovaly odbory vnitřních věcí jednotlivých okresních národních výborů (ONV), které ve spolupráci s odbory pro výstavbu a odbory pro místní hospodářství ONV a také s příslušnými místními národními výbory prováděly soupisy staveb určených ke zbourání. Akce byla prováděna buď bezúplatně (socialistické podniky nebo jednotlivci provedli demolici určených objektů a odměnou jim byl získaný stavební materiál) nebo úplatně - v těchto případech demolice prováděli buď brigádníci nebo socialistické podniky (nejčastěji n.p. Zemstav). Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Sušice sestaven v průběhu května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Do této demoliční akce byla zařazena i kaple v Dobroníně, která byla pro účely demolice označena jako objekt číslo 116. Demoliční výměr na všechny stavby zařazené do demoliční akce vydal dne 17.6.1959 odbor pro výstavbu a vodní hospodářství Okresního národního výboru v Sušici. V okrese Sušice dostaly demolici na starost místně příslušné útvary Pohraniční stráže ze Sušice, Modravy a Prášil pod velením kapitána Nováka. Akce byla zahájena dne 7.9.1959, její první etapa, jež zahrnovala i demolici kaple v Dobroníně, byla ukončena dne 30.9.1959; někdy v tomto časovém rozmezí byla kaple zbořena. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Rejštejn. - Z osady zůstalo šest domů.

Fotogalerie

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat