| Jiná jména: | Klášter, Hohenfurth |
|---|---|
| Obec: | Vyšší Brod |
| Kód obce: | 545848 |
| Okres: | Český Krumlov |
| Kraj: | Jihočeský |
| Kat. území: | Vyšší Brod |
| Kód kat. území: | 788996 |
| Sídelní útvar: | Vyšší Brod |
| Osada: | Vyšší Brod |
| Kód osady: | 188999 |
| Pověřený obecní úřad: |
Vyšší Brod |
| Obec s rozšířenou působností: |
Český Krumlov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Vyšší Brod |
| Kraj (po 1849): | Budějovický |
| Okres (po 1854): | Vyšší Brod |
| Soudní okres (1938): |
Vyšší Brod |
| Politický okres (1938): |
Kaplice |
| Soudní okres (do 1949): |
Vyšší Brod |
| Politický okres (do 1949): |
Kaplice |
| Okres (po 1949): | Kaplice |
| Okres (po 1960): | Český Krumlov |
| Kat. území stab. katastru: |
Vyšší Brod |
| Rok mapování stab. katastru: |
1826 |
| Typ lokality: | díl území (dominantní) |
| Administrativní typ lokality: |
- (díl rekonstrukční) |
| Název CZ GIS dílu: | Vyšší Brod I |
| Kód CZ GIS dílu: | 87644 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | kú=os. Vyšší Brod (i dř.) |
| X [JTSK]: | -773105 |
| Y [JTSK]: | -1204109 |
Zaniklá zděná kaple (známka 600)
| Typ stavby: | kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | soukromé |
| Parcely: | pozemková č. 588/1 (788996), pozemková č. 1706/1 (788996) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | hraniční pásmo |
| Zbořeno: | někdy mezi 17.5.1959 a 31.7.1959 |
WGS84 souřadnice objektu: 48.605027°N, 14.316421°E
Poloha: J od města, vzdálenější, u silnice do Studánek
Informace: Na místě kaple je křoví. - Kaple byla obdélná, s trojúhelníkovými štíty a sedlovou střechou. Po stranách bylo po jednom okně, okna byla ukončena polokruhově. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akci v pohraničním pásmu organizovaly odbory vnitřních věcí jednotlivých okresních národních výborů, které ve spolupráci s příslušnými místními národními výbory prováděly soupisy staveb určených ke zbourání. Akce byla prováděna buď bezúplatně (socialistické podniky nebo jednotlivci provedli demolici určených objektů a odměnou jim byl získaný stavební materiál) nebo úplatně - v těchto případech demolice prováděli buď brigádníci (v průměru dostali 9,46 Kč za 1 metr krychlový odstraněného zdiva) anebo socialistické podniky (nejčastěji n.p. Zemstav, v průměru dostaly zaplaceno za strojovou likvidaci 15,80 Kč za 1 krychlový metr zdiva). Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 zhruba do konce roku 1958 a v jejím rámci bylo zbořeno 5.631 budov. Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - dne 29.5.1959 rozhodlo politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. Akce byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Protože okres Kaplice přiléhal k Rakousku, začala se zde demoliční akce připravovat ještě před oficiálním schválením politickým byrem ÚV KSČ; soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v květnu 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Do této demoliční akce byla zařazena i kaple jižně od Vyššího Brodu, která byla pro účely demolice označena jako objekt číslo 1/432, objem jejího zdiva byl spočítán na 16 krychlových metrů. V okrese Kaplice bylo do demoliční akce nasazeno cca 700 frekventantů školy Ministerstva vnitra z Prahy a brigádníků z centrály Ministerstva vnitra pod vedením mjr. Antonína Janovce. Akce byla zahájena dne 17.5.1959, její první etapa, jež zahrnovala i demolici kaple jižně od Vyššího Brodu, byla ukončena dne 31.7.1959; někdy v tomto časovém rozmezí byla kaple zbořena. - Kaple stála na dvojici pozemků; jeden je v soukromém vlastnictví, druhý patří Správě a údržbě silnic Jihočeského kraje.
Komentáře